Nevíme dne ani hodiny. V pátek dopoledne je všecko jinak než ve čtvrtek odpoledne. Ve čtvrtek odpoledne bylo všecko jinak než v úterý dopoledne. Bohuslav Sobotka na páteční tiskovce oznámil, že demisi nepodá a "ještě dnes odešle prezidentovi návrh na odvolání Andreje Babiše z vlády".
Vysvětlení změny: prezident interpretuje ústavu v rozporu s dosavadní praxí. Demisi premiéra nechápe jako demisi vlády, ale jako jeho osobní odstoupení. Sobotka vysvětlil, že v tom případě "by nebyl naplněn smysl toho, proč demisi podával", tedy konec vlády a jednání vládních stran o novém kabinetu zásadně bez Andreje Babiše.
Premiér se tak rozhodl po čtvrtečním extempore na Hradě. Miloš Zeman se tam zachoval jako kluk, dělal, jako že Sobotka nese demisi, a rozloučil se s ním, ačkoliv dobře věděl, že předseda vlády přichází na konzultaci. Po téhle hře Sobotka asi pochopil: jeho plán s demisí nemůže vyjít, Zeman všeho zneužije proti němu a pro Babiše, ústava neústava.
Nepodat demisi, když ví, že by nebyla přijata jako konec vlády, je rozumné. Tím však rozumnost premiéra končí. Chová se nesrozumitelně, reaguje příliš na Zemana, skáče, jak Hrad píská, uvažuje "přes Hrad", nikoli samostatně. V úterý dopoledne se dozvěděl, že Zeman žádost o odvolání nepřijme, tak vymyslel demisi. Jednal sice odvážně, ale taky zbrkle, bez projednání se stranou a bez odhadu, co asi Zeman udělá. Ta nepromyšlenost je chybná, když se jako politik (i jako nepolitik) rozhodnu pro jedno, byť extrémní, řešení, mám ho mít dobře okované, analyzované a držet ho. To Sobotka nezvládl.
Dělá salta, jako by mu někdo střílel pod nohy, jednat měl, teď to sám potvrdil, opačně: podat v úterý návrh na odvolání Babiše a kašlat na to, jestli z něj "udělá mučedníka" nebo ne. Pokud by se byl Zeman šprajcoval, mohl se obrátit na Ústavní soud, případně teprve pak hrozit demisí "své vlády". Demise vlády nebyl špatný tah, měl kuráž, ale fungoval jen za podmínky, že Zeman bere vážně ústavu.
Stát řídí premiér, ne prezident
Vtip je v tom, že český stát řídí premiér, nikoli prezident, Zeman je většinou spíše ceremoniářem. Sobotka si dostatečně neuvědomuje sílu parlamentního systému, sílu premiérství, podléhá příliš pohledu Babiše, pro kterého je ústava něco jako požární řád v Lovochemii, a pohledu Zemana, který se chová, jako bychom žili v prezidentském systému, v němž nežijeme.
Pikantní je, že Zeman teď tahá za kratší kousek provazu; neustále totiž opakoval, jak demise "úspěšné vlády" nemá smysl. Teď dostal, co chtěl, vláda zůstává, plus návrh na odvolání ministra financí, který podle ústavy musí vyslyšet.
Pikantní je i to, že Sobotka nechtěl z Babiše dělat mučedníka, a teď ho z něj tedy vyrobí. Spoléhá asi na to, že majiteli svěřenského fondu, v němž je garážován Agrofert i Mafra, uškodí nahrávka, na níž dohaduje házení špíny na kolegy z vlády s novinářem z Mladé fronty Dnes. Věc v západní kultuře skutečně nevídaná a hnusná.
Na tiskovce Sobotka připomněl, jak Babiš lhal o tom, že média neovlivňuje. Toto podle Sobotky, stejně jako podezření, že se vyhýbal placení daní, vrchovatě stačí na jeho odvolání.
A ještě jedna Sobotkova nedomyšlenost. Babiš zjevně hraje o to, aby se udržel na financích, aby ho na ministerstvu nevystřídal někdo jiný, nedej bože někdo z jiné strany. Jenomže ČSSD už sdělila, že by finance nechala ANO. Takže se stejně nedozvíme, co tam Babiš tropil. Chyba.
Drsné, jak šéf země (tím premiér je), muž, který ji má řídit, nedokáže promyslet tak zásadní státní kroky jako demise či výměny ve vládě. Drsné, jak premiér v Česku válčí s prezidentem a jeho dětsky krutou nenávistí. Drsné, že místopředseda vlády chystá mediální kampaně proti kolegům z kabinetu. Pak se nedivme, že lidé vidí politiku jako špínu. (Rakouský deník Der Standard už v souvislosti s českou vládní krizí varoval před posílením extrémních stran.)
Návrh na odvolání Babiše je v pořádku. Postup, který premiér zvolil, jeho nepevnost a zmatek, bude pro veřejnost těžko srozumitelný. Lítá v tom jak nudle v bandě. Země přitom potřebuje premiéra pevného. Jako nudle v bandě si mohou připadat i občané, kteří ta salta sledují.
Co kdyby se dělo něco skutečně vážného? Nějaké vnější ohrožení? Jak by se asi Sobotka choval? Zemana, který si dělá, co chce, myslí výhradně na sebe, může krotit jen suverénní premiér, demokrat, který se nenechá rozhodit politikem zhlížejícím se v Putinovi a Si Ťin-pchingovi.
Sobotka zklamal, únosný je dnes jen proto, že Babiš a Zeman jsou v demokratických podmínkách zcela neúnosní. Jejich preference na tom nic nemění, jen ukazují, že nemají silné, skutečně demokratické soupeře. Nic víc.
