Už i skalní příznivci eura připouštějí, že projekt společné evropské měny v sobě od samého počátku nese systémového chyby, které mohou za dnešní finanční krizi.
Kritika se nejčastěji zaměřuje na skutečnost, že státy eurozóny si příliš nedělají hlavu s tzv. Maastrichtskými kritérii, které se zavázaly dodržovat. Stále více se však ozývají i hlasy zpochybňující jejich nastavení a smysl.
„Proč prostě nepřiznat, že Maastrichtská kritéria i Pakt stability a růstu jsou mrtvé. Už proto, že je nikdo nedodržuje, ale také z toho důvodu, že nadekretované pravidlo maximálně tříprocentního rozpočtového schodku bylo prokletím, které na sebe - byť v dobré víře - uvalily samy zakládající země eurozóny," napsal ve svém blogu na Aktuálně.cz Tomáš Sedláček z ČSOB.
| Čtěte také: | Státní rozpočet? Pošlete nám na posudek, žádá Brusel Místo pádu nový člen. Eurozóna přijme Estonsko Španělsko představilo škrty, které mají uklidnit Evropu |
Sedláček je přesvědčen, že není důvod povolovat státům, aby se i v době růstu zvyšovali schodek HDP o povolená tři procenta. Stejně jako není důvod je stejnými třemi procenty limitovat v době recese.
„Mělo by se zavést dynamické fiskální pravidlo a povolovat maximální výši deficitu podle hospodářského růstu. Prostě dát si za cíl umírněný růst, stejně jako se cílí umírněná inflace," míní Sedláček.
| Tomáš Sedláček: Vykoupení Řecka aneb O hříších moderní doby |
Ekonomický expert ČSSD, europoslanec Jiří Havel je přesvědčen, že euro potřebuje větší integraci států, které jej přijaly.
„ Evropa musí mít akceschopný vnitřní mechanismus prevence a léčení akutní fiskální a monetární krize. To vše ovšem předpokládá další prohlubování integrace. Pouze silnější Evropa je schopna se finanční nákaze bránit. Nedivme se však, že tento jasný imperativ způsobuje euroskeptikům kocovinu. Vědí velmi dobře, že euro je nejnebezpečnějším kukaččím vejcem eurofederalismu," píše Havel.
Současný tlak na euro vysvětluje i jeho postavením vůči americkému dolaru.
„Euro … kráčelo v minulosti k formálně necílené pozici světové měny ambiciózně a dolar chřadl. Pokud by dolar masově přestal být rezervní měnou, byl by ohrožen klíčový hospodářský a finanční region světa. Trhy cítí, že oslabení eura posiluje stabilitu tradičního amerického centra … šance na zakonzervování ústřední pozice dolaru na dalších pár let je nejen lákavá, ale reálná," míní Havel.
| Jiří Havel: Naše řecké dluhy |
Tradičně euroskepticky vystupující ekonomický analytik Pavel Kohout považuje projekt eura za od počátku absurdní.
„Během pondělního dopoledne a úterý 11. května trhům ovšem postupně dochází, že „záchranný" balíček je falešný a prázdný. Že Evropská unie nemá peníze. Že nákupy dluhopisů ze strany ECB jsou financovány nekrytými penězi. … že euro není vhodná měna pro velmi odlišné evropské ekonomiky. A že evropská integrace je ve své podstatě jen sestěhování nakažených pacientů na jeden velký pokoj… Trhy nejsou dokonalé. Mají často velmi dlouhé vedení, řečeno bez obalu. Trvalo jim dlouho, než toto všechno konečně pochopily. Mnoho let. A nyní bude extrémně obtížné přesvědčit je o opaku," ironizuje Kohout.
| Pavel Kohout: O nedokonalosti trhů |
Petr Robejšek, hamburský analytik specializující se na prognózy hospodářského a politického vývoje, formuluje dle svého názoru základní problém, se kterým se eurozóna od samého počátku potýká.
„Evropští státníci sice vesele formulují epochální cíle, ale nedělají pro jejich uskutečnění to, co je věcně potřebné, nýbrž jen to, co je politicky průchodné; problémy se v EU zvládají rétoricky, ale nikoliv prakticky … Důvodem není analytická neschopnost ani omyly, ani zaslepenost. Politikům nechybějí účelná řešení, nýbrž pouze vůle je uskutečnit."
Robejšek varuje, že takový přístup může v současné době vést v Evropě k vážným otřesům.
„Jejich odpověď (politiků, pozn. red.) na krizi eura však opět není věcně správná, ale zato je politicky průchodná - a zatraceně drahá. … Zůstane-li to tak, stane se měnová unie spolkem založeným na finančních transferech. Z toho plynoucí ekonomická zátěž povede přesně k tomu, čemu chtěla evropská integrace zabránit - ke konfliktním vztahům mezi evropskými národy. Eurozónu prý chtějí zachovat za každou cenu. Nevím, jestli jsou ochotni zaplatit i dezintegrací Evropy," píše Robejšek.
| Petr Robejšek: Anatomie evropských omylů |
Analytik finančních trhů Vladimír Pikora dává euru zřejmě poslední šanci.
"Evropa je na rozcestí. Už to přiznává i německá kancléřka A. Merkelová. Úkol nemá jen Řecko, ale celá eurozóna. Ta se musí uvnitř změnit. Celá Evropa má snad až na jednu výjimku veřejné finance ve špatném stavu. Pakt stability a růstu byl rozdupán jako bezcenný cár papíru. Lze očekávat, že se dočkáme jeho renesance. Brusel začíná chápat, že si musí připravit rozpočtová pravidla a že deficit státního rozpočtu nesmí být samozřejmostí, ale naopak výjimkou, která se musí bedlivě sledovat. Bude ale stačit jen přitvrzení stávajících pravidel?" ptá se Pikora.
| Vladimír Pikora: Eurozóna na rozcestí. Přežije, nebo padne? |
Aleš Michl z Raiffeisenbank si klade řečnickou otázku, co by se stalo, kdyby Němci přestali být ochotni platit dluhy za jiné a naopak chtěli zpět svojí marku.
"...budou-li chtít Němci marku a dají-li ruce pryč od integračního procesu, na který tak vehementně tlačili, pak by podle právního výkladu měli opustit EU. Budou-li tlačit nepohodlné členy od eura, klub Evropská unie padá také. Nebudou-li usilovat ani o jednu z těchto variant, budou nejvíc platit... Ať tak či tak, řešení bude každopádně hodně drahé a i vy to pocítíte, i když vám politici budou tvrdit opak," píše Michl.
| Aleš Michl: Co když Němci budou chtít zpět marku? |
