Sýrie je pro uprchlický příliv do Evropy zásadní. Dění v ní by tedy mělo Evropskou unii extrémně zajímat. Zároveň je to stát, kde o vliv soupeří Rusové a Američané. Takže by jeden čekal, že Spojené státy budou mít maximálně přesné informace a precizně rozmyšlenou taktiku, co v této válkou zmítané zemi dělat. Nic z toho ale zjevně neplatí.
Typickým příkladem je čerstvé bombardování, které v Sýrii těsně po zasedání Valného shromáždění OSN spustil Vladimir Putin. Po jeho první fázi nikdo nedokázal říct, co bylo bombardováno. Kromě Putina samozřejmě, ten to ví, ale tomu pánovi, jak víme od dob „zelených mužíčků“ na Krymu, nelze věřit ani nos mezi očima.
Ruský prezident má jasno. Spolupracuje se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Masový vrah ho požádal, aby mu Rusko pomohlo s bojem proti islamistům. Putin oznámil, že pomůže: „Tato podpora bude vždy časově omezena trváním ofenzivních operací syrské armády.“ Ruská letadla prý, a to je důležité slůvko, prý trefila osm cílů a zničila jakási velitelská centra Islámského státu v horách.
Zní to pěkně, Miloš Zeman je jistě spokojen, jak jeho vzor funguje, jenomže Spojené státy a Francie s jistou mírou nejistoty říkají, že Rusové nebombardovali islamisty, nýbrž povstalce proti Bašáru Asadovi v provinciích Homs a Hamá, kde bojovníci Islámského státu údajně neoperují.
Velitel syrské opozice Chálid Chúdža byl jasnější, mluvil o „ruské vojenské agresi v Sýrii“ a prohlásil, že útok Rusů nezabil žádného islamistu, nýbrž 36 civilistů.
Podle amerického ministra obrany Ashtona Cartera se zdá, že Rusové zasáhli v místech, kde se jednotky islamistů pravděpodobně nevyskytují. „Rusko přilévá olej do ohně,“ řekl. Všímejte si: zdá se a pravděpodobně.
Kam se vypařily tajné služby
A ještě české informace. Premiér Sobotka: „Pokud jde o nálety Ruska v Sýrii, je v tuto chvíli sporné, proti komu jsou zaměřeny.“ Zatím to vypadá, že nejde o aktivitu, kterou by Rus koordinoval se zeměmi jako USA, Velká Británie či Francie, které útočí na pozice Islámského státu. „Předpokládám, že dostaneme informace od zpravodajských služeb, jakým způsobem jsou zaměřeny aktuální vojenské aktivity Ruska v Sýrii. Na základě toho bude v příštích týdnech vláda postupovat.“ – Ty informace už samozřejmě mají mít.
Takže nevědí nic Američané, nevědí nic Francouzi, Britové, natožpak my. Naopak tři síly si v Sýrii dělají, co chtějí: Rusové, krvavý Asad a islamisté.
Vnějšího pozorovatele to zaráží a děsí. Kam se vypařily americké a evropské tajné služby? Jak to, že aspoň Spojené státy nemají jasno, kam přesně ruské bomby dopadaly? Zjevně se opakuje situace z východu Ukrajiny, kde západní tajné služby taky jednoznačně selhaly, zaspaly. I tam dlouho panovala nejistota, co se vlastně děje, nakolik je přítomna ruská armáda a ruské zbraně.
Pokud Putin skutečně bombarduje Asadovu opozici, bombarduje zároveň západní řešení pro Sýrii. Bombarduje možnost, že se situace v brzké době vyřeší a že se syrští uprchlíci budou mít kam vracet. Moskva podporuje Asada, „syrského kata“, kterého by chtěl Západ poslat před mezinárodní tribunál, pokud by byl poražen. Asad vraždí opozici po tisících.
Západ zaskočen, demokracie lenivá
Neselhávají zdaleka jen zpravodajské informace. Selhává celé západní společenství včetně Evropské unie. Občanská válka v Sýrii se táhne roky. Její důsledky Evropa zažívá na plné pecky. Nic neudělala proti uprchlické vlně. Částečně funguje v humanitární sféře, ale jako zcela neschopná se jeví v bezpečnostní, strategické oblasti.
Západ, především tedy Evropská unie a USA, nebyl připraven na ruskou agresi na Ukrajině. Nyní Putin Obamu, Merkelovou a další politiky znovu zaskočil. Ukazuje se, že Amerika a Evropa nemají vůbec žádné aktivní, dohodnuté řešení pro Sýrii.
Francie bombarduje islamisty v Sýrii. Prezident François Hollande nedávno řekl, že francouzské bomby zničily výcvikový tábor islamistů u Dajr az-Zauru. Asada Paříž jasně odmítá. Zřejmě jediná. Británie opatrně podporuje povstalce proti Asadovi. Smířila by se s jistou lhůtou, během níž by Asad zůstal. Proti islamistům Londýn dosud bojoval jen v Iráku. A Angela Merkelová? Ta s Asadem po putinovsku počítá. „Ministryně zahraničí EU“ Federica Mogheriniová se na Asada naopak dívá jako Francie. Guláš různých národních zájmů.
Evropské nejasno a nejednota a americké tápaní a nerozhodnost. Proti tomu akční Putin, který ovšem, jako obvykle, stojí na opačné straně, než kde ho potřebujeme. Proč? Uprchlická vlna Evropě škodí, tudíž jemu vyhovuje. A dost možná si to nechce rozházet s Islámským státem, když ve 140milionovém Rusku žije 20 milionů muslimů, kteří se k vyznání oficiálně přihlásili. A zřejmě i další, kteří se nepřihlásili.
Syrská krize? Uprchlická krize? Západ je zoufale nepřipraven, demokracie trapně slabá, nejednotná, unavená, líná. „Temná strana síly“ naopak vždy připravena, vždy při chuti.
