Na Hofstraově univerzitě ve státě New York spolu poprvé veřejně debatovali Hillary Clintonová a Donald Trump, dva finální uchazeči o post prezidenta USA. Střet dvou typů politiků, jaký nám není neznámý. Etablovaná politička (Andrej Babiš by řekl "klasická" nebo "stará" politička) proti miliardáři, který "není jako politici".
Americká situace je nám blízká, doma zažíváme to samé v zeleném. Únavu z prolhané, jistým skupinám nakloněné, málo funkční a na lidi často kašlající politiky. A úděs ze zkratkovitých, jednoduchých řešení, která obvykle nic nevyřeší. Ze lží a manipulací a ze snahy najít si (nepřítomného) nepřítele a tomu dávat na frak.
Pro nás je střet Trump – Clintonová důležitý i tím, že Spojené státy jsou naším klíčovým spojencem a zároveň nejsilnější zemí NATO. Jsme na Americe nemálo závislí. Pokud by se na Evropu vykašlala, oslabilo by ji to výrazně. A země jako Rusko posílilo.
Debata Clintonová – Trump byla střetem dvou nedokonalých kandidátů. Jiní v politice (ani jinde) k mání nejsou a nikdy k mání nebudou. Američané si nevybírají mezi "dokonalým" a "příšerným". (My taky ne.) V něčem má pravdu Donald, v něčem Hillary.
Jenomže v politice nejde jen o to, kdo má pravdu, ale i o to, kam zemi vede. Jestli nás politik vrací zpátky, nebo tlačí dopředu. Nejen ekonomicky, ale sociálně, vývojově. Pokud by dnes kandidoval fašista nebo komunista na amerického prezidenta, prezentoval by krok zpátky.
Stejně tak rasista nebo člověk, který chce zemi uzavírat, stavět ploty, štvát proti celým skupinám obyvatel třeba kvůli jejich náboženskému vyznání. A naopak, pokud jiný kandidát tvrdí, že demokracie není překonána a je nutno ji dál podporovat a rozvíjet, je to záruka pohybu vpřed.
Nejde jen o to, kdo zrovna řekl nepravdu. Ještě víc, palčivěji, jde o trend kandidátů. Kam zemi povedou. U světové velmoci číslo jedna je to pak setsakramentsky důležité. Takže jde o víc než jen o debatu na Hofstraově univerzitě.
Přitom právě debaty, schopnost voliče oslovit, nakonec rozhodnou, kdo se stane americkým prezidentem (a možná i o tom, jestli se Evropa bude muset začít mnohem víc starat sama o sebe). V debatách záleží na tom, jak kdo působí, hraje. Jestli jako suverén, jestli ho moderátor přistihne při lži, jestli je kliďas, nebo zmatkář atd.
První debatu v USA podle televize CNN vyhrála Hillary Clintonová. Donalda Trumpa "zahnala do defenzívy". Podle rychlozkoumání CNN 62 procent dotázaných vidí Clintonovou jako vítězku debaty. Pro Trumpa hlasovalo 27 procent. A 53 procent oslovených soudí, že Clintonová byla "upřímnější a bezprostřednější". Podle 40 procent z tohoto pohledu lepší Trump.
Donald neustále uráží muslimy
Clintonová vytasila nikoli poprvé fakt, že Trump nechce zveřejnit daňové přiznání a "něco skrývá". Američané nemají rádi, když politik něco skrývá. (Češi taky ne.) Připomněla, že Trump vyslovil "rasistickou lež" o prezidentu Baracku Obamovi (řekl, že první černošský šéf Bílého domu není americký občan). Sdělila, že se rasistické chování protikandidáta táhne daleko do minulosti. Kupříkladu podle ní kdysi odmítl pronajímat byty černochům.
Trump zase pravil, že Afroameričané a Hispánci zažívají v USA peklo a země potřebuje právo a pořádek. Amerika má za sebou čerstvé incidenty, kdy byli při policejních zákrocích zabiti černoši. Clintonová opáčila, že soupeř "vykresluje hrozně špatný obraz černošských komunit" v USA. "Nemůžeme jen říct zákon a pořádek, potřebujeme přijít s nějakým plánem," tvrdila. – Reálný plán je pro populistu vždycky problém.
Střet se týkal také muslimů. Clintonová řekla, že "Donald neustále uráží muslimy v zahraničí, muslimy doma, a to v době, kdy potřebujeme spolupracovat". To je problém. Muslimů je více než 1,5 miliardy. Urážet tak obrovskou masu lidí kvůli víře je skok dozadu. V globalizovaném, propojeném světě k ničemu dobrému nepovede.
Clintonová Trumpovi nedarovala také jeho četné urážky žen. V minulosti je častoval nadávkami jako "tlustá prasata" nebo "povalečky". Na postoj k ženám se ho dříve ptala moderátorka stanice Fox News Megyn Kellyová. V CNN o ní pak řekl: "Bylo vidět…, jak jí krev teče – víte odkud." Macho Trump.
Miliardář soupeřku obvinil, že s Barackem Obamou umožnili zrod Islámského státu. "Libye byla další katastrofa," řekl. Distancoval se od americké invaze proti Saddámu Husajnovi. Prý nepodporoval válku v Iráku. Jenže ouha, moderátor Trumpa obratem usvědčil ze lži. O půl roku dřív, než začal kandidovat, řekl v rozhlasu, že by válku v Iráku podpořil. "Ano, počítám, že ano."
Ani Clintonová se nevyhnula nepravdám. Popřela, že smlouvu o transpacifickém partnerství (TPP) označila za "zlatý standard". Řekla to před čtyřmi lety. Tvrdila dál, že Trump povzbudil ruské hackery, ať útočí na USA. On však jen pravil, že by ruští hackeři mohli najít třicet tisíc e-mailů Clintonové, které zmizely z jejího soukromé pošty.
Přesto Clintonová první debatu vyhrála. Je v politice "honěnější". Útočného Trumpa rozložila. V přímém souboji to má populista těžké. Nestačí jen křičet, že nesnáší muslimy a postaví na hranicích zeď proti Mexičanům. Musí argumentovat. Přesvědčit oponenty. Což bývá velmi nesnadné. Nestačí hesla jako Make America Great Again. Musí vysvětlit jak. A na to Trump zjevně nemá.
Populista první kolo projel. I když mu Miloš Zeman a jeho příznivci drží palce. Stará klasika porazila nabubřelého tlučhubu.
