David Klimeš David Klimeš | Komentáře
21. 7. 2022 8:24

Nezačneme-li šetřit v létě, čeká nás na konci roku nejen drahota, ale i chlad

Pokud má Česko zvládnout nejbližší topnou sezonu, musí s přípravou začít už teď. Hned. Vláda sice shání plyn ze všech sil a je obdivuhodně úspěšná. Ani to ovšem nebude stačit, pokud nás zároveň nenaučí dobrovolné skromnosti dřív, než z ní okolnosti udělají nucenou. A mnohem asketičtější.
Sháníme plyn, kde se dá. A úspěšně...
Sháníme plyn, kde se dá. A úspěšně... | Foto: ČTK

Není ani trochu jednoduché vysvětlit, co je vlastně Evropská unie zač. Už desítky let se potácí někde napůl cesty mezi federací a volným spolkem národních států. Přímo ukázkově to demonstruje aktuální energetická krize.

Kremelské čachry kolem (ne)obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 po jeho letní údržbě dávají tušit, co kontinent čeká v zimních měsících - velmi přímá úměra mezi unijní podporou bezdůvodně napadené Ukrajině a utahováním ruského plynového kohoutu.

Má-li Evropa zůstat Evropou, nemůže samozřejmě na takové vydírání slyšet. Jednotlivé země toho ale tváří v tvář moskevským surovinovým pákám zmohou jen málo. Brusel pro změnu zase nemá dost pravomocí, aby mohl národní energetiky účinně zkoordinovat. Naštěstí se zdá, že sedmadvacítka konečně pochopila svou situaci a našla odvahu ke spolupráci, která jí umožní efektivně vzdorovat Putinově tlaku.

Plynová diplomacie

Ještě před půl rokem si svůj energetický sektor každá unijní země žárlivě střežila. Mělo to své opodstatnění, protože jde o základní bezpečnostní infrastrukturu. Také to ovšem dělalo tuze velkou radost Kremlu, který si různými slevami na dodávky plynu kupoval výběrově přízeň právě těch států, které zrovna k něčemu potřeboval.

Ty časy jsou pryč. Už na jaře se evropský klub shodl, že plyn bude výhledově nakupovat společně a zajistil si jeho mimořádné dodávky z Ameriky i Norska.

Zároveň se všechny státy snaží co nejvíce naplnit své plynové zásobníky. Česku se to pod tlakem ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) daří velmi obstojně - momentálně disponujeme třemi čtvrtinami jejich kapacit, což odpovídá třetině zdejší roční spotřeby. To je číslo, o němž se některým jiným vládám může jenom zdát. Další dobrou zprávou je pak podíl, jejž Česko tento týden získalo v nizozemském terminálu na zkapalněný plyn poblíž Eemshavenu. 

Vždy je nepochybně možné udělat cokoliv lépe, vláda si ale za svou současnou aktivitu zaslouží jednoznačnou pochvalu.

Mráz přichází z Kremlu

Problém je, že to nestačí. Podle optimistických předpovědí nám zásoby klíčové energetické suroviny vystačí do ledna. Když připočteme i nasmlouvaný zkapalněný plyn, pak do března. Zcela reálné jsou ale i mnohem horší varianty - a sice že už v listopadu budeme na suchu.

Těm nejčernějším scénářům má zabránit unijní solidarita, jejíž podobu včera představila Evropská komise. Pro Česko je enormně důležitá. Zatímco jsme totiž díky své poloze celá desetiletí byli na počátku evropských plynových trubek, nyní se vlivem nové situace ocitáme na jejich konci. A potřebujeme tak garance, že nám spojenci v produktovodech také něco nechají.

Největší záruka ale stále zůstává v našich vlastních rukou. Jsou to úspory. Ty okamžité, vedené prostou logikou: O kolik více toho ušetříme nyní, o to více si budeme moci přitopit v zimě.

Evropská komise to ostatně připomíná i slovní hříčkou, již vetkla do názvu celého balíku opatření, která navrhla - Save Gas for a Safe Winter, tedy úsporami plynu k bezpečné zimě. Pokud národní vlády plán schválí, získá Brusel pravomoc nařídit členským státům až patnáctiprocentní úsporu plynu. Jde o velmi radikální legislativu, české předsednictví by se za ni ale ve vlastním zájmu mělo vší silou postavit. V současnosti je to jediná cesta, která může dát unii jistotu, že všichni její členové zvládnou zimu, aniž by se lidé doma hromadně třásli chladem.

Solidarita ovšem dává smysl, jen když je z čeho rozdávat. U prázdného hrnce je k ničemu. Nová úsporná pravidla tak mají začít platit už od srpna. Kde je to jen trochu možné, má se s plynem začít enormně šetřit již nyní, abychom přežili mráz, který zase jednou přichází z Kremlu.

Bavme se o topení, dokud je vedro 

A jakkoliv je teď česká vláda chvályhodně aktivní při tvorbě plynových zásob, co do úspor má zatím bohužel obří rezervy. Premiér Petr Fiala (ODS) sice již vyzval občany i podniky k šetření, jedna tisková konference ale opravdu nestačí. Česko bez prodlení potřebuje intenzivní a mnohaměsíční kampaň. Takovou, aby doslova nikdo nemohl říci, že neví, co může pro nižší spotřebu udělat konkrétně on sám.

Není přitom hloupých témat, hodí se prakticky cokoliv. Ztlumení termostatu o dva stupně, správné utěsnění oken i takové drobnosti, jako je třeba výměna bublinkaté koupele za rychlou sprchu. Zní to sice paradoxně, ale právě aktuální vedra jsou tím nejlepším časem, kdy se máme začít bavit o tom, jak si zatopíme.

Macenauer: Když přijde razantní opatření u spotřeby plynu, nemusíme se bát armagedonu (video z 13. července 2022)

Už teď by měla začít informační kampaň domácnostem, aby přestaly konzumovat plyn všude, kde je to možné. Převážná většina firem se bez plynu neobejde. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy