Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
8. 1. 2015 14:00

Slabost a síla svobody na pozadí Charlie Hebdo nebo Putina

Svoboda a demokracie často vypadá onošená a slabá. Ale její alternativou jsou nesnesitelné autoritářské a totalitní systémy, které nemají budoucnost.
Jsme slabí, ale svobodní. Takže silnější. (Kresba belgického deníku De Standard.)
Jsme slabí, ale svobodní. Takže silnější. (Kresba belgického deníku De Standard.) | Foto: @RLOppenheimer, @destandaard, Twitter

Vždycky když se stane něco tak strašného jako ve středu v Paříži, když teroristé úspěšně zaútočí, úspěšně ničí, začne se zdát, že svobodný svět je příliš slabý. Že by se mělo s tou svobodou a otevřeností ubrat. Že by se měla omezit, protože ono je to dobré jen „odsud posud“. Že je nám potřeba spíše tvrdé ruky. Takové postoje se v západní, svobodu projevu, vyznání atd. vyznávající společnosti objevily po útoku 11. září 2001 a samozřejmě přicházejí i po teroristickém vraždění v redakci Charlie Hebdo. Ale jsou to postoje mylné a zavádějící.

První, co člověka napadne: Neměli bychom být opatrnější? Za opatrností se skryje leccos. Ve Francii a v jiných zemích, kde žijí miliony muslimů, si třeba raději nedělat legraci z Mohameda. U nás je to jiné, Mohamed nikoho nezajímá, raději se nepouštět do kmotrů a nejvlivnějších politiků, raději nepsat o Rusku a jeho rozkládání Ukrajiny, do těchto věcí se neplést. Sem samozřejmě patří i myšlenky na „zdravé“ či „nezbytné“ omezování svobod.

Teď se bude mluvit o tom, jak se pozná radikální islamista. Jak ho odhalit? Neměli by se preventivně všichni muslimové sledovat? Blbé je, že tím by naše svoboda zhasla. Mnohem zdravější je „preventivně“ (jako prevenci proti vlastnímu strachu) zveřejnit taky karikaturu Mohameda (i když je to blbost). Protože svoboda je náročná, drahá, člověk ji v sobě musí pěstovat.

Nejsme ve Francii. Náš problém dnes rozhodně nejsou radikální islamisté. My máme jiné potíže. Nemalá část lidí u nás, zřejmě také díky velmi promyšlené, kvalitní, zpravodajsky řízené východní propagandě, vzhlíží k Putinovi. K jeho silnému Rusku, k tomu „medvědovi z tajgy se silnými drápy“. Prezident Vladimir Putin vypadá jako takový ideální silný politik, který se s tím nemaže, který umí prosadit „ruské národní zájmy“. Vypadá to asi pro mnohé přitažlivě, jak je v Rusku populární a jak si tam vlastně dělá, co chce.

Křehoučká a zranitelná svoboda

Míra svobody slova, jakou máme my, v Rusku neexistuje. Zbytek svobodných médií má obrovské potíže, političtí kritici putinismu jsou odsuzováni a zavíráni. A to samozřejmě nemluvím jen o odvážných dívkách z Pussy Riot. Najednou ten svobodný, otevřený systém, který si v Československu před pádem železné opony většina tuzemců toužebně přála, vypadá strašně zastarale, unaveně, opotřebovaně, nanicovatě.

Plus křehce a zranitelně. Po brutálním, krvavém útoku na Charlie Hebdo se hned ozývají hlasy po zpřísnění imigrační politiky (my ji přitom máme velmi přísnou, velmi „chudou“ a utečenci k nám přicházejí opravdu jen minimálně). Část občanstva samozřejmě začne ukazovat na muslimy, začala či začne se jich bát, začne říkat, že jsme přece „křesťanský národ“, že vyrůstáme z křesťanské tradice a že to tak musí zůstat. (Jestli my jsme křesťanský národ, tak já jsem prorok Mohamed.)

Zní to momentálně jakoby rozumně, ale je to nerozumné a vystrašené. Mimochodem, redaktoři a karikaturisté Charlie Hebdo dělali pravý opak, nenechali se zatlačit do strachu. Hájili veřejně právě tu naši euroatlantickou, demokratickou, zpochybňovanou a zdánlivě slabou svobodu. Stálo jim to za to, i když věděli, že jsou vážně ohroženi. Ke svobodě projevu patří nedílně i svoboda vyznání, náboženská svoboda. Islám je víra. Muslimové mají svobodu a právo si svou víru držet. A zároveň platí, že musejí dodržovat demokratická pravidla. Která u nás zdrcující většinou dodržují.

Nedávno mi jeden mladý muž, který žije mimo Česko, řekl: „Mně se zdá, že se ta naše demokracie vůbec neumí bránit.“ Jako příklad bezbrannosti jmenoval nové servery, které u nás pracují a vydávají cosi, co nazývají informacemi, v češtině. Mluvil konkrétně o aeronetu a czechfreepressu. „To by se přece mělo zakázat, vždyť oni útočí na svobodu, na západní systém. Na NATO, na Unii, na Spojené státy. Je to neuvěřitelně proruské, určitě to platí Rusáci,“ rozčiloval se. Když se na ty servery podíváte, asi budete někteří v pokušení tomu mladému muži dát za pravdu.

Totalitní a autoritářské režimy se vždycky zhroutily. Nemají ono „zaslíbení“, nejedou v trendu svobody. Smysl má se nebát.

S tváří nezahalenou

Jenomže my vyznáváme (ano, je to naše víra) svobodu projevu. Musíme unést i to, co se nám nezamlouvá. Musíme být tak "slabí", že necháme i to, co se mnohým nelíbí, co slovně útočí na náš svobodný systém, zaznít. Protože, je to velmi prosté, jinak ten systém přestane být svobodný. Jinak se začne podobat tomu ruskému. Případně, v ještě mnohem horší podobě, systému Islámského státu. Ten přece taky plno postojů, názorů, konání zapovídá a trestá. A nám se to krutě nelíbí.

Teroristé vraždící v Charlie Hebdo měli masky, zahalené tváře. Ruská propaganda se v Evropě dělá samozřejmě taky zahaleně, zakrytě, neotevřeně. Kdežto my si ponecháváme obnažené obličeje. Protože vyznáváme svobodu a moc dobře si – ti starší – pamatujeme, jak ohavná, otravná a únavná byla doba nesvobody.

Silné režimy, jako je ten ruský a dnes i v Česku „moderní“ a přitažlivý čínský (Miloš Zeman se chce v Číně učit stabilizovat českou společnost), svobodu potlačují. Rusko vyvolává nepokoj a konflikty ve svém okolí. Na tom si dokazuje sílu. My jsme proti Putinovi a jeho stíhačkám, jaderným zbraním a tankům navenek slabí, slabí jak čaj z kopřiv, navíc takoví nerozhodní a trochu i neschopní. Ale žijeme přece jen pořád ve svobodě. A jak by řekli věřící: svoboda má zaslíbení. Nebo nenábožensky: svoboda je jediný trend, který dává smysl, který stojí za to.

Proti Rusku vypadáme my Češi jak mouchy. Zároveň však víme, že totalitní a autoritářské režimy se vždycky zhroutily. Nemají ono „zaslíbení“, nejedou v trendu svobody. Smysl má se nebát. My si přece nejvíc vážíme těch, kteří se nebáli za komunistů, za nacistů, kteří se nebojí dnes. Jakmile převáží strach, začíná otročení. Jsme sice slabí, ohrožení, ale svobodní. A to je cennější a smysluplnější než být silný, držet lidi ve strachu a vystupovat se zahalenou tváří. Naše slabost (svoboda) je naše síla.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy