Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
1. 10. 2010 19:20

Sluneční panelstory: Místo solárka úder na solar

Sluneční panely kromě rejžování peněz šetří přírodu. Vzpomene si na to ještě někdo?
"Naší době chybí přiměřenost." (Ekonom Tomáš Sedláček.)
"Naší době chybí přiměřenost." (Ekonom Tomáš Sedláček.) | Foto: Jan Langer

Jestli něco může pravici prohrát volby, budou to… sluneční elektrárny. Když dva týdny před hlasováním dostanou voliči úřední zprávu, že elektřina kvůli nim podraží o 12 procent a víc, nepomohlo by to žádné vládě v jakékoli situaci.

Natož takové, která škrtá horem dolem - a jaksi to zapomíná občanům osladit alespoň přesvědčováním, že její jednání má hluboký smysl a nějaké mravní kořeny. Jen skrze „tabulky" nikoho pro úspory, natož reformy, opravdu nenadchne.

Když si k tomu volič připočte miliardy vyhozené na předražené zakázky, případně informaci, že ústřižek jeho složenky půjde do kapes slunečním spekulantům, má se vládní koalice ve volbách čeho bát.

Ne že by mohla za všechno. Opomíjenou postavou solárně-ekonomické pohromy je například Fischerův ministr průmyslu Vladimír Tošovský. Ale to je teď voličům jedno. ODS, TOP 09 a VV mají jediné štěstí, že v komunálních a senátních volbách se lidé - hlavně na venkově - přece jen rozhodují trochu jinak, než když volí poslance. A že sociální demokracie ani komunisté zatím nedokážou víc využít situace ve svůj prospěch.

Čtěte také:
Elektřina zdraží o 12 procent. Kvůli slunci
Komentář: Vláda může zemi řídit jako banku. Nebo líp

Jednu špatnou...

Bývaly časy, a to už k nám byl zaveden elektrický proud pěkných pár let, kdy otevírání nové elektrárny byla velká sláva. Vyrábění elektřiny symbolizovalo zdravý kořínek národního hospodářství, pokrok a moudrou ruku strany a vlády. Megawatty lítaly sem a tam, hurá. Naposledy před deseti lety, když se Miloš Zeman a Dana Drábová objali ve velíně Temelína.

Teď jsme se najednou octli v situaci, kdy každá další elektrárna znamená ŠPATNOU zprávu. Takže žádné proslovy, skuteční investoři se svými solárky obvykle nechlubí. Spousta skutečných majitelů je neznámá nebo přímo tajná. Snad o nich vědí alespoň na radnicích, které jim za bůhvíco propachtovaly obecní louky.

Sluneční mimikry na chladící věži uhelné elektrárny v polském Turówě.
Sluneční mimikry na chladící věži uhelné elektrárny v polském Turówě. | Foto: Ondřej Besperát

Špatná zpráva je to proto, že stát - respektive jeho úředníci a politici - nejdřív pravidla slunečního podnikání zavedl, a pak se o ně přestal zajímat. Střední varianta je nejhorší. Smysl může mít, když se trh reguluje soustavně a důkladně - anebo se nereguluje skoro vůbec.

Za 200 nebo kolik miliard je takové ponaučení trochu drahé, ale lepší momentálně k dispozici nemáme.

Když už si stát s podporou obnovitelných zdrojů začal, což bylo v pořádku, měl si jí hledět dál. Za poslední léta marně hledáme srovnatelný případ, kdy by „dotační" selhání státní správy tak přímo a tvrdě dopadlo na peněženky daňových poplatníků. Snad přímotopy, pro ty nešťastníky, co si je pořídili.

... a teď jednu dobrou

Takže máme zemi posetou černošedými lesklými plackami. Ale když si odmyslíme, že ta legrace bude drahá, není v tom i nějaký důvod ke spokojenosti? Jistě, že je, jakkoli se to při bombardování zprávami o zdražení elektřiny zdá neuvěřitelné.

Pár banálních, ale nutných připomínek: Sluneční panely jsou přece dobré i k něčemu jinému, než k rejžování peněz. Jsou, věřte tomu, bohulibé. Pokud se nerozbují do neúnosných mezí. Celá Evropa je nestaví zbůhdarma, ale i proto, aby nemusela jen kopat uhlí, štěpit atom a dovážet plyn.

Nemůžeme se těšit z toho, že díky slunci ušetříme kus přírody a severočeský vzduch může být o chlup lepší? Nebyl to náhodou důvod, proč se sluneční energetika začala z našich daní dotovat? (Jestli nebyl, tak to nám asi vážně není pomoci, protože ani nevíme, proč ty zelené bruselské směrnice kopírujeme.) A copak ten důvod už neplatí? Co nám k tomu řeknou politici: Když máme najednou tolik sluneční energie, nemusíme alespoň brakovat krajinu jinde?

Anebo, drsnější důsledek: Až elektřina zdraží i v takové „ekonomicky nepříjemné" chvíli, nepřiměje nás to konečně k tomu, abychom s ní začali opravdu šetřit? Tohle už se říkalo mockrát, víme. No a? Pořád se svítí zbytečně. Sázíme 100:1, že za pár dní se objeví články o tom, jak se lidé shánějí po úsporných ledničkách a zateplují. Jedině dobře.

Že díky solárním parkům nejspíš v klidu splníme evropské parametry pro procento elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, je sice taky hezké, ale těšit nás to může tak možná jako jednička z domácího úkolu. O to tu nejde; podstatné je nezapomenout, že sluneční energie je sama o sobě dobrá cesta.

Zelený nepřítel

Bohužel, kdykoli v příštích letech narazíte na nějaký ohavný solární park, vzpomenete si spíš na ten hrůzostrašný příběh s dotacemi a zbohatlíky, než na životní prostředí a skleníkový efekt v daleké Mikronésii. Spíš než komíny nad severočeskými doly vás rozčílí pohled na zabrané pole, ze kterého si mastí kapsu jakýsi sluneční farmář.

Hrozí, že ekologie upadne do nemilosti. Stát a jeho lidé způsobili i škody, které nejsou vyčíslitelné penězi.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy