Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
30. 1. 2018 13:15

Šlechtová chce brannou výchovu. Bude ji učit generál Pavel, nebo Zemanovi podporovatelé?

Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?
Karla Šlechtová na návštěvě muničního skladu v Travčicích na Litoměřicku, prosinec 2017.
Karla Šlechtová na návštěvě muničního skladu v Travčicích na Litoměřicku, prosinec 2017. | Foto: ČTK

Demise nedemise, Karla Šlechtová pečuje o mediální obraz ministryně obrany. V pořádku, pěstovat si image a komunikovat na Facebooku, to má bystrý politik v popisu práce a Šlechtová tu patří k nejvýznamnějším epigonům babišovsko-prchalovské školy.

Příklad. Státnický portrét s Masarykem za zády doprovází citát: "Chci motivovat k vlastenectví a k chuti chránit Českou republiku. I proto bych chtěla návrat branné výchovy do škol." A podpis, že za to ručím.

V tomto případě nejde jen o dojem a emoce, že paní ministryně je silná ministryně a naši republiku i s T. G. M. společně ubráníme (i když Šlechtová za pár týdnů ministryní být nemusí). Stojí za to se podívat na podstatu sdělení: návrat branné výchovy do škol.

Patřím k pamětníkům branné výchovy a branných cvičení za komunistů. Byla to prvotřídní ukázka militarizace společnosti, příprava na válku s imperialismem. Takovou brannou výchovu Šlechtová předpokládám na mysli nemá - i když čistění plynových masek Ajatinem by možná v osnovách zůstalo i v 21. století, a na nějaký ten pochod zamořeným územím by taky došlo.

Takže jakou brannou výchovu by paní ministryně zaváděla?

O to právě jde: nemůžeme si být výsledkem tak docela jisti. Nevíme, kdo by byl tím pomyslným vychovatelem. Ne instruktorem nasazování masek, ale ideologem, dramaturgem. O jaké postoje a názory by se branná výchova opřela.

V přeneseném slova smyslu: Řídil by ji spíš bruselský generál Petr Pavel, nebo předseda Svazu bojovníků generál Jaroslav Vodička? Inspirovali by ji spíš účastníci protikomunistického odporu, nebo Kluby českého pohraničí? Přednášeli by například historik Jiří Padevět a Zdena Mašínová, nebo Českoslovenští vojáci v záloze a Jana Bobošíková z ČSBS Lidice? Praktickou ukázku sebe-obrany by poskytli veteráni misí OSN, nebo domobranci ze Štítu severu? A hlavně: Kdo řekne, k obraně před čím a před kým bychom měli děti vychovat?

Kdybychom to převedli na politiky - symbolicky, politika do škol nepatří -, byla by to spíš branná výchova Ivana Gabala, nebo Jaroslava Foldyny? Karla Schwarzenberga, nebo Miloše Zemana? NATO, nebo slovanské vzájemnosti?

Všechny zmíněné protipóly jsou zjevně nekompatibilní. Nebylo by možné zvolit metodu vyvažování a dávat zaznít oběma stranám. Ve školách už vůbec ne. Museli bychom si vybrat jednu brannou výchovu od A do Z. Žádný hybrid.

Těch otázek je příliš mnoho, a i když můžeme věřit, že branná výchova by odpovídala bezpečnostní strategii České republiky, odpovědi momentálně bohužel nejsou nabíledni. To je ten problém.

Karla Šlechtová, loajální členka vlády členské země NATO, zároveň patří k nejzapálenějším podporovatelům Miloše Zemana v politice. V tom je dlouhodobě na jedné lodi právě s kontroverzním Jaroslavem Vodičkou, s Kluby českého pohraničí, které vzpomínají na zlaté časy Železné opony, atd. Od svazu bojovníků obdržela vloni 28. října - ještě než nastoupila na obranu - medaili 1. stupně.

Ve štábu Miloše Zemana v sobotu slavili mimo jiné členové facebookových skupin Slušní lidé, Americkou armádu v Čechách nechceme, Mladí vlastenci nebo Veřejně odhalujeme tvůrce Nového světového pořádku. V tom případě je namístě zabývat se představou: Jak by v branné výchově vypadaly hodiny věnované dezinformacím jako zbrani hybridních válek? Co by se v nich učilo, byly-li by nějaké?

Samé otázky. Zemanovo volební vítězství je ještě podtrhlo.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy