reklama
 
 
  • Jan Herzmann

Tak kdo? Fischer? Švejnar? Průzkumy čtěte mezi řádky

16. 2. 2012 12:15
Rok před volbou prezidenta jsou jasnými favority nestraníci. Ale všechno je otevřené

Mají prezidentské předvolební průzkumy smysl, když do voleb zbývá celý rok a není jasné, kdo bude kandidovat a jak bude vypadat volební kampaň? - Ano, mají. Ale to hlavní v nich zatím najdete mezi řádky, píše pro Aktuálně.cz Jan Herzmann, ředitel agentury Factum Invenio, která zveřejnila volební model prvního kola přímé prezidentské volby.

S průzkumy obliby a preferencí prezidentských kandidátů se roztrhl pytel a já přiznávám, že jsme tu díru sami pomohli zvětšit. Téma je mediálně vděčné, dotazování na něj tak snadné, že výzkumné agentury prostě nemohou odolat. Má to ale vůbec smysl?

Kdo čeká, že teď začnu obhajovat náš prezidentský volební model proti práci ostatních agentur, nedočká se. Všem sebekvalitnějším odhadům budoucího výsledku první přímé prezidentské volby stojí v cestě palisáda principiálních pochybností.

Tak především: budeme opravdu v lednu volit, nebo si naše stávající politická reprezentace najde kličku, aby tentokrát ještě nemusela „dát volbu z ruky"? Zdá se, že k tomu sotvakdo najde odvahu, protože by hněv veřejného mínění potrestal takového smělce v krajských a senátních volbách. Potrestal by ho bez ohledu na to, zda je pro stát a společnost dobře nebo špatně, když bude nástupce Václava Klause zvolen přímo. Veřejnost je totiž už na tuhle volbu příliš natěšená a těžko jí to někdo bude rozmlouvat.


Volební model podle agentury Factum Invenio, 968 dotázaných.

Ale vraťme se k oněm ale: kdo z těch, o nichž se dnes jako o kandidátech mluví, se skutečně kandidátem ve smyslu zákona stane, a tudíž bude volitelný? Kdo se objeví nový? Kdo bude mít podporu které politické strany a jakou (morální, finanční, organizační, zjevnou či skrytou, nadšenou nebo z donucení). A konečně: jak se na hlasování v prezidentské volbě projeví výsledek krajských a senátních voleb a hlavně pak povolební dohody o formování krajských koalic?

Takže je, zdá se, zbytečné zkoumat rozložení sil rok před volbou, která ještě ani není jistá. Agentury se jen předvádějí, je to jejich marketing, ať nám dají pokoj. Nebo že by přeci jen na těch průzkumech něco bylo?

Inu, kdybych si myslel, že není, tak bych ten náš model nechal pěkně uležet v šuplíku, pardon, ve složce na serveru. Jenže když se podíváme trochu pod povrch všude citovaných jednoduchých procent, když budeme číst mezi řádky zpravodajských serverů, můžeme vidět spoustu zajímavých věcí.

Začněme volební účastí. Zapomeňme na trochu nezáživné zjištění SC&C, že 8 % občanů by se volby určitě nezúčastnilo (na to skutečně netřeba průzkumů) a všimněme si údajů STEM, že prezidentské volby jsou dlouhodobě pro veřejnost méně důležité než komunální i sněmovní. A ejhle, teď to vypadá, že kdyby se konaly příští týden, zúčastnilo by se jich o 6,2 procentního bodu víc, než kdyby nyní přišly volby do Poslanecké sněmovny. Komu se to zdá málo, měl by vědět, že jde o zhruba půl milionu lidí navíc. No řekněte mi, kdo to má? Když si to spojíme se zjištěním SC&C, že přímou volbu chce asi 80 % veřejnosti, je vidět, že se opravdu o něco jedná.

Další zajímavost můžeme vyčíst z aktuální podpory jednotlivých potenciálních kandidátek a kandidátů. Kdo za sebou nemá 20 poslanců nebo 10 senátorů, bude totiž potřebovat 50 000 podpisů pod nominační petici. Pokud se volební model Factum Invenio zásadně nemýlí, půjde asi o 1 % zúčastněných voličů. To by signalizovalo, že s obstaráním potřebných podpisů nebudou mít problém nejen Janové Fischer a Švejnar, ale ani Miloš Zeman, Zuzana Roithová nebo třeba Tomio Okamura, kdyby se přeci jen rozhodl, že z Hradčan je na svět hezčí výhled než z oken Miki Travel na Národní třídě.

Ještě důležitější ale je, že dva nestraníci, ekonomové Fischer a Švejnar, by v prvním kole měli získat dohromady kolem 40 % hlasů (jednotlivé výzkumy se liší jen v tom, s jak velkým náskokem momentálně Jan Fischer vede) - zhruba stejně jako všichni potenciální straničtí kandidáti dohromady. Myslím, že to nevypovídá ani tolik o oblibě obou Janů jako o vztahu české veřejnosti k politickým stranám, kterým mimochodem podle Eurobarometru důvěřuje jen jeden Čech z devíti.

Zákonitě vzniká otázka, co si s tím strany počnou. Budou-li trvat na vysloveně stranických kandidátech, riskují, že se do druhého kola nepodívá ani jeden z nich. Budou-li podporovat některého nestranického kandidáta natolik, že si ho veřejnost zařadí do „stranické škatulky", riskují, že jeho naděje pohřbí. Tady by se asi hodila se svými nápady princezna Koloběžka I., sekretariáty a volební štáby mají o čem přemýšlet.

A ještě jedno zjištění, které není ze stručných novinových zpráv moc vidět. Zatím je jen jeden kandidát, který má slušnou podporu mezi příznivci všech významných politických stran: „šedá myš" Fischer. Relativně nejhůř je na tom mezi příznivci KSČM (volilo by ho 20 % z nich) a nejlépe mezi nepříliš početnými voliči Věcí veřejných (58 %). Kupodivu vede i v modré zóně ODS těsně před Miroslavou Němcovou.

Naproti tomu Tomio Okamura, o kterém se hodně mluví, i když svoji kandidaturu zatím vylučuje, má nejsilnější podporu mezi lidmi, kteří asi volit nepůjdou, a pak také na půdě Věcí Veřejných - v obou případech 18 %.

Jenže to všechno je „zatím", rok před volbami, když se ještě pořádně neví, jak to bude a kdo do toho půjde. A tak laskavého čtenáře prosím: nechte nás bádat a sledujte, jestli se odhady aspoň u těch nejdůležitějších agentur nějak ustálí. Do té doby si čtěte naše zprávy tak, jak to bývalo zvykem před čtvrt stoletím: hlavně mezi řádky.

autor: Jan Herzmann | 16. 2. 2012 12:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama