Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
30. 1. 2018 13:15

Šlechtová chce brannou výchovu. Bude ji učit generál Pavel, nebo Zemanovi podporovatelé?

Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?
Karla Šlechtová na návštěvě muničního skladu v Travčicích na Litoměřicku, prosinec 2017.
Karla Šlechtová na návštěvě muničního skladu v Travčicích na Litoměřicku, prosinec 2017. | Foto: ČTK

Demise nedemise, Karla Šlechtová pečuje o mediální obraz ministryně obrany. V pořádku, pěstovat si image a komunikovat na Facebooku, to má bystrý politik v popisu práce a Šlechtová tu patří k nejvýznamnějším epigonům babišovsko-prchalovské školy.

Příklad. Státnický portrét s Masarykem za zády doprovází citát: "Chci motivovat k vlastenectví a k chuti chránit Českou republiku. I proto bych chtěla návrat branné výchovy do škol." A podpis, že za to ručím.

V tomto případě nejde jen o dojem a emoce, že paní ministryně je silná ministryně a naši republiku i s T. G. M. společně ubráníme (i když Šlechtová za pár týdnů ministryní být nemusí). Stojí za to se podívat na podstatu sdělení: návrat branné výchovy do škol.

Patřím k pamětníkům branné výchovy a branných cvičení za komunistů. Byla to prvotřídní ukázka militarizace společnosti, příprava na válku s imperialismem. Takovou brannou výchovu Šlechtová předpokládám na mysli nemá - i když čistění plynových masek Ajatinem by možná v osnovách zůstalo i v 21. století, a na nějaký ten pochod zamořeným územím by taky došlo.

Takže jakou brannou výchovu by paní ministryně zaváděla?

O to právě jde: nemůžeme si být výsledkem tak docela jisti. Nevíme, kdo by byl tím pomyslným vychovatelem. Ne instruktorem nasazování masek, ale ideologem, dramaturgem. O jaké postoje a názory by se branná výchova opřela.

V přeneseném slova smyslu: Řídil by ji spíš bruselský generál Petr Pavel, nebo předseda Svazu bojovníků generál Jaroslav Vodička? Inspirovali by ji spíš účastníci protikomunistického odporu, nebo Kluby českého pohraničí? Přednášeli by například historik Jiří Padevět a Zdena Mašínová, nebo Českoslovenští vojáci v záloze a Jana Bobošíková z ČSBS Lidice? Praktickou ukázku sebe-obrany by poskytli veteráni misí OSN, nebo domobranci ze Štítu severu? A hlavně: Kdo řekne, k obraně před čím a před kým bychom měli děti vychovat?

Kdybychom to převedli na politiky - symbolicky, politika do škol nepatří -, byla by to spíš branná výchova Ivana Gabala, nebo Jaroslava Foldyny? Karla Schwarzenberga, nebo Miloše Zemana? NATO, nebo slovanské vzájemnosti?

Všechny zmíněné protipóly jsou zjevně nekompatibilní. Nebylo by možné zvolit metodu vyvažování a dávat zaznít oběma stranám. Ve školách už vůbec ne. Museli bychom si vybrat jednu brannou výchovu od A do Z. Žádný hybrid.

Těch otázek je příliš mnoho, a i když můžeme věřit, že branná výchova by odpovídala bezpečnostní strategii České republiky, odpovědi momentálně bohužel nejsou nabíledni. To je ten problém.

Karla Šlechtová, loajální členka vlády členské země NATO, zároveň patří k nejzapálenějším podporovatelům Miloše Zemana v politice. V tom je dlouhodobě na jedné lodi právě s kontroverzním Jaroslavem Vodičkou, s Kluby českého pohraničí, které vzpomínají na zlaté časy Železné opony, atd. Od svazu bojovníků obdržela vloni 28. října - ještě než nastoupila na obranu - medaili 1. stupně.

Ve štábu Miloše Zemana v sobotu slavili mimo jiné členové facebookových skupin Slušní lidé, Americkou armádu v Čechách nechceme, Mladí vlastenci nebo Veřejně odhalujeme tvůrce Nového světového pořádku. V tom případě je namístě zabývat se představou: Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?

Samé otázky. Zemanovo volební vítězství je ještě podtrhlo.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle šéfa ruské diplomacie vyhostí i tři diplomaty z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy a ještě během pátku zveřejní sankční seznam, na kterém se ocitnou američtí činitelé. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva podle Lavrova zveřejní seznam osmi amerických činitelů, proti kterým hodlá zavést odvetné sankce. Bude se jednat o jedince, "kteří reprezentují vládnoucí struktury washingtonské administrativy," dodal ruský ministr zahraničí.

Kromě Spojených států odvetná akce zasáhne i Polsko, které ve čtvrtek USA vyjádřilo solidaritu a vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří podle Varšavy poškozovali její zájmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy