Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
22. 1. 2020 9:23

Jaroslav Kubera, regionální hrdinové a svéráz národní politiky

O zesnulém předsedovi Senátu bylo v posledních dnech napsáno už mnoho. Hodně toho však zůstalo i nereflektováno. A reflexi si zaslouží.
Jaroslav Kubera s účastníky hornického pochodu ke svátku svaté Barbory.
Jaroslav Kubera s účastníky hornického pochodu ke svátku svaté Barbory. | Foto: Jakub Plíhal

Bylo to řečeno už mnohokrát, přesto je důležité začít právě tím. Je to nezbytný úvod k pokusu nahlédnout Jaroslava Kuberu v nových souvislostech. Tak tedy: byl to originál. Člověk nepřehlédnutelný, vymykající se, sveřepý, tvrdohlavý. Šel za svým, vzdor všemu, co říkali ostatní. Ať už šlo o odmítání evropských dotací pro Teplice, kde čtvrtstoletí primátoroval, nebo o boj proti zákazu kouření.

Zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera se vždy spoléhal na svůj cit pro svobodu, která - jak sám říkal - je klíčem ke všemu. "Já jsem prostě z principu proti, aby se svoboda omezovala. A tady někdo se tváří, že on ví všechno nejlépe. Člověk je především za svůj život zodpovědný sám. Každý, každý je za svůj život zodpovědný sám."

Mluv, mluv, zajímáš mě

Kuberova mantra o odpovědnosti a svobodě nebyla ideologicky vybudovaná, jakkoliv dnes může znít jako typický produkt klausovského působení na členy ODS. Na rozdíl od otce zakladatele ale neměl Kubera své poučky vyčtené z dějin thatcherovské politiky, ani ze slavných knih Friedricha von Hayeka. Jeho názory a postoje byly zkušenostní: došel k nim během svého života, bylo to poznání ryze praktické.

Proto také neměl problém naslouchat názorům jiných, dokázal jim nechat svobodu být sám sebou. Jen málokdy však pod tlakem argumentů uměl vystoupit ze svého přesvědčení, jeho naslouchání mělo své limity. Rozuměl jen tomu, čemu rozumět chtěl.

Jeho empatie byla radikálně omezena zejména ve vysoké politice. Zjevně proto, že mu v abstraktnějším poli tohoto druhu politické práce chyběla konkrétní představivost. Proto to věčné navracení k příkladům ze života. Proto to někdy až úmorné odkazování na praxi svého vlastního žití, na moudrost prožitého. Proto ty oslavy obyčejného zdravého rozumu.

V politice regionální, kde jako politik-starosta vyrostl, to byla jiná káva. Tam se Jaroslav Kubera mohl mnohem více opřít o své komunikační schopnosti, o přirozenou náklonnost k lidem. Byl schopen mluvit úplně s každým, včetně studentů, kteří se bouřili proti svým učitelům nebo proti praktickým krokům města. Chyběla mu obvyklá povýšenost politiků, kteří pokročili na žebříčku o dva schůdky a už se považovali za výjimečné a zvláštní, ba nedotknutelné.

Nebyl arogantní. Zájem o lidi nehrál. Šlo mu o výměnu názorů, jakkoliv se často stávalo, že ze svého neustoupil ani o kousek. Zejména ne ve chvílích, kdy cítil, že jím uctívaná dvojice - svoboda a osobní odpovědnost jednotlivce - je ohrožena. Tušil, jak podstatnou a věčnou otázkou je to, do jaké míry je politika dohoda a kompromis a do jaké nutně bezohledné prosazování vlastní pravdy. Jen ne vždy hledal mezi oběma stranami politického boje rovnováhu.

Všichni, kdo ho poznali jako výkonného regionálního politika, o něm mluví pozitivně. Včetně těch, s nimiž byl ve sporu. Spolustraníci z ODS jej považují dokonce za gurua, který je prováděl politikou a jejími nástrahami. Byla to ta nejlepší politická škola, říkají dnes po jeho smrti.

Přičemž to hlavní, co se od Jaroslava Kubery naučili, je prý odhodlání mluvit otevřeně s lidmi, i když víte, že si nerozumíte a asi ani rozumět nebudete. Mezi lidmi, v hádkách a rozpravách s nimi, byl Kubera ve svém živlu. V nich cítil, že politika má smysl.

Akrasia

Jaroslav Kubera, podobně jako třeba názorově stejně výrazný a vyhraněný lidovec Jiří Čunek, patřil k politikům, kteří mají zvláštní místně příslušnou přitažlivost. Jakmile však vstoupí do širších souvislostí celostátní či dokonce evropské a globální politiky, jejich kouzlo (charisma) mizí.

Jejich upřímnost a přímočarost i jistá myšlenková nesofistikovanost či prostota - což není nutně pejorativní označení - v širším kontextu jednoduše nezabírají. Nerezonují s tím, co se tu politicky a myšlenkově odehrává. Dochází tak ke střetu světů, jehož výsledkem není překročení hranice a rozšíření horizontu, nýbrž návrat domů. Tam, kde světu rozumíme a kde je nám proto dobře.

Kuberova (stejně tak Čunkova) popularita nepramení pouze z lidské komunikační otevřenosti. Spočívá i v osobním dosvědčování, že náš horizont je tím, s čím si v životě vystačíme, a žádné jiné proto nepotřebujeme.

Většina lidí, kteří Jaroslava Kuberu vnímali spíše jako jeden z mnoha hereckých stínů v mediální hře našeho českého světa, si tento uzavírací rozměr jeho působení hned asi neuvědomí. Projevuje se však naplno třeba v jeho radikálním vystupování na obranu kuřáků. Reprezentuje totiž širší fenomén, který je české společnosti možná vlastnější než jiným: popírání reality za cenu vyzdvižení až absolutně chápané svobody.

Jaroslav Kubera to neprokazoval jenom v boji za práva kuřáků, podobně se vztahoval i k problémům se změnami klimatu. Nepopíral je sice, odmítal však připustit, že by s tím lidé mohli či měli něco zásadního dělat. Podle jeho mínění tedy nebylo namístě nějaké znepokojení, ale rozhodnutí "svobodně" žít dál, tak jako dosud, i když náš běžný způsob života klimatu neprospívá.

Západní tradice má pro tento paradox hezké řecké slovo - akrasia. Je to způsob jednání, v němž člověk vědomě vykonává činnosti, které mu škodí, a přesto je dělá s radostí a slastí. Ba dokonce chce, aby na ně měl právo. Sókrates kdysi toto právo popřel, neboť podle něj lidé dobrovolně nečiní sobě zlo, leč z nevědomosti. My všichni ale víme, že akrasia je naše běžná každodenní zkušenost, a to dokonce zkušenost osobní i společenská.

Náhlá smrt Jaroslava Kubery, kterou pochopitelně mnozí veřejně přičítají jeho vášni pro tabák, otevírá otázku akrasie znovu. A to v tělesném i duchovním smyslu: máme právo na svobodné veřejně oslavované sebepoškozování (společenské i osobní), vezmeme-li v úvahu, že tělo, duše i Země jsou dary, které nejsou naše a byly nám propůjčeny na omezenou dobu?

V zemi, která se v posledních letech ráda rétoricky hlásí ke křesťanským kořenům, nejde o otázku nevhodnou a nemístnou. Smrt politika je jistě především smrtí jedinečného člověka. Je ale i odchodem veřejné figury, od níž možná čekáme jistou nabídku k nápodobě, roli vzoru.

Jaroslav Kubera jím byl ve své rovnosti, nikdy nebyl spojen s žádnou finanční aférou, v tomto smyslu měl čistý stůl. V boji s českým prokletím - s akrasií a uzavřeností do sebe - už bohužel selhával. Přesto mu patří úcta a dík. Už za to prosté zjištění, že i v politice mohou být "normální" lidé.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera byl známý tím, že se při každé příležitosti snažil vtipkovat. | Video: Economia
 

Právě se děje

před 27 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy