Většinou docela tiše, ale občas i hlučně. Někteří vypadají jako bezdomovci, ale těmi nejsou, mají spíše jakési stigma nezaměstnaných. Pokud je vidíte při nějaké činnosti, jde o vybírání kontejnerů. Je to skupina lidí takřka u sociálního dna, ale to jim podle všeho moc nevadí. Spíš naopak, jak je tam někdy veselo.
Strach z Dickensových hrdinů
Trávník kolem "jejich" plácku nahradily stovky víček od pivních lahví a stovky vajglů. Někteří z nich, patrně ti v komunitě uznávaní, si nosí něco jako polštářky na vylepšení posezu. Plácek leží pár metrů od chodníku, po němž se však ubírá mnohem méně lidí než po jiných chodnících. Zejména ženy přecházejí raději na druhou stranu ulice. Mají-li strach, považuji to za mírně přehnané, ale současně to i chápu. Číst právě nějaký Dickensův román s popisem městské chátry, stačí jen lehce popustit uzdu fantazii, aby si tady člověk pár takových týpků vybral.
Na druhou stranu, abych nekřivdil a nepřeháněl. Velkou část zdejšího kolektivu tvoří relativně zdravě vyhlížející ojediněle čtyřicátníci, hlavně však padesátníci a šedesátníci. Chlapi, které si lze představit ve fabrikách u černého řemesla, případně v nádvorní partě, co se třeba za minulého režimu v práci moc nepřetrhli, v půl druhé už mířili do sprch, aby před druhou, vymydlení solvinou, čekali ve vrátnici frontu u píchaček. Rozumím i tomu, že po zániku fabrik v Karlíně, Vysočanech, Libni, Vršovicích a jinde se tihle hoši nemají, kde chytit, a že jim zmizel jejich svět. Ale dost dobře nechápu, proč si nenašli jinou práci. Možná hledali a nenašli takovou tu svou flákárničku. Kdo ví. Ale možná jim sociální podpora natolik postačí, že si na plácku připadají jako bohémové.
Nepořádní vůči pořádným
Avšak mnohem víc nerozumím tomu, proč mohou dělat beztrestně v parku víčkový a vajglový binec. Navíc ještě nebyla řeč o tom, že v onom parku i okolí není široko daleko veřejný záchodek. Zato jen pár metrů od plácku roste docela husté křoví
Je to jistě obtížně řešitelný problém, v nedávné minulosti přece radnice v několika městech řešily chování podobných partiček, a to zejména tam, kde jsou hodně na očích na náměstích či před obchodními centry. A pokud vím, nepochodily. V parku je to ještě svízelnější. Lze snad někomu přikazovat, aby neseděl na lavičce? Přitom jde o tady o jistý druh, řekněme jemného teroru nepořádných vůči pořádným. A instituce, jež by tohle měly řešit, si nevědí rady. Skoro bych řekl, že je to raději nezajímá.