Libor Stejskal Libor Stejskal | Komentáře
12. 11. 2008 21:29

Trestní oznámení na Salichova, Maráčka, Nováka a další

Bc. Marcela Urbanová právně zastoupena JUDr. Klárou Veselou Samkovou, Ph.D.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

tř. 17. listopadu 44

771 11 Olomouc

 

 

                                                                                                  V Praze, dne 11. listopadu 2008

 

 

 

Věc:               trestní oznámení na

1) Okresního státního zástupce JUDr. Arifa Salichova

2) MUDr. Radomíra Maráčka, ředitele Fakultní nemocnice Olomouc

3) další neznáme osoby - zpracovatele odborného vyjádření a pravděpodobně zaměstnance Fakultní nemocnice Olomouc s kvalifikací psycholog,

4) JUDr. Jiřího Nováka, advokáta se sídlem Praha 2, Sokolská třída 60.

 

              Pro podezření ze spáchání tr. činů dle

              § 158 odst . 2 - zneužití pravomoci veřejného činitele (JUDr. A. Salichov)

§ 174 odst. 2 - křivé obvinění ve stádiu přípravy dle ust. § 7 Trestního zákona (JUDr. A. Salichov)

§ 175 odst. 1 - křivý znalecký posudek ( to v případě MUDr. Radomíra Maráčka a zpracovatelů odborného vyjádření )

§ 163a odst. 1 dle § 89 odst. 17 - účast na zločinném spolčení všech výše uvedených

§ 175 odst. 2 - křivá svědecká výpověď nebo dle § 209 - poškozování cizích práv (v případě JUDr. Jiřího Nováka)

§ 176 - padělání a pozměňování veřejné listiny ( v případě JUDr. Arifa Salichova)

 

Oznamovatelka:               Bc. Marcela Urbanová, nar. 19.6.1967,

                                          bytem Semetín 1464, okr. Vsetín, PSČ 755 01

 

Právně zastoupena:              JUDr. Klárou Veselou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem

                                          120 0 Praha 2, Španělská 6

 

I.

Jménem svojí klientky, paní Bc. Marcely Urbanové, podávám na Okresního státního zástupce, působícího v Okresním státním zastupitelství Jihlava, JUDr. Arifa Salichova, MUDr. Radomíra Maráčka, ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Olomouci a další neznámé osoby - zpracovatele odborného vyjádření, na všechny jmenované společně a dále na JUDr. Jiřího Nováka, advokáta - následující

 

T r e s t n í  o z n á m e n í

 

Pro podezření z trestného činu dle ust. § 158 odst. 2 - zneužití pravomoci veřejného činitele a § 174 odst. 2 - křivé obvinění ve stádiu přípravy dle ust. § 7 Trestního zákona a § 175 odst. 1 - křivý znalecký posudek ( to v případě R. Maráčka a zpracovatelů odborného vyjádření ) a § 163a odst. 1 dle § 89 odst. 17 - účast na zločinném spolčení všech výše uvedených.

 

II.

Místní příslušnost k projednání věci

Místní příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je dána tím, že k trestnému činu došlo na území jeho místní příslušnosti. K trestnému činu došlo v okr. Jihlava a v okr. Olomouc, přičemž poškozená Bc. Marcela Urbanová má trvalé bydliště v okr. Vsetín.

Podle našeho názoru je Okresní státní zastupitelství v Jihlavě z věci automaticky vyloučeno pro podjatost, neboť podání směřuje proti jeho vedoucímu Okresnímu státnímu zástupci.

 

III.

Předcházející děj

3.1. Dne 23. 11. 2006 bylo Okresním státním zastupitelstvím v Olomouci zahájeno trestní stíhání Jiřího Čunka a ing. Petra Hurty pro podezření z trestného činu přijímání úplatku dle § 160 a uplácení dle § 161 trestního zákona.

3.2. Toto trestní řízení bylo Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství pravděpodobně ze dne 7. 6. 2007 před samotným ukončením vyšetřování odejmuto Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a předáno Okresnímu státnímu zastupitelství do Jihlavy.

Již toto přenesení působnosti je dle názoru oznamovatelky nezákonné, a to z důvodu porušení zákona o státním zastupitelství. Dle ust. § 12h o státním zastupitelství „Nejvyšší státní zastupitelství nemůže zasahovat do vyšetřování". Kromě toho nebylo ani oprávněno vykonávat dozor. Tento výklad jednoznačně vyplývá z lingvistického výkladu právní normy. „Zasahování" je obecný pojem abstraktního obsahu a vylučuje jakoukoliv činnost, která by měla na probíhající řízení jakýkoliv vliv. Tomuto výkladu také nasvědčuje fakt, že není známo, že by Nejvyšší státní zastupitelství v nějakém jiném případu jednalo stejně: tedy, že by odejmulo probíhající vyšetřování jednomu okresnímu státnímu zastupitelství a předalo je jinam. Jednalo se tedy zjevně o účelovou záležitost. Nyní panující výklad, že Nejvyšší státní zastupitelství sice nemůže „zasahovat", ale může ovlivňovat vedení živého řízení tím, že rozhodne o tom, kdo bude konkrétně kterou věc šetřit a kde ji bude šetřit, je v přímém rozporu s tímto lingvistickým výkladem, stejně jako s úlohou Nejvyššího státního zastupitelství jako nejvyššího úřadu dané složky justice, která však výkonné pravomoci celkově postrádá.

3.3. Usnesením Okresního státního zástupce JUDr. Arifa Salichova ze dne 3. 8. 2007 bylo trestní stíhání J. Čunka a P. Hurty zastaveno s odůvodněním, že se trestný čin nestal. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 8. 2007.

3.4. Do tohoto usnesení Okresního státního zastupitelství v Jihlavě vydala nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renáta Vesecká usnesení, kterým bylo toto usnesení zrušeno z důvodu nezákonnosti. Nezákonnost byla spatřována v předčasnosti vydání. Usnesení NSZ vytýčilo tři okruhy otázek, jimiž se měl Okresní státní zástupce JUDr. Arif Salichov zabývat. Jedním z těchto okruhů bylo posuzování jediného přímého důkazu, „korunní" svědkyně Marcely Urbanové. Na tomto místě je třeba připomenout, že český trestní řád ani žádný jiný právní předpis nezná právní termín „korunní svědek", proto i toto označení, navíc z úst nejvyšší státní zástupkyně, považuje oznamovatelka za zcela nevhodné, zavádějící a nemající oporu v zákoně.

  

IV.

Vady řízení ve směru k oznamovatelce

4.1. Nejvyšší státní zástupkyně ve směru k Marcele Urbanové coby svědkyni v tomto řízení uvedla následující:

„Především je třeba v dalším řízení odstranit pochybnosti o správnosti znaleckého posudku z odvětví psychologie, vypracovaného znalkyní PhDr. Dobrilou Hrůzovou. Způsob, jakým se státní zástupce vypořádal s jeho hodnocením, jakož i s dopadem na hodnocení věrohodnosti výpovědi Marcely Urbanové nelze považovat za postačující. Tento posudek je rozporuplný, kdy jeho nálezová část nekoresponduje s jeho závěry. Pokud se okresnímu státnímu zástupci pochybnosti o správnosti posudku nepodaří odstranit jinak, bude nezbytné správnost posudku přezkoumat jiným znalcem. Jako vhodný se jeví i možnost, aby přezkoumáním posudku pověřil státní zástupce některý ústav oprávněný ke znalecké činnosti. Případné přibrání ústavu může již na počátku odstranit elementární námitky k odborné erudici a nestrannosti zpracovatelů posudku. Přitom jeho obsah může významně přispět k posouzení věrohodnosti svědkyně Marcely Urbanové, a to jak v rovině obecné, tak i v rovině konkrétní trestní věci."

4.2. Z uvedené citace je patrné, že státní zástupce JUDr. Arif Salichov dostal přesné instrukce, jakým způsobem má ve věci hodnocení důvěryhodnosti svědkyně Marcely Urbanové postupovat, avšak přesto tak neučinil, závazného pokynu nejvyšší státní zástupkyně nedbal a zapříčinil tak situaci, která následně přímo vedla k trestnímu stíhání Marcely Urbanové.

  

V.

Teoretické základy a zákonná úprava soudního znalectví

5.1. K pochopení vzniklé situace a míry zavinění Okresního státního zástupce JUDr. Arifa Salichova je potřeba podrobně rozebrat právní úpravu soudního znalectví a otázku způsobu právní úpravy dokazování dle hlavy V. trestního řádu ve směru ke znalcům.

Relevantními právními normami jsou:

1) Trestní řád - zák. č. 141/1961Sb., ust. §§ 105 - 110 TŘ

2) Zákon o znalcích a tlumočnících č. 36/1967 Sb. ve znění novel

3) Vyhláška č. 37/1967 Sb. ministerstva spravedlnosti k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

  

V.a

Trestní řád

5.a.1. Pro trestní řízení a dokazování v něm je trestní řád právní normou obecnou a zákon o znalcích a tlumočnících normou speciální. Proto je třeba vycházet především s ust. trestního řádu. Relevantními jsou ustanovení oddílu čtvrtého hlavy páté, ust. § 105 a dále ust. § 110.

5.a.2. Trestní řád rozlišuje tři druhy důkazů ve vztahu ke znaleckému či odbornému posuzování. Jsou to

           a) odborné vyjádření

           b) znalecký posudek

           c) znalecký posudek ústavu

 

AD a) - odborné vyjádření

           Upravuje jej ust. § 105 odst. 1 věta první TŘ takto:

           „Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření."

           Odborné vyjádření je nejjednodušším „znaleckým" vyjádřením. Má to být nejjednodušší úkon, pro jehož provedení není třeba zvláštního režimu, stanoveného pro vyhotovení znaleckého posudku. Zhotovitel odborného vyjádření nemusí být soudní znalec, odborné vyjádření se nezapisuje do znaleckého deníku, jeho zhotovitel nepodléhá znalecké přísaze a nenese tedy také zodpovědnost ve smyslu Zákona o znalcích a tlumočnících.

Postavení „odborného vyjádření" je obzvláště dobře viditelné v původním znění ust. § 105 odst. 1 trestního řádu, který byl ke dni 1. 1. 2001 novelizován. Text doznal těchto změn:

 

- platný stav textu

           „Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce."

 

- stav textu platný do 31.12.2001

           „Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, rozhodne orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu o přibrání znalce. Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření bez úplaty."

 

K otázce, co je odborné vyjádření, se vyjadřuje i komentář zákona, který jej charakterizuje takto:

           „Za odborné vyjádření v jednoduchých případech se v praxi považuje lékařská zpráva o zranění poškozeného a s ním souvisejících otázkách nebo zpráva o ceně zboží či služeb od právnické či fyzické osoby, provozující obchodní činnost nebo živnost poskytující služby."

 

O specificích odborného vyjádření se dále zmiňuje ust. § 105 odst. 5 TŘ, který zní:

 

           „ O odborné vyjádření podle odst. 1 lze požádat osobu, která je podle zvláštního seznamu zapsána v seznamu znalců, fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady."

 

           Odborným posuzovatelem tedy může být znalec, který ovšem v tomto případě NEVYSTUPUJE z titulu znalce, leč pouhého odborného posuzovatele.

 

Při výkladu současné právní úpravy uvedeného zákonného ustanovení je třeba vycházet nejen z doslovného znění, ale vzít v úvahu i předchozí právní úpravu, ze které se toto nové znění vyvinulo. Jedná se o způsob hermeneutického výkladu práva, ustanovený F.C. Savignym, který hovořil o „rekonstrukci myšlenky, obsažené v právu". Odborné vyjádření je tedy útvarem jednodušším než znalecký posudek, je jeho prvním předstupněm pro případ, že speciálních znalostí znalce není třeba.

 

Ad B) Teprve když je odborné vyjádření shledáno nedostatečným, ustaví příslušný orgán činný v trestním řízení nebo soud soudního znalce. O tom, kdo je a kdo není znalec a jaké mají být náležitosti znaleckého posudku, se trestní řád nikterak nevyjadřuje, neboť toto je upraveno speciální právní normou - zákonem o znalcích a tlumočnících.

 

Ad C) ust. § 110 TŘ upravuje poměry týkající se posudku ústavu. Toto ustanovení trestního řádu zní:

 

           „Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujícího zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem."

 

Ve smyslu per analogiam soudního řízení můžeme hovořit o přezkumné roli znaleckého ústavu, per analogiam síly právní normy můžeme hovořit o tom, že znalecký ústav a jím vypracovaný znalecký posudek má „vyšší právní sílu", tedy je závažnějším důkazem než znalecký posudek vypracovaný znalcem či než je pouhé odborné vyjádření.

 

  

V.b

Zákon o znalcích a tlumočnících

Účelem zákona o znalcích a tlumočnících je „zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před státními orgány…jakož i znalecké a tlumočnické činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací." Je zde ustanoveno, jaké náležitosti musí znalecký posudek mít a znalec je pod pohrůžkou trestní odpovědnosti (viz ust. § 175 TZ) veden k vypracování řádného a přezkoumatelného znaleckého posudku. Znalecký posudek musí též obsahovat znaleckou doložku a musí být zapsán do znaleckého deníku.

 

  

VI.

Postup JUDr. Salichova při přezkoumávání znaleckého posudku na M. Urbanovou

6.1. JUDr. Arifu Salichovovi určila nejvyšší státní zástupkyně přesně způsob, jak má postupovat při přezkoumávání důvěryhodnosti tak zvaně „korunní" svědkyně Marcely Urbanové.

Jmenovitě určila, že

a) jeví se nezbytným správnost posudku přezkoumat jiným znalcem.

b) jako vhodný se jeví postup, aby přezkoumáním znaleckého posudku pověřil státní zástupce ústav oprávněný ke znalecké činnosti.

c) přibrání ústavu může odstranit eventuální námitky k odborné erudici a nestrannosti zpracovatelů posudku.

6.2. Jak v závěru svého usnesení nejvyšší státní zástupkyně uvedla, dle ust. § 174a odst. 3 trestního řádu zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší stání zástupce nařídil.

6.3. JUDr. Arif Salichov však porušil usnesení nejvyšší státní zástupkyně a ve směru ke zjišťování rozporů ve znaleckém posudku PhDr. Dobrily Hrůzové o věrohodnosti Marcely Urbanové nepostupoval tak, jak mu bylo přikázáno, což bude rozvedeno dále.

6.4. Především je nutno zdůraznit, že Okresní státní zástupce JUDr. Arif Salichov měl za povinnost, kromě instrukcí explicitně mu daných nejvyšší státní zástupkyní, postupovat ve smyslu ust. § 109 trestního řádu. Toto ustanovení říká:

 

           Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, přibere se znalec jiný."

 

           Toto ustanovení nepřipouští alternativní postup pro případ, že by posudek nebyl jasný - což, jak vyplývá z usnesení nejvyšší státní zástupkyně, jasný nebyl. Samotný JUDr. Arif Salichov si musel být jistých nejasností v posudku vědom a sám si také musel být vědom i nutnosti vyslechnout soudního znalce, neboť tímto směrem bylo vedeno i předchozí vyšetřování. Dne 10. července 2007 policista, který byl pověřen vyšetřováním, pplk. Josef Odvody zaslal soudní znalkyni PhDr.Dobrile Hrůzové předvolání, aby se dostavila dne 19. července 2007 do budovy Okresního státního zastupitelství v Jihlavě k „výslechu znalce" s tím, že „ předmětem výslechu znalce je zodpovězení dotazů ke znaleckému posudku z oboru psychologie na Marcelu Urbanovou, zapsaného pod č. 1302 v deníku znalce" . Znalkyně se telefonicky omluvila s tím, že v uvedenou dobu je na zahraniční dovolené. Policista jí sdělil, že bude tedy znovu předvolána. K tomuto předvolání však již nikdy nedošlo, a to ani poté, co byl postup JUDr. Arifa Salichova shledán nezákonným a bylo mu uloženo odstranit rozpory ve znaleckém posudku.

Tím, že JUDr. Arif Salichov porušil taxativní ustanovení trestního řádu, totiž tím, že vědomě opominul ust. § 109 Trestního řádu, zapříčinil zásadní vady v posuzování a zhodnocení posudku vypracovaného na Marcelu Urbanovou. Jeho postup je také v přímém rozporu s ustálenou judikaturou, citovanou mimo jiné i v komentáři zákona, kde je uvedeno:

 

           „R 13/71-II. K vyžádání posudku ústavu podle § 110 TrŘ přistoupí orgán činný v trestním řízení teprve po vyčerpání postupu podle § 109 TrŘ, tj. teprve tehdy, jestliže nejasnosti nebo neúplnosti posudku nebyly odstraněny ani osobním výslechem znalce a vysvětlením, které od něho bylo vyžádáno."

 

Nezbývá než konstatovat, že JUDr. Arif Salichov v tomto směru vědomě porušil trestní řád.

 

6.5. Způsob, který nejvyšší státní zástupkyně popsala ve svém usnesení a kterým bylo původní usnesení JUDr. Arifa Salichova zrušeno, zcela koresponduje s ust. § 110 trestního řádu. Zde je popsán způsob, jakým se má postupovat při přezkoumávání znaleckého posudku.

Ustanovení § 110 odst. 1 trestního řádu zní:

 

           „Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnosti k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem."

 

6.6. Přes jednoznačnost zadání JUDr. Arif Salichov nedbal znění tohoto zadání a ke škodě posuzované Marcely Urbanové toto zadání obešel. Učinil tak dokonce několikerým způsobem, a to takto:

           6.6.1. Nejvyšší státní zástupkyně uložila JUDr. Arifu Salichovovi, aby správnost posudku PhDr. Dobrily Hrůzové byla přezkoumána „ústavem oprávněným ke znalecké činnosti", a to z důvodu, že „….přibrání ústavu může již na počátku odstranit eventuální námitky k odborné erudici a nestrannosti zpracovatelů posudku." Zde měla nejvyšší státní zástupkyně bezesporu na mysli nestrannost zpracovatelů revizního posudku, vypracovaného právě znaleckým ústavem. Právě tato odborná způsobilost je ovšem od samého počátku zcela pochybná, neboť v rozporu s příkazem nejvyšší státní zástupkyně vůbec nelze určit, kdo „odborné vyjádření" ve skutečnosti vypracoval a jaká je jeho odborná erudice. JUDr. Arif Salichov se totiž obrátil (a to způsobem, který se nepodařilo dohledat, neboť zadání posudku není, v rozporu se zákonem, obsaženo ve vyšetřovacím spisu J. Čunka a P. Hurty) na instituci, která má statut znaleckého ústavu, totiž Všeobecnou fakultní nemocnici v Olomouci. Ta však vypracovala nikoliv znalecký posudek ústavu, ale „odborné vyjádření", které nesplňuje standardy ani znaleckého posudku, natož aby splňovalo standardy znaleckého posudku revizního či znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem. Pod „odborným vyjádřením" je podepsán coby zástupce „znaleckého ústavu - Všeobecné fakultní nemocnice v Olomouci" ředitel této nemocnice, MUDr. Radomír Maráček. Jak vyplývá z materiálů, uveřejněných na webové stránce Všeobecné fakultní nemocnice Olomouc, samotný ředitel nemocnice je lékař s dvojí atestací, a to v oboru anesteziologie a resuscitace. Sám tedy po odborné stránce není naprosto schopen podat ani odborné stanovisko k věci vypracování posudku PhDr. Dobrilou Hrůzovou, k profilu Marcely Urbanové ani k metodologii vypracování znaleckého posudku. Kromě odborné způsobilosti je také zpochybněna politická nezávislost ředitele VFN Olomouc MUDr. Radima Maráčka. Jak vyplývá z materiálů, které uveřejnil na svém blogu dne 4. 5. 2008 prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., MUDr. Maráček je jedním z těch ředitelů nemocnice, který byl dosazen ministrem zdravotnictví Julínkem a který je zapojen do velmi pochybných praktik předepisování léků a kasírování provizí od farmaceutických firem. Dlužno říci, že ředitelem VFN byl MUDr. Radim Maráček jmenován ke dni 2. 7. 2007, tedy pět měsíců před tím, než se podepsal pod „odborné vyjádření". Tyto skutečnosti dávají oznamovatelce spolu s dalšími indiciemi smysl v tom směru, že ředitel nemocnice je mocensky spjat se současnou vládní garniturou, která samozřejmě nemohla mít pražádný zájem na tom, aby právě oznamovatelka byla shledána důvěryhodnou a bezúhonnou. Při takovém postupu by se totiž mohla začít jevit rozporuplnou důvěryhodnost právě místopředsedy vlády, dříve obviněného Jiřího Čunka.

Tím, že JUDr. Arif Salichov požádal o odborné vyjádření osobu, která nemá vůbec žádnou odbornou erudici, osobní zkušenosti a znalosti k takové činnosti, a jejíž osobní profil výrazně zpochybňuje její politickou nezávislost, jednal zcela v rozporu s příkazem nejvyšší státní zástupkyně, která žádala odbornost a nestrannost. Na tomto místě je třeba upozornit na nemožnost souměřitelnosti znalostí znalkyně PhDr. Dobrily Hrůzové a neznámých zpracovatelů odborného vyjádření. PhDr. Dobrila Hrůzová je soudní znalkyní od roku 1971, celý život pracuje jako klinický psycholog. Znalecký úkon - znalecký posudek na M. Urbanovou je v jejím znaleckém deníku zapsán pod položkou 1302. Je tedy zřejmé, že znalkyně PhDr. Dobrila Hrůzová za svůj život vypracovala před vypracováním tohoto znaleckého posudku nejméně 1301 znalecký posudek, z toho - dle jejího vyjádření - převažující část právě pro orgány činné v trestním řízení a velkou částí i posouzení věrohodnosti svědka. Za této situace je vskutku zpochybnitelné, zda i zpracovatelé odborného vyjádření mají takovouto erudici a takovéto zkušenosti ve znalectví, jako samotná znalkyně.

           6.6.2. Nejvyšší státní zástupkyně též žádala, aby doplňující znalecký posudek byl vypracován znaleckým ústavem, měla bezpochyby na mysli ust. § 110 Trestního řádu. Odborné vyjádření však není znaleckým posudkem znaleckého ústavu, neboť nesplňuje podmínky činnosti znaleckého ústavu tak, jak jej požaduje zákon o soudních znalcích a tlumočnících. Není možno identifikovat, kdo odborné vyjádření (tak zvaně znaleckého ústavu) ve skutečnosti vypracoval, neobsahuje znaleckou doložku a není zapsána pod svým číslem znaleckého deníku. Ani z tohoto hlediska JUDr. Arif Salichov příkaz nejvyšší státní zástupkyně nesplnil.

6.7. Z výše uvedeného je zřejmé, že po formální stránce se JUDr. Arif Salichov dopustil jednání, kterým porušil právně závazná ustanovení trestního řádu, nesplnil příkaz nejvyšší státní zástupkyně a nechal vyhotovit „odborné stanovisko", které je po formální i obsahové stránce z důvodů vad uvedených výše zcela irelevantní. Obsah tohoto odborného vyjádření však měl zásadní vliv na postavení oznamovatelky.

6.8. Výsledkem „přezkoumávání" znaleckého posudku Dobrily Hrůzové je tedy přezkoumávání anonymním neznalcem. Došlo tedy k situaci, kdy práce osoby s odbornou kvalifikací je přezkoumávána osobami (z užívaného plurálu lze usoudit, že snad zkoumatelů bylo více) s neznámou kvalifikací (pokud odborné stanovisko vypracoval někdo jiný než ředitel nemocnice) nebo osoba přímo bez kvalifikace, tedy ředitel nemocnice sám. Takový postup ovšem nemůže být posuzován jinak než jako porušení rovnosti důkazních prostředků a ve svém důsledku jako porušení práva na spravedlivý proces.

 

 

VII.

Obsah odborného posouzení

7.1. Odborné vyjádření je vadné jak po stránce formální, tak po stránce obsahové. Z formálního hlediska se jedná zejména o toto pochybení: Ve své preambuli odborné vyjádření uvádí, že toto vyjádření je vydáváno "Na základě prostudování opatření policejního orgánu Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Ostrava ze dne 6. dubna 2007 ČTS: OKFK-15/6-2006 a vlastního znaleckého posudku znalkyně PhDr. Dobrily Hrůzové. Na straně dvě, třetí řádek odspodu však je v odborném vyjádření uvedeno:

Pro znalecké zkoumání považujeme za zcela nevhodné vyšetření korespondenční formou, neboť znalec nemá pod osobní kontrolou vyšetřovaného a může dojít například k vypracování testu jinou osobou, vyšetřovaný odpovědi konzultuje apod. Naznačené eventuality hodnotu vyšetření významně snižují."

 Na základě čeho však dospěl autor či autoři „odborného vyjádření" k tomu, že znalecké zkoumání proběhlo korespondenční formou?? Opatření PČR ze dne 6. 4. 2007 je ustanovení soudního znalce a položení otázek, které má znalec zodpovědět. Zkoumaná Marcela Urbanová byla řádně znalkyní ke svému vyšetření pozvána do místa pracoviště znalkyně v Kroměříži. Ve znaleckém posudku jsou okolnosti popsány na str. 8 posudku takto:

           „Dne 11. 4. 2007 byla psychologicky vyšetřena paní Marcela Urbanová. Vyšetření probíhalo ambulantní formou v psychiatrické léčebně Kroměříž za využití testových a klinických metod. K vyšetření se dostavila na základě písemného pozvání s půlhodinovým zpožděním, včas telefonovala, že je u Hulína zácpa, kolona popojíždí po metrech, později zjistila, že se opravoval železniční přejezd."

 

7.2. Jestliže zpracovatelé odborného vyjádření se odkazují na „korespondenční formu vyšetření" Marcely Urbanové, pak se naskýtají dvě zásadní otázky:

           a) Jak je možné, že posuzovatelé přehlédli tak významný prvek a součást znaleckého posudku PhDr. Dobrily Hrůzové, totiž popis, za jakých okolností znalecký posudek vzniknul?? Odpověď je možná pouze jedna: uvedený znalecký posudek totiž vůbec neviděli. Jinak není možno vysvětlit, že by jim tak podstatná okolnost unikla.

           b) Kde přišli zpracovatelé odborného vyjádření k tomu, že M. Urbanová byla vyšetřována korespondenční formou?? Z dalších materiálů, které ovšem neuvedli jako zdroj svého poznání. Existovaly takové materiály?? Ano, existovaly. Dne 14. 5. 2007 podal Mgr. Et Mgr. David Průša, jednající jménem právně neexistujícího subjektu prohlašující se za občanské sdružení se sídlem v Liechtensteinsku „Veritas Odit Moras" trestní oznámení stejného obsahu, jaké podala dne 17. 5. 2007 i Bc. Marcela Urbanová. Jednalo se o podezření ze spáchání trestného činu porušování tajemství dopravovaných zpráv a zneužití záznamu na nosiči informací dle ust. § 239 odst. 1 písm. b) a 257a odst. 1 písm. a) trestního zákona, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v období od září 2006 do 14. 5. 2007 neoprávněně vniknul do e-mailové schránky [email protected], odkud si opatřil e-mailovou korespondenci uživatelky Marcely Urbanové a vytištěné stránky z této schránky v rozsahu 95 listů formátu A4 v obálce vhodil v době okolo 17,00 hod. dne 11. 5. do 10,15 hod. dne 12. 5. 2007 do poštovní schránky objektu občanského sdružení VERITAS ODIT MORAS ve Zlíně, ul. K Pasekám 2984. V této věci bylo šetřeno obsáhlé šetření, neboť oněch 95 listů mělo obsahovat i údajnou korespondenci M. Urbanové se soudní znalkyní Dobrilou Hrůzovou. Poté, co se M. Urbanová měla možnost seznámit s oněmi 95ti listy svojí e-mailové korespondence, prohlásila, že řadu z těchto textů vůbec není schopna ztotožnit, neboť jsou ve formátu „word" coby údajná příloha nějakému e-mailu, u řady textů prohlásila, že se vůbec o její korespondenci nejedná, respektive, že se jedná o korespondenci s pozměněným obsahem. Šetření uvedených trestných činů porušování tajemství dopravovaných zpráv a zneužití záznamu na nosiči informací trvalo až do 11. 1. 2008, kdy bylo vydáno usnesení PČR ve Zlíně, kterým se uvedená věc odložila. Důvodem odložení bylo, že se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájit trestní stíhání. Překážkou v zahájení trestního stíhání bylo, že se „nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby." Zároveň ovšem PČR ve svém usnesení rovněž uvadla následující: „ Bylo prokázáno, že předmětné jednání dosud nezjištěného pachatele naplňuje znaky trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací dle § 257a odst. 1 tr. zákona, kdy objektem této skutkové podstaty je mj. ochrana dat uložených na nosiči informací proti jejich neoprávněnému použití."

7.3. Z uvedeného vyplývá, že pokud zpracovatelé odborného vyjádření disponovali informacemi o korespondenční formě vyšetření, vycházeli z údajné korespondence mezi PhDr. Dobrilou Hrůzovou a Marcelou Urbanovou, tedy z materiálů, které pocházejí z prokazatelně kriminální činnosti. Tato skutečnost ukazuje na existenci rozsáhlé a dobře organizované informační sítě, jejíž útoky opakovaně směřovaly proti Marcele Urbanové. Na vypracování odborného vyjádření je proto z tohoto úhlu pohledu nutno nahlížet z hlediska možnosti, že došlo k trestnému činu dle ust. § 163a odst. 1 trestního zákona dle definice dané ust. § 89 odst. 17 trestního zákona, totiž ke zločinnému spolčení, jejímž úmyslem bylo zdiskreditovat Marcelu Urbanovou tak, aby byla zcela znevěrohodněna jako svědek v případu vyšetřovaného místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Toto podezření bude rozvedeno i dále.

7.4. Ve světle výše uvedeného je nutno opět hodnotit skutečnost, že osoby, vypracovávající „odborné vyjádření" vycházely z informací získaných kriminální činností. Je evidentní, že dané osoby dostaly další neznámé a ve vyjádření neidentifikované informace. Nelze vyloučit, že spolu s kriminálními informacemi dostaly tyto osoby i instrukce o tom, jak má odborné vyjádření ve své konečné podobě vypadat. Mohly se přitom spolehnout na to, že s maximální mírou pravděpodobnosti do spisu dříve obviněného J. Čunka a P. Hurty nebude nahlížet nikdo, jehož zájmy by byly v rozporu se zájmy jmenovaných. Je tedy zřejmé, že odborné vyjádření bylo zpracováno nikoliv nezávisle. MUDr. Radomíru Maráčkovi, kterému byl pravděpodobně přípis zadavatele adresován, pak musela být tato skutečnost zřejmá, ba dokonce se možná na přenosu této instrukce sám podílel.

7.5. I když MUDr. Radomír Maráček a další osoby, které pravděpodobně odborné vyjádření skutečně zpracovávaly, nevypracovávaly odborné vyjádření coby soudní znalci ve smyslu zákona o znalcích a tlumočnících, je nepochybné, že se na ně plně vztahuje ustanovení podstaty trestného činu dle ust. § 175 trestního zákona, křivý znalecký posudek. Odborné vyjádření je zde totiž ve stejném procesním postavení a ke stejnému způsobu  použití orgány činnými v trestném řízení, jako by to byl znalecký posudek. Odborné vyjádření má plnit stejnou roli jako znalecký posudek. Formulaci „znalec" ve smyslu ust. § 175 trestního řádu je proto nutno plně vztáhnout i na vypracovatele „odborného vyjádření" dle ust.§ 105 trestního řádu. Ostatně i samotné ustanovení § 105 trestního řádu, ve kterém se v odst. 1 hovoří o odborném vyjádření, nese název „přibrání znalce".

7.6. Z dalšího obsahu odborného vyjádření je zřejmé, že zpracovatelé odborného vyjádření se míjeli se znaleckým posudkem, když na příklad se rozepisovali o tom, že znalkyně údajně použila nevhodný test pro získání vědomostí o struktuře inteligence vyšetřované, když použila test Raven místo na příklad testu WAS-R či WAIS III, které by osoby zpracovávající odborné vyjádření považovaly za vhodnější. Z testu použitého znalkyní totiž dle zpracovatelů odborného vyjádření nevyplývá komplexní informace o struktuře inteligence. Získání přehledu o struktuře inteligence však nebylo v zadání PČR, zadáním bylo posouzení specifických otázek, které bylo možno zodpovědět s přihlédnutím k obecné míře intelektu zkoumané. Dalším takovým příkladem může být výtka zpracovatelů odborného vyjádření, že „ V kompetenci znalce psychologa není vyjádření k tomu, zda vyšetřovaný trpí či netrpí duševní chorobou. Odpověď na tuto otázku přísluší výlučně znalci psychiatrovi." Zpracovatelé přitom evidentně přehlédli skutečnost, že ustavená znalkyně PhDr. Dobrila Hrůzová je znalkyní pro obor Zdravotnictví - odvětví psychiatrie, specializace psychologie dětí a dospělých, syndrom zavrženého rodiče. Opět to vypadá, jako kdyby zpracovatelé odborného vyjádření znalecký posudek D. Hrůzové ani neviděli. Obecné posouzení, zda vyšetřovaný je psychopatologická osobnost či nikoliv, zda je psychiatricky nemocen či nikoliv, je přitom plně v kompetenci psychologa. Kdyby znalkyně dospěla k názoru, že vyšetřovaná M. Urbanová vykazuje psychotické nebo psychopatologické rysy, které by bylo nutno odborně zkoumat, zajisté by si přibrala odborníka - znalce z oboru psychiatrie. Vzhledem k tomu, že znalkyně je zaměstnankyní Psychiatrické léčebny v Kroměříži, nebyl by takový postup naprosto žádným problémem. Zdá se však, jako kdyby zpracovatelé odborného posouzení místo působení znalkyně opět přehlédli. Co se týká dalších výtek zpracovatelů odborného vyjádření, na příklad k posuzování paměťového kvocientu vyšetřované M. Urbanové, pak zcela opominuli fakt, že uvedený test má daleko více škál, které znalkyně také použila tak, jak je to popsáno ve znaleckém posudku, a její závěry jsou proto o mnoho přesnější než závěry, ke kterým dochází zpracovatelé odborného vyjádření.

7.7. Souhrnem k jednotlivým bodům - výtkám a možnostem dvojího výkladu, které uvedli zpracovatelé odborného vyjádření - je možno říci, že veškeré výtky či nejasnosti bylo možno velmi jednoduše a lehce odstranit výslechem znalkyně, která by podala vysvětlení svých metod a závěrů, ke kterým dospěla.

7.8. Co se závěrů samotného odborného vyjádření týká, pak nelze než zdůraznit jistým způsobem se vyviňující konečné stanovisko v odborném vyjádření, které je charakterizováno takto:

           „Fakultní nemocnice Olomouc považuje (tedy najednou již nikoliv plurál, používaný po celou dobu textu) za důležité připomenout, že odborné vyjádření bylo zpracováno bez vlastního klinického vyšetření svědkyně Marcely Urbanové. Nelze tedy posoudit, zda závěry přijaté znalkyní jsou v konečném výsledu správné či nikoliv."

 

Tímto prohlášením zpracovatelé odborného posudku zcela zdegradovali svá vlastní předchozí tvrzení a vše položili do roviny dohadů. Přitom i s ohledem na fakt, že Olomouc a Kroměříž jsou od sebe vzdáleny pouhých 47 kilometrů mohli zpracovatelé odborného vyjádření velmi snadno znalkyni kontaktovat a na případné nejasnosti se jí zeptat.

7.9. Za pozornost také stojí časové okolnosti, za kterých bylo odborné vyjádření zpracováno. Dle textu odborného vyjádření samotného přípis, kterým byla VFN požádána Okresním státním zastupitelstvím v Jihlavě o vypracování odborného vyjádření, byl datován dnem 26. října 2007. Dodejme, že uvedený den je pátek. Nejdříve tedy mohla VFN uvedenou žádost obdržet v pondělí, dne 29. 10. 2007. Za týden, následující úterý, dne 6. 11. 2007 bylo odborné vyjádření hotovo. I tyto časové aspekty ukazují na skutečnost, že znění odborného vyjádření mohlo být předem smluveno.

7.10. Teorii o velmi nestandardně vedeném vyšetřování svědčí i další časová okolnost, totiž, že Usnesení JUDr. Salichova ze dne 2. 8. 2007 bylo zrušeno Usnesením JUDr. Renáty Vesecké dne 25. 10. 2007. Za jeden jediný den stačilo toto usnesení dorazit z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně do Jihlavy a téhož dne - tedy 26. 10. 2007, JUDr. Arif Salichov pověřil Fakultní nemocnici v Olomouci vypracováním odborného vyjádření.

 

  

VIII.

Hodnocení odborného vyjádření JUDr. Arifem Salichovem

8.1. Ve svém usnesení sp. zn. ZT 327/2007-179 ze dne 16. 11. 2007 se JUDr. Arif Salichov zabýval velmi pečlivě právě znaleckým posudkem na věrohodnost Marcely Urbanové a odborným vyjádřením. Činil tak na stranách 17 - 19 svého usnesení, tedy celkem na třech stranách. Z textu je zřejmé, že právě znění odborného vyjádření považuje za mimořádně důležité pro to, aby zhodnotil Marcelu Urbanovou jako nevěrohodného svědka. Ve svém odůvodnění, když se odkazuje na uvedené odborné vyjádření, se přitom dopouští řady nejen nepřesností, ale přímo nepravdivých tvrzení, které částečně přejímá z odborného stanoviska, částečně je sám fabuluje.

8.2. Hned zpočátku se ztotožňuje s názorem odborného vyjádření, že znalkyně nebyla oprávněna hodnotit, zda svědkyně trpí či netrpí duševní poruchou. Je přitom zajímavé, že o řádek výše JUDr. Arif Salichov uvádí, že „K posouzení věrohodnosti svědkyně M.Urbanové byl opatřen znalecký posudek PhDr. D. Hrůzové z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie..."(podtrženo oznamovatelkou) Zde náhle státní zástupce přeskakuje plnou kvalifikaci znalkyně, která je pro „Obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie (zdůrazněno oznamovatelkou) specializace psychologie dětí a dospělých, syndrom zavrženého rodiče. Zde se náhle JUDr. Salichovovi odvětví psychiatrie nehodilo, proto jej vynechal.

8.3. Dále JUDr. Salichov uvádí „Vzhledem k následnému požadavku nejvyšší státní zástupkyně na vyhodnocení popsaných rozporů bylo přistoupeno státním zástupcem podle § 105 odst. 1 trestního řádu k vyžádání odborného vyjádření z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, se zvláštní specializací klinická psychologie znaleckého ústavu." Toto tvrzení JUDr. Salichova je lživé. Je pravda, že Fakultní nemocnice Olomouc je znaleckým ústavem pro obor klinická psychologie, avšak při vyhotovování odborného stanoviska FN Olomouc jako znalecký ústav nevystupovala. K tomu je potřeba poukázat na zákon o znalcích a tlumočnících č. 36/1967 Sb. ve znění novel. Relevantní jsou tato ustanovení:

§2 - Podmínka zápisu                                                                                                    (1) Znaleckou a tlumočnickou činnost vykonávají znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků; znaleckou činnost vykonávají také ústavy (§ 21).                                  (2) Osoby nezapsané do seznamu znalců a tlumočníků mohou být v řízení před státními orgány ustanoveny znalci nebo tlumočníky jen výjimečně za podmínek stanovených v § 24.

Oddíl třetí
Znalecká činnost ústavů

§ 22 - Náležitosti                                                                                                               (1) Ústav podá posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před státním orgánem osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení.                                                         (2) Za včasné a řádné provedení posudku odpovídá ústav.                                              (3) Jinak pro výkon znalecké činnosti ústavů přiměřeně platí ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců zapsaných do seznamu.

8.3. Je zřejmé, že odborné vyjádření nemohlo být vypracováno FN Olomouc jako znaleckým ústavem, protože nesplňuje podmínky, aby mohlo být jako činnost znaleckého ústavu prezentováno. Zjevný je rozpor s ust. § 22 zákona o znalcích a tlumočnících, neboť odborné vyjádření neobsahuje, kdo posudek (a zde odborné vyjádření) připravoval a není zřejmé, kdo za správnost posudku (zde odborného vyjádření) odpovídá. Není zřejmé, kdo může podat k této věci vysvětlení. Jelikož odborné vyjádření neobsahuje znaleckou doložku, je zřejmé, že nebyla splněna ani podmínka ust. § 22 odst. 3.

8.4. Ustavení znaleckého ústavu a požadování od něho pouhé odborné vyjádření, je zjevně takový logický nonsens, že jej ani trestní řád nepředvídal. Již pro původní posouzení orgán činný v trestním řízení shledal, že k posouzení otázky věrohodnosti svědkyně je třeba znaleckého zkoumání, tedy, že vyžadovat odborné vyjádření je nedostačující. Znalecký posudek má být ovšem dle názoru JUDr. A. Salichova přezkoumáván právě odborným vyjádřením s tím, že se nejedná o přezkoumání „věci samé", ale o přezkoumání „metodologického postupu". Jedná se tedy o přezkoumání systému, v němž se soudní znalec pohybuje. To nejvyšší státní zástupkyně sama prohlásí za důležité a upozorní na nutnost zkoumání znaleckým ústavem, tedy předvídá postup pro případ, kdy se jedná o „výjimečný, zvlášť obtížný případ, vyžadující zvláštní vědecké posouzení."

8.5. Dále JUDr. A. Salichov uvádí: „V odborném vyjádření tohoto ústavu se konstatuje, že psychologické vyjádření M. Urbanové korespondenční formou, k němuž znalkyně D. Hrůzová zčásti přistoupila, je zcela nevhodné, neboť znalec nemá pod osobní kontrolou vyšetřovaného a může dojít například k vypracování testu jinou osobou, vyšetřovaný odpovědi konzultuje apod.Naznačené eventuality hodnotu vyšetření významně snižují." Zde autor usnesení přidává do hry další nový prvek, nepodložený žádným odkazem na vyšetřovací spis. Dlužno říci, že takový odkaz ani existovat nemůže, neboť spisový materiál vedený pod výše uvedenou značkou na příklad vůbec neobsahuje ani e-maily a wordové dokumenty, které si údajně měla svědkyně M. Urbanová se znalkyní  D. Hrůzovou vyměnit. Nicméně samotné odborné vyjádření vychází z nepodložené informace neznámého původu, že veškeré testy a vyšetření byly prováděny korespondenční formou, respektive, vůbec nezkoumá, zda nějaká část byla či nebyla korespondenční formou prováděna. Zde se již hovoří o částečné korespondenční formě, přičemž znalecký posudek podrobně popisuje prezenční formu získávání podkladů pro znaleckého zkoumání. Z uvedeného plyne, že státním zástupcem převzatý závěr odborného vyjádření, že „Naznačené eventuality hodnotu vyšetření významně snižují", není fakticky opřen naprosto o nic.

8.6. V závěru této tematiky státní zástupce uvádí: „Byť závěry znalkyně D. Hrůzové jsou posouzením znaleckého ústavu vážně zpochybněny, pro rozhodnutí ve věci netřeba tuto otázku dále vyjasňovat formou revizního znaleckého posudku, neboť i takovýto posudek by nemohl dojít k jiným závěrům než k vyhodnocení obecné věrohodnosti." Tímto závěrem státní zástupce v podstatě říká, že celá kriminalistická metoda, běžně desetiletí používaná, totiž zhodnocení věrohodnosti svědka psychologickým zkoumáním, je v podstatě úplně na nic, neboť orgánu činnému v trestním řízení nemůže přinést žádné nové poznatky. Takový postoj je ovšem v přímém rozporu s kriminalistickou vědou, která se touto problematikou velmi podrobně zabývá a dochází ke zcela jiným závěrům. Vědecké práce na příklad uvádějí „...poněkud nepřesně rozlišujeme obecnou a speciální věrohodnost, obecná věrohodnost označuje schopnost svědka či obviněného obecně podat věrohodnou výpověď, kdežto věrohodnost speciální se týká výpovědi samotné a označuje míru, v níž konkrétní tvrzení splňují kritéria stanovená pro věrohodnou výpověď." Z hlediska tohoto odborného vyjádření je ovšem subjektivní hodnocení JUDr. Arifa Salichova důkazem buď jeho naprosté profesní neschopnosti nebo jeho úmyslu stěžovatelku poškodit, respektive učinit ji nevěrohodnou tak, aby byl před žalobou ochráněn obviněný místopředseda vlády.

8.7. Z uvedeného je zřejmé, že interpretace provedeného důkazu JUDr. Arifem Salichovem podléhá naprosto subjektivnímu názoru jmenovaného, prokazatelně se opírá o materiál, který je minimálně diskutabilní a který se sám opírá o znalosti, jejichž původ je v kriminální činnosti, což už samo o sobě je zcela znevěrohodňuje. Proto jsou závěry JUDr. Arifa Salichova zcela nepřijatelné.

  

IX

Časová osa - subjektivní stránka trestného činu

9.1. Pro posouzení, zda se jedná či nejedná o trestný čin, je mimořádně důležité posouzení tzv. subjektivní stránky trestného činu ve smyslu ust. § 4 trestního zákona. Z níže uvedené časové souslednosti vyplývá, že s pravděpodobností blížící se jistotě šlo ze strany JUDr. Arifa Salichova od samého počátku o úmysl zmanipulovat znaleckým posudkem oznamovatelky Marcely Urbanové tak, aby se jevila jako zcela nevěrohodná. Další podezřelí, MUDr. Radim Maráček a další neznámé osoby, které vypracovaly odborné vyjádření, byly s tímto postupem srozuměny, čímž naplnily skutkové podstaty trestných činů výše popsaných.

9.2. Časový harmonogram probíhal takto:

            

Datum

Úkon

Cca 7.6.2007

Nejvyšší státní zástupkyně přenáší místní působnost vyšetřování J. Čunka a P. Hurty z Přerova do Jihlavy

26. 7. 2007

(čtvrtek)

Výslech Marcely Urbanové JUDr. Arifem Salichovem, na kterém jí též neformálně sdělil, že „zde není od toho, aby ji trestně stíhal". Je tedy zřejmé, že již v této době si byl možnosti M. Urbanovou stíhat vědom. Oznamovatelka nyní zpětně vnímá tato prohlášení JUDr. A. Salichova jako nátlak, aby změnila svoji původní výpověď.

2. 8. 2007

(čtvrtek)

Vydání usnesení o zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka a Petra Hurty

28. 8. 2007

(úterý)

Podání trestního oznámení na Marcelu Urbanovou p. Lukášem Kohoutem, adresováno Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem

8. 9. 2007

(sobota)

e-mail oznamovatele Lukáše Kohouta OSZ JUDr. A. Salichovovi s příslibem zaslání originálu trestního oznámení - v podatelně 10. 9. v pondělí

16. 10. 2007

Trestní oznámení ing. Marka Studničky na Marcelu Urbanovou

25. 10. 2007

(čtvrtek)

Zrušení usnesení JUDr. Salichova JUDr. Renátou Veseckou v Brně

26. 10. 2007

(pátek)

Přípis OSZ Jihlava, JUDr. Salichova, Fakultní nemocnici Olomouc k podání odborného vyjádření

29. 10. 2007

Předání trestního oznámení ing. Studničky z NSZ na PČR Praha 1

6. 11. 20007

(úterý)

Vyhotovení odborného vyjádření Fakultní nemocnice v Olomouci ke znaleckému posudku

30. 1. 2008

Trestní oznámení Jiřího Čunka na Marcelu Urbanovou, sepsané JUDr. Eduardem Brunou, Ph.D.

 

Je tedy zřejmé, že nejméně od 10. 9. 2007, tedy měsíc a půl měsíce před tím, než nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renáta Vesecká zrušila jeho původní usnesení a nařídila mu doplnit vyšetřování mimo jiné o znalecký posudek, místo něhož nechal vypracovat za časově velmi nestandardních okolností odborné vyjádření, JUDr. Arif Salichov v ě d ě l, že Marcele Urbanové hrozí trestní stíhání za křivou výpověď. Vzhledem ke své profesi a celoživotním zkušenostem musel vědět, že provedení důkazů v kauze dříve obviněných Jiřího Čunka a Petra Hurty bude mít posouzení věrohodnosti Marcely Urbanové v tomto řízení zásadní vliv na skutečnost, jakým bude naloženo s již došedším a jemu v rukách jsoucím minimálně jedním trestním oznámením.

9.3. Za této situace je ovšem zřejmé, že JUDr. Arif Salichov si byl vědom veškerých důsledků svého konání pro Marcelu Urbanovou, využil svého postavení okresního státního zástupce a zabezpečil takové provedení důkazu znaleckým posudkem a odborným vyjádřením, aby vyzněl v neprospěch M. Urbanové. Stejně tak si musel být vědom i toho, že další skutečnosti, které budou vyšetřeny nedbale či nedůsledně, mohou mít na její postavení přímý vliv.

  

X.

Další pochybení JUDr. Arifa Salichova

10.1. Je nutno říci, že výše uvedené pochybení ve věci znaleckého zkoumání důvěryhodnosti Marcely Urbanové nebylo jediným pochybením ve vyšetřování J. Čunka a P. Hurty, kterého se jmenovaný dopustil tak, aby poškodil M. Urbanovou.

10. 2. Ve svém usnesení ze dne 25. 10. 2007 nejvyšší státní zástupkyně uvedla „Pokud v průběhu vyšetřování ve shora naznačeném směru vyvstane potřeba provedení dalších důkazů, státní zástupce takové důkazy provede.

10. 3. Státní zástupce JUDr. Arif Salichov skutečně dospěl k závěru, že takové skutečnosti nastaly a touto skutečností na příklad bylo též to, že považoval za nutné vyslechnout bývalého právního zástupce Marcely Urbanové., JUDr. Jiřího Nováka. O tom, že chce JUDr. Jiřího Nováka vyslechnout, informoval JUDr. Arif Salichov Marcelu Urbanovou již při jejím výslechu dne 26. 7. 2007. Zde proběhla tato konverzace, zachycená v protokole:

Ot. A.S. „Jste ochotna ve věci této právní pomoci zbavit mlčenlivosti JUDr. Nováka?"

Odp.: M.U. „K věci se vyjádřím po poradě s JUDr. Novákem, tak jsme se dohodli i v jiné

  záležitosti, např. když jsem ho zbavovala mlčenlivosti ve věci té pomluvy."

Ot. A.S. „Pokud byste to učinila, pokud by došlo ke zbavení mlčenlivosti, mohla byste

             kontaktovat pana radu? (myšleno policejního rady pplk. Odvodyho)

Odp. M.U. „Určitě mohla, pokud budu vyzvána"

Poznámka vyšetřovatele: „Vyzývám Vás, paní svědkyně, abyste tuto záležitost projednala s JUDr. Novákem a o výsledcích mne informovala. V době pokud možno co nejkratší.

10.4. Následující den po výslechu volala Marcela Urbanová do kanceláře JUDr. Jiřího Nováka, zde však zjistila, že jmenovaný je na dovolené. Bylo jí přislíbeno, že se jí následně JUDr. Novák ozve, k čemuž však nedošlo pro krátkost doby mezi vznesením požadavku na umožnění výslechu Jiřího Nováka a zastavením trestního stíhání. Jelikož se Marcela Urbanová z médií, které o dané události široce referovaly, dozvěděla, že trestní stíhání J. Čunka a P. Hurty bylo zastaveno, domnívala se, že jejího zproštění mlčenlivosti již nebude zapotřebí, a proto se o další kontakt se svým právním zástupcem již nepokoušela.

10.5. Teprve na základě anonymní diskuse na blogu svojí nynější právní zástupkyně JUDr. Kláry Veselé Samkové, Ph.D. pojala oznamovatelka podezření, že k výslechu JUDr. Jiřího Nováka přece jenom došlo. Proto se obrátila dopisem ze dne 14. 7. 2008 na JUDr. Jiřího Nováka, ve kterém mu mimo jiné napsala toto:

„ Dostala se ke mně informace, že jste byl požádán Okresním státním zastupitelstvím v Jihlavě, jmenovitě JUDr. Arifem Salichovem, abyste vypovídal v případě dříve obviněného Jiřího Čunka. Vy jste údajně odmítnul vypovídat s tím, že jsem Vás v této věci nezbavila mlčenlivosti. Chtěla bych se Vás zeptat, zda se toto zakládá na pravdě. Pokud ano, sdělte mi laskavě, kdy jste byl k výslechu předvolán, kdy tento výslech proběhl a s jakým výsledkem. Skutečně bych ocenila fotokopii Vaší předvolánky, eventuálně protokolu s výpovědí."

10. 6. Následně obdržela oznamovatelka od JUDr. Jiřího Nováka odpověď, datovanou dnem 18. 7. 2008, ve které bylo uvedeno:

„Vážená paní, ve svém dopise ze dne 14. 7. 2008 jste mne požádala o informace týkající se mého výslechu ve věci dříve obviněného Jiřího Čunka. Tento úkon byl z mé strany uskutečněn mimo rámec právní služby, kterou jsem Vám dříve poskytoval a není proto mou povinností Vám tyto informace poskytovat. Avšak abych předešel zbytečným spekulacím, sděluji Vám, že o můj výslech jsem nebyl požádán nikým z Okresního státního zastupitelství v Jihlavě. Kdy jsem byl k výslechu předvolán a kdy proběhl si již dnes samozřejmě nevzpomínám, předvolánku k němu ani kopii protokolu nemám k dispozici. Jak jste již sama nastínila, ve věci jsem odmítl vypovídat, protože jak jistě víte, jsem Vámi nebyl v této věci zproštěn mlčenlivosti."

10.7. Pro úplnost oznamovatelka uvádí, že s dopisem obdobného obsahu jako na JUDr. Nováka se obrátila stejného dne, tedy 14. 7. 2008, i na nejvyšší státní zastupitelství, od kterého dostala odpověď datovanou 21. července 2008. Zde je mimo jiné uvedeno:

           „Pokud se dále dotazujete, zda je pravda, že JUDr. Jiří Novák, Váš bývalý advokát, byl vyslýchán v rámci přezkumného řízení ve věci dříve obviněného Jiřího Čunka,... sděluji, že v rámci přezkumného řízení.... kdy zdejším státním zastupitelstvím byla přezkoumána zákonnost výše citovaného pravomocného usnesení okresního státního zástupce v Jihlavě,..., nebyl JUDr. Jiří Novák zdejším státním zastupitelstvím předvolán k výslechu a tudíž ani nebyl vyslýchán.

10. 8. Přes tvrzení JUDr. Jiřího Nováka, že nebyl vyslýchán a kontaktován nikým „z Jihlavy", zjistila oznamovatelka při nahlížení do spisu, kterým bylo vedeno šetření proti Jiřímu Čunkovi a Petru Hurtovi, a který je přílohou spisu jejího vlastního stíhání pro údajné křivé obvinění vůči Jiřímu Čunkovi a Petru Hurtovi, že JUDr. Jiří Novák vyslýchán BYL, a to dokonce přímo v Jihlavě osobně JUDr. Arifem Salichovem. V této věci odmítnul JUDr. Novák vypovídat s tím, že nebyl zproštěn bývalou klientkou Marcelou Urbanovou mlčenlivosti.

10.9. Je tedy zřejmé, že někdo  z pánů - JUDr. Arif Salichov a JUDr. Jiří Novák, prokazatelně LŽE. Naskýtají se tak dvě eventuality:

10.9.1. Protokol s výslechem JUDr. Jiřího Nováka je falešný. V tom případě by se JUDr. Arif Salichov dopustil trestného činu padělání veřejné listiny. Zde je přitom nutno poukázat, že na skutečnost, že Marcela Urbanová odmítla zprostit svého bývalého právního zástupce JUDr. Jiřího Nováka mlčenlivosti, JUDr. Arif Salichov upozornil i ve svém usnesení, že se pokusil odstranit rozpory ve výpovědi M. Urbanové ohledně podnětu k zahájení trestního stíhání, a proto předvolal do Jihlavy na den 12. 11. 2007 jejího bývalého právního zástupce, JUDr. Jiřího Nováka. Ten však odmítnul vypovídat, neboť nebyl svojí klientkou zproštěn mlčenlivosti. Tento fakt prezentuje JUDr. A. Salichov ve svém usnesení jako výrazný důkaz pro nedůvěryhodnost svědkyně M. Urbanové. V tom případě by se usnesení JUDr. A. Salichova opíralo o padělanou veřejnou listinu, tedy o padělaný výslech JUDr. Jiřího Nováka. Ve prospěch padělání listiny hovoří ještě další důkaz: dne 16. 10. 2008 se právní zástupkyně oznamovatelky byla seznamovat s obsahem spisu a požádala o předložení předvolání JUDr. Jiřího Nováka k výslechu a doručenky k předvolání. Následně obdržela od policejní komisařky por. Mgr. Barbory Boškové úřední záznam, datovaný dnem 20. října 2008, ve kterém je uvedeno"

Na základě žádosti JUDr. Kláry Veselé Samkové bylo kontaktováno Okresní státní zastupitelství Jihlava, kdy bylo hovořeno s JUDr. Arifem Salichovem, který dozoroval spis vedený OSZ Jihlava... ve věci dříve obviněného Jiřího Čunka. Státní zástupce byl požádán o poskytnutí kopie předvolánky k výslechu svědka JUDr. Karla Nováka, který byl ve věci dříve obviněného Jiřího Čunka jako svědek vyslechnut dne 12. 11. 2007, přičemž JUDr. Arif Salichov uvedl, že žádnou písemnou předvolánku nemá a že svědek JUDr. Karel Novák byl předvolán telefonicky." Pomineme-li fakt, že bylo zaměněno křestní jméno dotyčného, který snad byl ztotožněn na základě data svého údajného výslechu, pak se opět dostáváme do situace, kdy existenci výslechu JUDr. Jiřího Nováka naprosto nic nedosvědčuje.

V souvislosti s touto zkoumanou záležitostí je nutno poukázat na dopis JUDr. Arifa Salichova ze dne 30. 7. 2008, adresovaný Marcele Urbanové. Zde JUDr. A. Salichov poukazuje na skutečnost, že mu byl dotaz M. Urbanové postoupen z Nejvyššího státního zastupitelství a dále se k němu vyjadřuje takto:

„Sděluji, že JUDr. Jiří Novák byl vyslechnut ve věci jako svědek dne 12. 11. 2007 v rámci trestního řízení, které probíhalo po zrušení prvého usnesení o zastavení trestního stíhání. Jde o veřejně dostatečně známou skutečnost, neboť je součástí usnesení o zastavení trestního stíhání ze dne 16. 11. 2007 (str. 11-12), které médiím poskytl Jiří Čunek".... Je skutečností, že oznamovatelka, i když jí bylo z médií závěrečné usnesení JUDr. Salichovu známo, nebyla sto se zorientovat v jednání svého bývalého právního zástupce. Ostatně ani nyní není zřejmé, kdy, kde a za jakých okolností byl JUDr. J. Novák skutečně vyslechnut, neboť důkaz o jeho předvolání schází.

10.9.2. Druhou možností je, že to byl JUDr. Novák, který zatajil existenci svého výslechu Marcele Urbanové a tím výrazně přitížil jejímu procesnímu postavení. Je otázka, proč svoji klientku či bývalou klientku o své výpovědi, respektive o svém předvolání neinformoval a potom, proč jí následně sdělil, že k výslechu nebyl pozván „nikým z Jihlavy", když výslech v Jihlavě proběhnul a to přímo před JUDr. Arifem Salichovem. Tato záležitost musí být objasněna, neboť v sobě může skrývat další trestné činy, možná související i s další trestnou činností dalších osob, zde nezmiňovanou. Nelze přitom předpokládat, že by JUDr. Jiří Novák během 9ti měsíců zapomněl, že byl svědčit v nejmedializovanější kauze probíhající v posledním roce Českou republikou a kde byl svědčit. Zvláště, když toto místo podání svědectví měla být Jihlava, která je od jeho pracoviště a bydliště v Praze vzdálená 100 km a od jeho pracoviště a bydliště v Přerově je vzdálena 250 km. V každém případě tedy výslech pro něj musel znamenat značnou časovou ztrátu.

10.10. V obou variantách je značným způsobem ohrožena obecná důvěryhodnost svědecké výpovědi JUDr. Jiřího Nováka ve vztahu k Marcele Urbanové. Vysvětlením pro takové jednání, popsané v 10.9.2., by bylo, kdyby se svým jednáním JUDr. Jiří Novák dopustil závažného provinění vůči Marcele Urbanové ve smyslu porušení etického kodexu České advokátní komory či jiných vnitrostavovských pravidel. Tak by tomu bylo zejména v případě, kdyby JUDr. Jiří Novák byl v době, kdy byl k JUDr. Arifu Salichovovi předvolán, po formální stránce doposud advokátem Marcely Urbanové, o probíhajícím výslechu ji z nějakých důvodů neinformoval a tímto svým jednáním by jí jako její advokát spoluzapřičinil trestní stíhání. Z rekonstrukce časové osy vyplývá, že tento scénář rovněž není nereálný.

 

2. 8. 2007

Zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka a Petra Hurty usnesením JUDr. Arifa Salichova

15. 8. 2007

Dopis JUDr. Jiřího Nováka Marcele Urbanové, že bere na vědomí její telefonické vypovězení plné moci a vyzývá ji k převzetí jejích dokumentů.

29. 8. 2007

e.mail M. Urbanové J. Novákovi, že bere na vědomí jeho dopis z 15. 8. 2007 a dostaví se do jeho přerovské kanceláře v 1. pol. Září.

17. 10. 2007

e-mail Jiřího Nováka M. Urbanové s urgencí o vyzvednutí spisů

19. 10. 2007

Potvrzení výpovědi plné moci ze strany Marcely Urbanové a vrácení spisové dokumentace poštou

25. 10. 2007

(čtvrtek)

Zrušení usnesení JUDr. Salichova JUDr. Renátou Veseckou v Brně

12. 11. 2007

(pondělí)

Výslech JUDr. Jiřího Nováka u JUDr. Arifa Salichova v Jihlavě

16. 11. 2007

(pátek)

Vydání usnesení o zastavení tr. stíhání J. Čunka a P. Hurty JUDr. Arifem Salichovem

 

10.11. Jestliže JUDr. Salichov hovořil s předvolávaným JUDr. Jiřím Novákem telefonicky, je logické, že jej přibližně seznámil s tím, proč po něm chce, aby se dostavil k výslechu do Jihlavy. Při této příležitosti bylo mimořádně jednoduché se dotyčného rovněž zeptat, zda jej M. Urbanová zprostila či nezprostila mlčenlivosti. V případě negativní odpovědi JUDr. Nováka pak nebylo nic jednoduššího, než využít dobře známé kontakty z dosavadního řízení a zavolat buď přímo M. Urbanové nebo její nové právní zástupkyni JUDR. Kláře Veselé Samkové, Ph.D., a požádat o sdělení, zda M. Urbanová je ochotna J. Nováka mlčenlivosti zprostit. JUDr. Arif Salichov však neučinil ani tento minimální pokus. V souvislostech se všemi ostatními okolnostmi, popsanými výše se jeví pravděpodobné, že na takovémto řádném a logickém postupu neměl JUDr. Arif Salichov zájem, takže jej záměrně nerealizoval a spokojil se s formálním naplněním dokazování. Přitom stále věděl, že neřádné vyšetření případu může mít pro Marcelu Urbanovou fatální důsledky ve smyslu možnosti vznesení obvinění/obžaloby pro trestný čin křivé výpovědi.

  

Závěr

JUDr. Arif Salichov je zkušený státní zástupce, který vykonává svoje povolání po dobu cca třiceti let. Je vedoucím Okresního státního zastupitelství a v roce 1996 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Kopečné. Šest let byl i ve vedení Unie státních zástupců. Za těchto okolností je mimořádně nepravděpodobné, že by k zásadním pochybením, která jsou popsána výše, došlo z pouhé neznalosti zákona. Otázka výslechu JUDr. Jiřího Nováka je navíc i neznalostmi zákona nevysvětlitelná.

Oznamovatelka rovněž upozorňuje na skutečnost, že jí označované trestné činy je nutno hodnotit i v kontextu dalších skutečností. Již nyní existují vážné indicie, které směřují k podezření, že ve vyšetřování trestné činnosti Jiřího Čunka a Petra Hurty došlo k závažným manipulacím v trestním řízení ve prospěch obou dříve obviněných. Takovým závažným faktorem je zejména nepravomocný rozsudek Městského soudu v Praze v občanskoprávní věci JUDr. Renáty Vesecké, nejvyšší státní zástupkyně, JUDr. Arifa Salichova, Okresního státního zástupce v Jihlavě a dalších proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni Mgr. Marii Benešové. Již v tomto rozsudku bylo konstatováno, že při vyšetřování uvedených trestných činů došlo k podstatným manipulacím s trestním řízením.

Kromě toho probíhají další dvě trestní řízení, jejichž výsledek může mít na posouzení postupu JUDr. Arifa Salichova podstatný vliv. Jedná se o tak zvanou kauzu Romana Vaškůje a Petra Šmiřáka, kteří jsou stíháni u Okresního soudu v Přerově pro trestné činy dle § 161 odst. 1,2, § 166 odst. 1 a § 174 odst. 1,2 pod spisovou značkou 4 T 14/2008 za to, že se oznamovatelku pokusili uplatit tak, aby změnila svoji výpověď ve prospěch tehdy stíhaného Jiřího Čunka. Dalším případem je trestní stíhání ing. J. Kudlíka pro trestné činy dle § 166 odst. 1 a § 172 odst. 2. trestní řízení probíhá u Okresního soudu v Olomouci pod spisovou značkou 6 T 5/2008 a jmenovaný je stíhán proto, že Jiřímu Čunkovi poskytnul nepravdivé alibi ohledně místa jeho pobytu v době, kdy mohlo dojít ke spáchání trestného činu Jiřím Čunkem.

Za těchto okolností nezbývá nic jiného, než jednání JUDr. Arifa Salichova a v návaznosti i dalších osob zde uvedených považovat za úmyslné jednání, na kterém se všichni uvedení vědomě zúčastnili.

Proto oznamovatelka žádá, aby vůči dotyčným bylo zahájeno trestní stíhání a ona jako poškozená byla prostřednictvím svojí právní zástupkyně informována o veškerých krocích, které budou v této věci činěny.

                                                   

                                                                             Bc. Marcela Urbanová

                                                                             právně zastoupena

                                                                             JUDr. Klárou Veselou Samkovou, Ph.D.

 

 

Seznam příloh:

 

1) Usnesení o zahájení trestního stíhání J. Čunka a P. Hurty ze dne 23. 11. 2006

 

2) Usnesení JUDr. Arifa Salichova ze dne 3. 8. 2007

 

3) Usnesení JUDr. Renáty Vesecké, nejvyšší státní zástupkyně ze dne 25. 10. 2007

 

4) článek : Vantuch, P,.: "Odborná vyjádření či znalecké posudky?",Juristic 06/2003, str. 55

 

5) Šámal P., Král V., Baxa,J., Púry F., Trestní řád s komentářem, 1. vydání 1995,

  nakladatelství Beck, str. 458

 

6) Předvolání znalkyně PhDr. Dobrily Hrůzové

 

7) Šámal P., Král V., Baxa,J., Púry F., Trestní řád s komentářem, 1. vydání 1995,

  nakladatelství Beck, str. 481, z judikatury, R 13/71-II

 

8) Odborné vyjádření Všeobecné fakultní nemocnice Olomouc

 

9) Materiál z webových stránek Fakultní nemocnice Olomouc, - aktuality z 2. 7. 2007,

  navigace: Navigační panel:  Public Orders >>  Vypsané veřejné zakázky >>  ARCHIV >> 

  archiv2007 

 

10) materiál z webových stránek Fakultní nemocnice Olomouc, kontakty za ředitele

  nemocnice, http://www.fnol.cz/main.jsp?id=9

 

11) materiál z webových stránek www. aktuálně.cz - blog prof.RNDr. Václava Hořejšího

  http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=3335

 

12) Znalecký posudek PhDr. D. Hrůzové na Marcelu Urbanovou

 

13) Ustavení znalce PhDr. Dobrily Hrůzové z 6. 4. 2007

 

14) Usnesení PČR Okresní ředitelství Zlín ČTS ORZL-1856-21/TČ-2007-73

  ze dne 11. 1. 2008

 

15) Usnesení Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, okresního státního zástupce

  JUDr.. Arifa Salichova, sp. zn. ZT 327/2007-179 ze dne 16. 11. 2007

 

16) Článek: Veselá Samková, K, Lesk a bída soudních znalců duší,

  časopis Soudce 10/2008, str. 32 - 35

 

17) výpis z rejstříku znaleckých ústavů na http://datalot.justice.cz/justice/znust.nsf/0/9D03A097F4CA27D8C1256C240038CD67?OpenDocument

 

18) Kriminalistika, časopis pro kriminalistickou teorii a praxi, ročník 34, č. 3/2001, „K problematice speciální věrohodnosti výpovědi".

 

19) Protokol o výpovědi Marcely Urbanové ze dne 26. 7. 2007

 

20) Trestní oznámení Lukáše Kohouta na Marcelu Urbanovou ze dne 28. 8. 2007

 

21) E-mail oznamovatele Lukáše Kohouta OSZ JUDr. A. Salichovovi ze dne 8. 10. 2007

  s razítkem podatelny OSZ Jihlava 10. 9. 2007

 

22) Trestní oznámení ing. Marka Studničky na Marcelu Urbanovou ze dne 10. 10. 2007

  s razítkem podatelny NSZ Brno z 16. 10. 2007

 

23) Předání trestního oznámení ing. Studničky z NSZ na PČR Praha 1 z 29. 10. 2007

 

24) Trestní oznámení Jiřího Čunka na Marcelu Urbanovou, sepsané JUDr. Eduardem

  Brunou, Ph.D., ze dne 30. 1. 2008

 

25) Dopis M. Urbanové JUDr. J. Novákovi do Prahy ze dne 14. 7. 2008

 

26) Dopis JUDr. Jiřího Nováka M. Urbanové ze dne 18. 7. 2008.

 

27) Odpověď Nejvyššího státního zastupitelství M. Urbanové ze dne 21. 7. 2008

 

28) Protokol o výslechu JUDr. Jiřího Nováka JUDr. A. Salichovem dne 12. 11. 2007 v Jihlavě

 

29) Úřední záznam PČR Praha 1 ze dne 20. 10. 2008 o způsobu předvolání JUDr. Nováka

 

30) Dopis JUDr. Arifa Salichova Marcele Urbanové ze dne 30. 7. 2008

 

31) Dopis JUDr. Jiřího Nováka Marcele Urbanové ze dne 15. 8. 2007

 

32) e-mail z 29. 8. 2007 od M. Urbanové do kanceláře JUDr. Nováka v Přerově.

 

33) Dopis JUDr. Jiřího Nováka M. Urbanové ze dne 19. 10. 2007 o zaslání dokumentů

 

34) Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 36 C 2008-141 ze dne 5. 6. 2008

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

V sibiřském dole našli dalších 18 z 51 obětí exploze metanu

V uhelném dole v Kemerovské oblasti na Sibiři, kde 25. listopadu explodoval metan, objevili těla dalších 18 obětí. Podle agentury TASS to v úterý oznámilo ministerstvo pro mimořádné situace. Neštěstí si vyžádalo životy celkem 51 lidí, přičemž těla 22 z nich se zatím nenašla. Zranění utrpělo 96 lidí, sdělili zdravotníci.

"Během průzkumu v porubu a přilehlých důlních prostorách bylo nalezeno deset mrtvých horníků a byla potvrzena poloha osmi dříve lokalizovaných mrtvých havířů," sdělilo ministerstvo. Dodalo, že transport těl na povrch byl zatím pozastaven kvůli zhoršenému ovzduší v dole, kde je třeba snížit koncentraci metanu, aby nenastal další výbuch.

Vznícení metanu v dole Listvjažnaja si vyžádalo životy 46 z 285 horníků, kteří v té chvíli byli pod zemí. Kromě toho zahynulo ještě pět členů jedné ze záchranných čet. Na povrch byla už dříve dopravena těla 11 zemřelých, takže záchranáři doposud našli 29 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy