Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
30. 1. 2018 13:15

Šlechtová chce brannou výchovu. Bude ji učit generál Pavel, nebo Zemanovi podporovatelé?

Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?
Karla Šlechtová na návštěvě muničního skladu v Travčicích na Litoměřicku, prosinec 2017.
Karla Šlechtová na návštěvě muničního skladu v Travčicích na Litoměřicku, prosinec 2017. | Foto: ČTK

Demise nedemise, Karla Šlechtová pečuje o mediální obraz ministryně obrany. V pořádku, pěstovat si image a komunikovat na Facebooku, to má bystrý politik v popisu práce a Šlechtová tu patří k nejvýznamnějším epigonům babišovsko-prchalovské školy.

Příklad. Státnický portrét s Masarykem za zády doprovází citát: "Chci motivovat k vlastenectví a k chuti chránit Českou republiku. I proto bych chtěla návrat branné výchovy do škol." A podpis, že za to ručím.

V tomto případě nejde jen o dojem a emoce, že paní ministryně je silná ministryně a naši republiku i s T. G. M. společně ubráníme (i když Šlechtová za pár týdnů ministryní být nemusí). Stojí za to se podívat na podstatu sdělení: návrat branné výchovy do škol.

Patřím k pamětníkům branné výchovy a branných cvičení za komunistů. Byla to prvotřídní ukázka militarizace společnosti, příprava na válku s imperialismem. Takovou brannou výchovu Šlechtová předpokládám na mysli nemá - i když čistění plynových masek Ajatinem by možná v osnovách zůstalo i v 21. století, a na nějaký ten pochod zamořeným územím by taky došlo.

Takže jakou brannou výchovu by paní ministryně zaváděla?

O to právě jde: nemůžeme si být výsledkem tak docela jisti. Nevíme, kdo by byl tím pomyslným vychovatelem. Ne instruktorem nasazování masek, ale ideologem, dramaturgem. O jaké postoje a názory by se branná výchova opřela.

V přeneseném slova smyslu: Řídil by ji spíš bruselský generál Petr Pavel, nebo předseda Svazu bojovníků generál Jaroslav Vodička? Inspirovali by ji spíš účastníci protikomunistického odporu, nebo Kluby českého pohraničí? Přednášeli by například historik Jiří Padevět a Zdena Mašínová, nebo Českoslovenští vojáci v záloze a Jana Bobošíková z ČSBS Lidice? Praktickou ukázku sebe-obrany by poskytli veteráni misí OSN, nebo domobranci ze Štítu severu? A hlavně: Kdo řekne, k obraně před čím a před kým bychom měli děti vychovat?

Kdybychom to převedli na politiky - symbolicky, politika do škol nepatří -, byla by to spíš branná výchova Ivana Gabala, nebo Jaroslava Foldyny? Karla Schwarzenberga, nebo Miloše Zemana? NATO, nebo slovanské vzájemnosti?

Všechny zmíněné protipóly jsou zjevně nekompatibilní. Nebylo by možné zvolit metodu vyvažování a dávat zaznít oběma stranám. Ve školách už vůbec ne. Museli bychom si vybrat jednu brannou výchovu od A do Z. Žádný hybrid.

Těch otázek je příliš mnoho, a i když můžeme věřit, že branná výchova by odpovídala bezpečnostní strategii České republiky, odpovědi momentálně bohužel nejsou nabíledni. To je ten problém.

Karla Šlechtová, loajální členka vlády členské země NATO, zároveň patří k nejzapálenějším podporovatelům Miloše Zemana v politice. V tom je dlouhodobě na jedné lodi právě s kontroverzním Jaroslavem Vodičkou, s Kluby českého pohraničí, které vzpomínají na zlaté časy Železné opony, atd. Od svazu bojovníků obdržela vloni 28. října - ještě než nastoupila na obranu - medaili 1. stupně.

Ve štábu Miloše Zemana v sobotu slavili mimo jiné členové facebookových skupin Slušní lidé, Americkou armádu v Čechách nechceme, Mladí vlastenci nebo Veřejně odhalujeme tvůrce Nového světového pořádku. V tom případě je namístě zabývat se představou: Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?

Samé otázky. Zemanovo volební vítězství je ještě podtrhlo.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy