reklama
 
 

Ani tento text nenapsal robot. Umělá inteligence naštěstí neví, co je svoboda slova

14. 3. 2019 16:30
V Číně moderují zprávy roboti. To by se v Newsroomu stát nemohlo.

Zpravodajská agentura Nová Čína nedávno představila svou první robotickou televizní moderátorku. Její mužský kolega Čchiou Chaa už ve firmě "pracuje" od listopadu loňského roku. Ačkoliv nové tváře postrádají potřebné charisma a nejsou zatím příliš uvěřitelné, nervozita je přece jen namístě. Vezmou novinářům za několik let práci dobře naprogramovaní roboti, kteří nebudou s nadřízeným vyjednávat o zvýšení platu a nebudou si vybírat dovolenou v nevhodnou dobu? Kromě toho, které zprávy jsou pravé a které falešné, budeme muset ještě rozlišovat, jestli vidíme člověka z masa a kostí, nebo z virtuální umělé hmoty?

Ideální zaměstnanec?

Čínští uměle inteligentní "zaměstnanci" mají výhodu, že jsou efektivní (mohou pracovat 24 hodin denně) a úsporní (žádný měsíční plat, žádné bonusy, jen vstupní investice). V žurnalistice je ale důležitý lidský faktor. Přece jen, umělá inteligence by těžko byla schopná vést propracovanější rozhovor (i Jaromír Soukup je pravý) či glosovat politické události. Nebo ano, dokáže ji to někdo naučit?

Čína představila novou formu televizního zpravodajství. Nové hlasatelky se neunaví a nikdy nechybují | Video: Jakub Viliš, Jakub Zuzánek |  01:32

Diskuse se samozřejmě netýká jen moderátorů televizních zpráv, ale všech novinářů. Je pravděpodobné, že v blízké době bude běžně kratší zpravodajské články generovat počítač (tzv. robonovinář) a výsledné texty půjdou rovnou do rukou editorů.

Automatické zprávy by se mohly využívat - a někdy už využívají - hlavně v ekonomickém a sportovním zpravodajství, které vychází z dat. To nemusí být pro novináře špatná zpráva: třeba získají víc volného času na psaní delších, kreativnějších textů. V ideálním případě. Z druhé strany hrozí propouštění a stres z proměny novinářské práce.

Roboti dezinformátoři

Ale o novináře a jejich redakční židle jde až v druhé řadě. Důležitější je, jestli si umělá inteligence (AI) porozumí s fake news. Možnosti tu jsou velké, takže i důvody k obavám.  

Zatím falešné zprávy - o šíření dezinformací se intenzivně mluví od roku 2016, kdy se jejich potenciál projevil v amerických volbách a referendu o brexitu - vyrábějí lidé. Pokud víme. Zkuste si představit, že začnou vznikat jako produkt umělé inteligence. Tedy rychleji, levněji a efektivněji. A ve vyšší kvalitě, která ve čtenáři nebo divákovi nevyvolá pochybnosti. Anebo mu ztíží úsudek, zkomplikuje orientaci, jaké informace vlastně konzumuje. Příkladem je třeba nedávná debata o tzv. deep fakes, tedy falešných videích vytvořených s pomocí umělé inteligence, která jsou od reality téměř nerozpoznatelná. A technologie se neustále zdokonaluje.

Před AI dlouhodobě varuje i jinak technologický optimista, inovátor a šéf Tesly Elon Musk. O umělé inteligenci na Symposiu MIT v roce 2014 prohlásil, že je jednou z "největších existenciálních hrozeb" a že je potřeba tuto technologii nejprve podrobně zkoumat, aby nebyla jednoduše zneužitelná. K těmto účelům spoluzaložil výzkumnou organizaci OpenAI.

Budou lidé otroky technologie? Jaká jsou práva robotů se snaží vymezit na Akademii věd | Video: Akademie věd ČR |  04:00

Roboti plagiátoři

Tato organizace vyvíjí a zkoumá textový generátor GPT-2, který vytváří zprávy, a dokonce píše beletrii. Stačí ručně vložit počáteční větu, program rozpozná styl a obsah příspěvku a udělá nový, zdánlivě autentický text - může jít o novinový článek, příspěvek na Facebook nebo třeba o pohádku pro děti. Technologie podle slov výzkumného týmu funguje až příliš dobře, takže se kvůli velkému riziku zneužití rozhodli plný model nezveřejnit. Obávají se především snadného zneužití pro výrobu právě fake news nebo spamu. To, že sami tvůrci jsou extrémně opatrní, dokazuje, jak málo vlastně víme o této technologii a jejích možných dopadech.

Projekt výzkumu umělé inteligence vzniká také na katedře žurnalistiky na Univerzitě Karlově ve spolupráci se Západočeskou univerzitou, ČVUT a ČTK. Jeho prvním cílem je vyvinout systém umělé inteligence, který bude vytvářet automatické texty využitelné ve zpravodajství. Kromě toho chce zkoumat s novou technologií spojenou proměnu novinářské etiky. Ta bude, když nastoupí do redakcí roboti, ještě důležitější než teď.

Umělá inteligence, umělé názory

Naštěstí pro novináře, ať už je umělá inteligence sebedokonalejší, na některé věci prostě nestačí. Například postrádá kritické myšlení, emoce a především osobní zkušenost - tedy důvody, proč se pravidelně vracíme k práci konkrétního komentátora nebo moderátora.

Bezvýrazný hlasatel zpráv, digitální loutka, která poslušně slouží čínské tiskové agentuře, by ve svobodném světě těžko obstál. (Zkuste si představit třeba robotizovaného moderátora Willa McAvoye ze slavného seriálu Newsroom. Nemožné.)

Lidé přece chtějí víc než informace, zajímá je také kontext a názor. Chtějí charisma Marka Ebena, ne robota, který jako Marek Eben jenom vypadá. Pokud se novinářům bude i nadále dařit naplňovat očekávání svých čtenářů a diváků a pokud budeme žít ve svobodě slova, k žádné nadvládě robotů nad žurnalistikou nedojde. Spíš k nevyhnutelné proměně novinářské práce.

Umělá inteligence může, jak to tak s technologiemi bývá, být lidem přínosná nebo škodlivá. Záleží, komu se dostane do rukou a zda budeme vědět, jak se proti jejímu zneužití bránit. Novináři teď mají ale jiné, akutnější problémy, než je soupeření o místo s robonovinářem. Třeba zmíněný boj s dezinformacemi a s nimi spojenou ztrátu důvěry.

Povedené deep fake video: Jennifer Lawrence s tváří Steva Buscemiho | Video: VillainGuy |  00:29

autor: Karolína Šimková | 14. 3. 2019 16:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama