Řecká vláda čelící bankrotu země a vystoupení z eurozóny, které by určitě následovalo, nabídla věřitelům z obavy před reakcí občanů zvýšení daní a omezení výdajů. Není to sice moc, ale dost na to, aby vůdci eurozóny z pondělního mimořádného summitu svolaného v pesimistické náladě odešli lépe naladěni. Naděje, že se do konce týdne podaří dohodnout se na záchranném programu, trvá. Věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise, přepočítávají řecký návrh. Vypadá to, že prozatím vítězí vůle chránit euro, ale neznamená to, že tím je záležitost vyřešena, napsal ke krizi kolem Řecka britský list The Guardian.
Znovu se scházejí ministři financí eurozóny a následovat bude summit EU. Britský premiér David Cameron sice chtěl na této vrcholné schůzce hovořit o svých požadavcích na reformu EU, ale vypadá to, že summitu bude dominovat téma zabránění odchodu Řecka z eurozóny.
Je smutné, že dohoda, která se rýsuje nyní, se moc neliší od té, která mohla být podepsánu už před několika měsíci. I původní řecký návrh, byť je nyní poněkud změněný, reagoval na požadavky věřitelů na snížení deficitu. Do každého dalšího návrhu Řekové vkládali další úsporná opatření, a to bez ohledu na předvolební sliby o ukončení rozpočtových škrtů. Poslední návrh zahrnuje zpřísnění režimu daně z přidané hodnoty.
To vše svědčí o tom, že se věci vyvíjejí podle plánu a zvítězila politika - riziko spojené s možným odchodem Řecka z eurozóny a dokonce i z Evropské unie bylo příliš velké. Bylo to jasné z reakce globálního finančních trhů, které bez výjimky okamžitě reagovaly na pondělní návrhy a označily je za dobrý základ další debaty. K dohodě povzbudil všechny strany také americký prezident Barack Obama. V sázce je příliš mnoho.
Malé ústupky, které jsou věřitelé nyní ochotni učinit v otázce penzí a zvýšení daní chudým, umožní řeckému premiérovi Alexisovi Tsiprasovi zachovat si tvář před voliči a překonat potíže při prosazování návrhů v parlamentu. Odvrátil hrozbu zavedení kontrol kapitálu, která měla zastavit odliv peněz z Řecka, a ponižující hrozbu ECB o zastavení nouzových úvěrů pro řecké banky.
S dalšími úspornými opatřením se bude Řecko vyrovnávat těžce a cena za obnovu ekonomiky bude mnohem vyšší. Zatímco zbytek eurozóny vykazuje známky pomalého oživování, Řecko se vrátilo do krize. Hrubý domácí produkt v posledních třech měsících minulého roku klesl o 0,4 procenta a o dalších 0,2 procent v prvních třech letošních měsících. Další zhoršení bude asi následovat, míra nezaměstnanosti stoupla na 26 procent. Mnoho podniků zastavilo kvůli nejistotě kolem vyjednávání práci. Ozdravení ekonomiky si vyžádá velké úsilí. Je těžké si to představit nyní, ale loni příjmy z turistického ruchu pomohly po pětiletém upadání řecké ekonomiky znovu zvýšit HDP. Nedávný zlom toto zlepšování situace opět zastavil.
Před Řeckem se rýsují roky úsporných opatření. Přijdou záchranné peníze, ale bude také strádání a buď žádný nebo jen velmi pomalý hospodářský růst. A to není recept na sociální a politický klid. Trojice věřitelů bude stále velmi viditelná, takže oproti minulým pěti letům se moc nezmění.
Což obrací pozornost zpět k trvalému problému, který vyvstává vždy, když se mluví o Řecku. Řecká ekonomika nezačne trvale růst, dokud se nevyřeší jeho ohromná dluhová zátěž ve výši 180 procent jeho HDP. Aby mohlo Řecko svůj dluh splácet, musí jeho ekonomika růst ročně aspoň o čtyři procenta. Jinak Řeky nečeká nic jiného, než další bída a utahování opasků.
