Stane se ze sociální demokracie strana méně ovládaná kmotry a šíbry všeho druhu? Strana více demokratická? O to také šlo na sobotním ústředním výkonném výboru oranžové partaje. Zároveň se tam předseda a premiér Bohuslav Sobotka pokusil upevnit svou viklající se pozici.
Sobotkova potíž tkví v tom, že ať se děje, co se děje, pořád mu jde o krk. Nemá spočinutí. Není v první řadě předseda vlády a lídr vládní partaje. Na prvním místě je lovenou laní, za níž se žene smečka krvežíznivých hafanů. Věčně čelí ataku pučistů, zemanovců, putinovců, babišovců, haškovců, tejcovců.
Někdy se jim vzepře, viz lánský puč řízený Milošem Zemanem po sněmovních volbách, jindy jim trapně nadbíhá. Viz jeho odmítavé vyjádření ke zvýšení počtu vojsk NATO v Evropě. Tam ostudně zalezl kamsi putinovcům v ČSSD.
Na prvním místě u Sobotky není zájem státu, vlády, zájem náš, ale snaha udržet se v křesle šéfa strany a premiéra. Tohle je pro běžného voliče těžko představitelný způsob existence. Sotva vyvázneš z jedné šlamastyky, už se na tebe sype další, pokud možno horší. Ti dobří hoši, kdykoli tě potkají, špitnou ti do ouška: Nakonec tě, Bohouši, dostanem.
Na sobotním vedení strany Sobotka prosadil novinku, vnitrostranické referendum 23 tisíc členů ČSSD. Témata hlasování budou tři: 1. Zda mají o kandidátkách pro všechny typy voleb rozhodovat v přímém hlasování všichni členové strany v příslušném volebním obvodu. 2. Zda mají minimálně 40 procent všech kandidátů do zastupitelstev kraje a Sněmovny tvořit ženy. 3. Zda má ČSSD zkusit zákonem zarazit kumulaci placených veřejných funkcí (poslanec–hejtman třeba).
Proč se mají o kandidátkách vyjadřovat všichni sociální demokraté, proč mají mít tu možnost? ČSSD trpí nemocí vlivných stran, je ovládána (stejně jako byla ODS a nyní tomu problému čelí ANO) kmotry, šíbry, lidmi, kterým se říká velrybáři. Nakoupí členy a ti pak hlasují podle jejich direktiv. Díky tomu jsou na konference i sjezd voleni i lidé, které chtějí kmotři a jiní ovladači.
Malér je dnes samo sebou v tom, že tyto černé duše, čili lidé, kteří na ČSSD a politiku kašlou, ale chtějí si skoro za nic přivydělat, už ve straně jsou. Nikdo neví, kolik jich je přesně a kolik z nich se zúčastní referenda. Ideální by bylo udělat novou registraci členů a nechat ve straně jen ty, kteří se jejího života aktivně účastní. Ale na to Sobotka a jeho boys zjevně nemají energii.
Taková tejcovina
Tohle kolo předseda ČSSD vyhrál. Ale i při debatě o pokus aspoň trochu očistit špinavou stranu, aspoň něco udělat proti kmotrům, musel zase odvracet drsný atak. Jeho stranický rival, spojenec Michala Haška, bývalý pučista Jeroným Tejc chtěl referendum „obohatit“ o zdanění výnosů z církevních restitucí a o zvýšení daně z příjmu velkých firem. Tedy o dva oranžové předvolební sliby, které Sobotka v koalici s ANO a lidovci musel oželet.
Sobotka nemá na vládnutí čas, musí se držet židle, se kterou Zeman, Tejc, Hašek, Babiš a další vší silou kymácejí.
Nápad Tejce neprošel. Je jasné proč. Kdyby prošel a kdyby straníci v referendu předsedovi nařídili, ať třeba zdanění výnosů z církevních restitucí prosazuje, byl by to konec koalice, konec premiéra Sobotky.
Je podivuhodné, že tohle někdo vytáhne. Od Tejce je to jasný kopanec Sobotkovi do slabin. Momentálně nelze složit jinou funkční koalici (s Úsvitem by to bylo podobné, jako když měl chudák Nečas ve vládě Víta ABL Bártu a Věci veřejné). Tejc tedy jasně, nahlas říká: Chci zničit koalici. Dělá to přes oranžové volební sliby. Tejcovina.
Sobotka jde s kůží na trh. Počítá, že ho straníci v referendu podrží, jako ho podrželi po lánském puči. Tehdy se proti Haškovi, Tejcovi, Chovancovi a dalším účastníkům prezidentské konspirace, jež měla sejmout předsedu ČSSD, postavili straníci. Bylo to nečekané vzepětí. Ale to se nemusí opakovat.
V referendu se má (může) ke třem otázkám vyjádřit 23 tisíc straníků. Proběhne na přelomu července a srpna. Hlasy se mají sečíst 4. srpna. Hlasování bude platné, pokud se ho účastní alespoň čtvrtina regulérních členů strany. To vše v době, kdy zájem o strany, o politiku, o veřejné věci, není vůbec masivní, spíš naopak (viz třeba eurovolby). Hlasovat se bude o prázdninách, to je další Sobotkova komplikace. Bude se klepat, aby se vyjádřila aspoň ona nezbytná čtvrtina (5750 lidí).
Jen o technologii moci
Příznačný je postoj Tejce. Jednak se nechal slyšet, že referendum bude „jen o technologii moci“, nikoli však „o programu“. Mohl by upřesnit, že to má být referendum o „velrybářské technologii moci“, ale to neudělá. Naopak referendum zpochybňuje, zjevně mu vadí: „Ti, kteří dělali nejvíce referend, Věci veřejné, už mezi námi nejsou. Andrej Babiš vede stranu autokraticky, a přesto nás v posledních volbách porazil. Proto si myslím, že bychom se měli bavit spíše o programu.“
Drsné – vzorem pro Tejce je předseda ANO Babiš, který vede stranu jako autokrat. (Nejspíš proto je části sociálních demokratů tak sympatický Vladimir Putin, veleautokrat.) Oranžový pučista a myslitel jen zapomněl, že i Vít Bárta vedl stranu jako autokrat a že i Bárta měl zpočátku slušný úspěch.
Nic nového pod sluncem. Jeroným Tejc drží postoj prezidenta Miloše Zemana. I hlava státu přece fandí Andreji Babišovi a, kde se dá, podráží nohy Bohuslavu Sobotkovi.
Sociální demokracie je strana dvoukřídlá, uvnitř neustále bojující o moc, rozpolcená. Taky proto je Sobotka slabý premiér. Nemá na vládnutí čas, musí se držet židle, se kterou Zeman, Tejc, Hašek, Babiš a další vší silou kymácejí.
