Prezident Donald Trump nečekaně vzbudil sympatie v antitrumpovském táboru. Nařídil odvetu za chemický útok na civilisty. Byl válečným zločinem: na provincii Idlib v úterý zaútočily letecké jednotky, zahynulo okolo stovky lidí včetně dětí a zůstalo přes čtyři sta zraněných. Útok je přisuzován vzdušným silám prezidenta Bašára Asada, který ho popírá.
Spojené státy za trest odpálily 59 střel s plochou dráhou letu Tomahawk na leteckou základnu syrského režimu v provincii Homs. Sedm mrtvých, velké materiální ztráty.
Bašára Asada podporuje Vladimir Putin a ruské vojenské síly. Mluvčí ruského prezidenta označil americký zásah za "agresi proti svrchovanému státu a za porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou". Poškodí to podle něj rusko-americké vztahy i společný boj proti terorismu.
Trump tedy "zaútočil" i na Putina, pro antitrumpovce je to plus. Zásah v Sýrii se může jevit jako obrat v hlavě americké jedničky, změna její zahraniční politiky: čekalo se, že Trump USA maximálně stáhne ze světového dění, povede zemi do izolace. Další změna a hodně prudká.
Před pár dny Nikki Haleyová, velvyslankyně Spojených států v OSN, oznámila, že svržení Asada nadále není prioritou USA. Následoval útok jedovatým plynem, mrtvé a poraněné děti - a věci se změnily.
Velebení Trumpa ještě zdaleka není namístě. Nyní se zachoval správně, nelze mlčet k válečným zločinům. (Nic na tom nemění skutečnost, že nám chybí stoprocentní jistota, zda útok skutečně spáchal Asad; v době totální relativizace faktů by nešlo zasáhnout nikdy proti nikomu a Asadovi byly obdobné válečné zločiny již dokázány.)
Trump zároveň doma čelí podezření, že se jeho tým během kampaně zapletl s Rusy. Tomahawky v Sýrii mohou být taktikou, jak ta podezření utlumit, jak odpůrce umlčet a naklonit si vlastní republikány.
Odvetu za chemický útok podpořily Velká Británie, Německo, Francie, Izrael, Saúdská Arábie, Japonsko, Turecko a další země. Také NATO. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande vydali prohlášení, v němž stojí: "O americkém útoku jsme byli informováni předem. Za tento vývoj nese veškerou zodpovědnost Asad. Jeho opakované používání chemických zbraní a páchání masových zločinů nemůže zůstat nepotrestáno."
Le Penová drží ruskou linii
To je další Trumpovo plus: informoval předem spojence. (Zároveň doma útok nařídil bez souhlasu amerického Kongresu, což kritizovali i republikánští kongresmani. Ale to je Trump…)
Opačný pohled nabídla francouzská kandidátka na prezidentku Marine Le Penová, útok odsoudila. Trump měl podle ní počkat na závěry mezinárodního vyšetřování. "Trochu mě to překvapilo, protože pan Trump víckrát prohlásil, že ze Spojených států nebude dělat světového četníka, což je přesně to, co teď udělal."
Trump díky Tomahawkům ztrácí nacionalistické spojence v Evropě a získává body u korektních politiků. Jeden by řekl, že "jde do sebe".
Reakce českých špiček: Bohuslav Sobotka se vyslovil na Twitteru: "Použití chemických zbraní je nepřijatelný zločin. Doufejme, že rychlá reakce prezidenta Trumpa pomůže k tomu, aby se už v Sýrii chemické útoky neopakovaly."
Andrej Babiš: "Chemické útoky v Sýrii jsou odporným činem na nevinné civilisty. Útoky jsou o to děsivější, že při nich umíraly i děti. Chemické zbraně, použité při útoku, má pouze Asadův režim. Vojenská akce, která zamezí dalšímu zabíjení civilistů, je tedy namístě. Je ale velká škoda, že si prezident Trump nesedl s Putinem k jednacímu stolu kvůli syrské občanské válce hned po své inauguraci. Politické řešení je vždy lepší než to vojenské." Šéf ANO tedy přidal kritiku Trumpa.
Postoj Miloše Zemana není do této chvíle (pátek 13 hodin) znám. Dostal se do ožehavé situace; dlouhodobě fandí Putinovi, zároveň však uvítal nekorektního Trumpa v čele Spojených států. (To ještě magnát fandil ruskému prezidentovi a naopak.) Teď si Zeman zjevně bude muset vybrat: Trump, nebo Putin.
Rozhodování bude mít o to složitější, že by se rád vbrzku sešel s Trumpem v Bílém domě, pokud možno nejen na pořízení společné momentky. V těchto dnech se ve Washingtonu složitě dojednává nejen termín návštěvy, ale především její formát. Potřásání rukou Miloše s Donaldem se má stát vrcholem prvního Zemanova hradního běhu.
Pokud by se ve sporu o Tomahawky přidal na stranu Vladimira Putina, mohl by setkání v Bílém domě ohrozit. Na druhou stranu dost dobře nemůže zradit ani Putina, potrpí si přece na "integritu" a jeho spojení s Kremlem je dlouhodobé. Čekejme, že z toho teď bude chtít vybruslit šalamounsky, ale časem si bude muset vybrat. A bude to pro něj hotová Sofiina volba.
Po třetí hodině odpolední je postoj Zemana znám. Pro Seznam Zprávy sdělil: "Já si teď snažím zjistit všechny informace a nebudu střílet od boku a nebudu říkat, že s něčím nesouhlasím, nebo ne." Tak zněla odpověď na dotaz, zda s útokem USA souhlasí. Dodal: "(Úder) je oprávněný tehdy, pokud to byl útok na základnu, z níž vzlétla letadla s chemickými zbraněmi." Prý se musí vyšetřit, jestli za chemickým bombardováním skutečně stojí Asadův režim.
Jak se dalo čekat, český prezident vyrobil odpověď "chytré horákyně" ve snaze nerozlít si to ani v Kremlu, ani ve Washingtonu. Může počítat s tím, že použití chemických zbraní bude Asad dál popírat a že se nikdy na sto procent nevyšetří. Pro Trumpa má tu druhou část své odpovědi. Vypadá to mazaně, je však zcela zřejmé, že Zeman lavíruje. U amerického prezidenta s tím neuspěje.
Útok na Asada je útokem na zločince, který dávno v čele Sýrie nemá co dělat. Spojení syrského prezidenta s Rusem Putinem to jen potvrzuje. Že se Trump pochlapil, že se možná dokonce nechal pohnout jedem otrávenými dětmi a postavil se proti Asadovi i Putinovi, svědčí v jeho prospěch. Ať už se změnil skutečně, nebo jen z nutnosti.
