David Klimeš David Klimeš | Komentáře
28. 2. 2022 14:27

Ukrajinští uprchlíci snad konečně rozmetají české migrační pokrytectví

Nacionalistické Česko s nejpřísnější azylovou politikou v Evropské unii a zcela nefunkčním systémem pracovní migrace musí během několika dnů vše změnit. Škoda jen, že se to děje během katastrofy a až z donucení.
A co nás vlastně čeká v tom vašem Česku?
A co nás vlastně čeká v tom vašem Česku? | Foto: Reuters

Vláda se rozhodla celkem rychle zareagovat na příliv ukrajinských uprchlíků. Extrémně byrokratický a neprostupný systém krátkodobých víz a povolení k pobytu se překlápí do systému takzvaných víz strpění. Což znamená, že na legální pobyt nyní dosáhne prakticky každý prchající Ukrajinec.

Česko sice stále nezapře svou rakousko-uherskou byrokratickou tradici, takže k žádosti o dlouhodobé vízum utečenci bez prostředků zatím stále musí přikládat kolky z pošty za 300 korun. Absurdní, ale budiž. Ta změna v přístupu je stejně obrovská.

Vděčni tak můžeme být nejen ukrajinským mužům, kteří bojují u Kyjeva i za Prahu, ale také ukrajinským ženám a dětem, že snad konečně prolomí naprosto absurdní český azylový a migrační systém. Ten je nejen nelidský, ale i zcela nefunkční. Oproti ostatním unijním státům - včetně sousedů z donedávna protimigrační V4 - odmítáme i ty, které potkalo zcela zjevné bezpráví. A zároveň si blokujeme ekonomickou migraci, byť český trh práce zoufale potřebuje další lidi.

Ukrajinci snad rozpráší nejen sovětské sny Vladimira Putina, ale také nacionalistické choutky českých politiků doufajících, že na křižovatce otevřené a propojené Evropy můžeme donekonečna skandovat "Čechy Čechům".

A teď všechno naopak

Příliv válkou postižených Ukrajinců bude tak silný, že zdejším představitelům nedovolí obvyklé pokrytectví. To už roky spočívá v tom, že rétoricky sice chtějí pomoci opravdu každému v nouzi, reálně ale nastaví systém s tolika podmínkami, aby se do české kotliny nepodařilo prosmýknout prakticky nikomu.

Čerstvá zprávu o migraci za rok 2021 sice ještě není k dispozici, stačí ale nahlédnout do té dosud poslední. Když nechal v roce 2020 běloruský diktátor Lukašenko zmasakrovat demonstranty protestující proti zfalšovaným volbám, ústa českých politiků přetékala podporou a sliby. Ve vládě ani opozici nebylo snad nikoho, kdo by si nad řezníkem z Minsku neodplivl. A jak jsme pronásledovaným reálně pomohli? Udělili jsme celé tři azyly. Ještě jednou: tři azyly! Je to ostudné nejen ve srovnání s chováním Poláků či obyvatelů Pobaltí, ale i samo o sobě.

Ruský válečný atak na Ukrajinu nyní ale vyvolal exodus úplně jiných rozměrů a Česko už nemůže jako vždy strčit hlavu do písku a tvrdit, že nikoho opravdu potřebného kolem sebe nevidí. Trvalých pobytů zde má velká ukrajinská komunita na 90 tisíc. K tomu nějakých 100 tisíc přechodných. Nyní se přivalí další tisíce.

Veškeré zdejší byrokratické překážky, vytvořené tak, aby odrazovaly od touhy po dlouhodobém pobytu, je nyní třeba proměnit v přívětivou a rychlou proceduru. Víza strpění jsou logickým krokem, ale jen tím nutným prvním. Není to azyl, nepojí se s nimi zdravotní pojištění či nárok na ubytování a podporu v integraci. To vše by si za stávajících podmínek Ukrajinci museli zařizovat zvlášť.

Není přitom reálné, že by aktuální vlna české občanské solidarity dokázala takové náklady nést dlouhou řadu měsíců. Stát teď musí pod tlakem narychlo vytvořit systém, který už mohl mít dávno přichystaný, kdyby ovšem nebyl zcepenělý absurdní hrůzou téměř z čehokoli cizího.

Pevnost Česko

Věřme, že všechny potřebné první kroky zvládne státní aparát dostatečně rychle a relativně elegantně. Pak by nás ukrajinský příběh mohl přivést i k promýšlení dalších absurdit v celém systému. Jak je možné, že 100 tisíc Ukrajinců zde má jen krátkodobý pobyt? Vždyť je potkáváme každý den za pulty večerek a na mnoha dalších místech. Jen v Praze je podle posledního sčítání lidu na 14 procent cizinců a není těžké odhadnout správně, kdo mezi nimi asi tvoří podstatnou část.

Jde o důsledek chorého českého nacionalistického snu neseného přesvědčením, že neudělíme-li skoro nikomu dlouhodobý pobyt či azyl, nikdo sem prostě nepřijde. Tak to samozřejmě nefunguje. Ukrajinci jsou zde nejčastěji na krátkodobá tříměsíční víza, pak musí pendlovat na Ukrajinu a zase zpět na další čtvrtrok. Je to ostudná pitomost, která způsobuje, že pro mnohé Ukrajince je jednoduší a rychlejší získat papíry v Polsku a v Česku se pak nechat zaměstnat agenturně.

Tento alibistický přístup, kterým lidem z východu milostivě dovolujeme zachraňovat náš pracovní trh - ale zároveň je držíme vždy pouhý krok od vyhazovu - plodí jen samé špatné situace.

Mnoho lidí dává přednost zcela zbytečné ilegalitě, protože zde sice chtějí pracovat, ale česká nacionalistická byrokracie je odradila od toho, aby přitom měli v pořádku i všechna lejstra. Pak je tu specifický byznys se studentskými vízy. Na vysokých školách se často setkáváme s hodně lámanou češtinou, protože kdo se vykáže, že to zvládne, může zde bezplatně studovat. V kombinaci s nedostupností jiných víz je tak toto studentské často placeno zlatem.

Na jednu stranu tak čeští politici udatně brání zdejší trh práce před masou východních pracovníků, kteří by tu rádi odváděli daně a pojištění, aby tu na stranu druhou nechávali bezplatně za erární peníze studenty z východních zemí, kteří předstírají znalost češtiny. A často i studium. Kocourkov.

Migrační velký třesk

Celý systém české migrační politiky je už dlouho zralý na zhroucení. A jakkoliv je nynější situace naprosto katastrofická, buďme vděčni, že nám to Ukrajinci konečně ukázali. Místo plkání o neexistující islamistické teroristické migraci se zde budeme muset postarat o konkrétní tisíce lidí, kteří v nouzi prchají před šílenstvím ruského prezidenta.

Změna systému snad odstraní ty největší absurdity. Odhalí nelidskost azylového systému a nefunkčnost zaměstnaneckých víz, na jejichž vyřízení čeká firma tak dlouho, až přijde o zakázku a už zahraniční pracovníky zase nepotřebuje. A spektakulárně se snad zhroutí i ostudné pokrytectví s krátkodobými vízy.

Video: Češi nabízejí ukrajinským uprchlíkům na hranicích pomoc, odvoz i ubytování.

I Češi nabízejí ukrajinským uprchlíkům na hranicích pomoc, odvoz i ubytování | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy