Ve středu jsme se dozvěděli, že Uniles z holdingu Agrofert porazil ostatní lesnické firmy v tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva na roky 2015 až 2019. Zakázka je pětiletá. Z třiceti zatím uzavřených smluv Uniles získal osm. Celková cena prací, o něž se soutěžilo, jsou zhruba dvě miliardy korun. „Naším cílem je vyhnout se jakémukoli podezření z korupce či spekulacím o průběhu tendrů,“ ohlásil poměrně nový ředitel Lesů Daniel Szórád.
Spekulacím se nevyhne. Úspěch Babišova Agrofertu v Lesích ihned zhodnotil kupříkladu předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Považuje to za příklad „kolosálního“ střetu zájmů. „V normálně fungující demokratické zemi by bylo něco takového nepředstavitelné,“ sdělil. – Samozřejmě není normální, není běžné, že tendr vyhrává firma, kterou vlastní ministr financí a místopředseda vlády.
Už nejde o korupci, jak ji známe. Jde o jinou úroveň. Jeden člověk koncentruje v rukou takový vliv, spojuje moc politickou, byznysovou a mediální, že už mu, jak mi vysvětlil jeden politik z vládní strany, „nejde odolat“. Jiný muž, celoživotní lesník, mi napsal: „Vidím to jako dlouhodobou postupnou privatizaci lesnictví.“
Stojí za to si připomenout, co se dělo při sestavování Sobotkovy vlády. Andrej Babiš nechtěl, aby zemědělství dostali lidovci. Předpokládal, že se lépe dohodne se sociálními demokraty, kteří chtěli či dokonce museli vládnout. Loni v prosinci jsem psal: „V tahanici o zemědělství jde Babišovi o dřevozpracující byznys, zhruba o dvě miliardy.“ To je částka, která se nyní v Lesích soutěžila. Nejde ale jen o velké firmy jako Agrofert (Uniles). Taky se hraje o to, zda a jak přežijí menší a střední firmy, které podnikají v lesnicko-dřevařském sektoru.
Zemědělství nakonec lidovci získali. Jenomže post ministra obsadil nezkušený Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten si, aniž by vypsal výběrové řízení, zvolil nového ředitele Lesů Daniela Szóráda. Podivné. Netransparentní. Popírající tvrzení nové vlády, že vše bude průhledné. Mimochodem, za ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) Daniela Szóráda na šéfa Lesů prosazovala ředitelka kabinetu premiéra Nečase Jana Nagyová, dnes Nečasová. (Seděla ve výběrové komisi.) Dnes se ukazuje, že ředitel Lesů je důležitější než ministr.
Co lesníci čekali, to se děje
Szórád dříve spolupracoval s bývalým šéfem LČR Jiřím Olivou a Zdeňkem Domesem. Ten je zas považován za duchovního otce reformy Lesů. Její podstatou byla a stále je malými lesnickými firmami kritizovaná komplexní zakázka: kupuje se dřevo i služby najednou, tedy cena za dříví minus práce. Podle expertů je to dokonale neprůhledné. Někteří odborníci navíc mluví o tom, že lesnický byznys začíná ovládat jedna partička.
Opozice je slabá jak čaj z kopřiv. Nezmůže se na odpor. Pravicoví i levicoví politici se okolo Lesů léta pohybovali. Známé bylo spojení Jany Nagyové a kmotra Ivo Rittiga. Nikomu se do Lesů nechce moc šťourat.
Co lesníci čekali, to se děje. Agrofert získává důležité zakázky. Možná by Uniles u Lesů uspěl, i kdyby Babiš nebyl klíčovou postavou vlády. Možná. Jenomže Babiš je místopředseda vládního kabinetu, a proto nelze nemít podezření.
Odehrává se důležitá změna ve společenském vnímání: už je to normální. Už je běžné, že podniky ministra financí usilují o státní zakázky a vyhrávají. Babiš tvrdí: „Moje firmy obchodují transparentně. Podíl státních zakázek na obratu Agrofertu je 1,7 procenta.“ O Unilesu řekl: „Zprávu o tendru jsem se dozvěděl z médií. Jediné kritérium, které rozhodlo, byla cena.“ (Jak to ví?)
Opozice je slabá jak čaj z kopřiv. Nezmůže se na odpor. Pravicoví i levicoví politici se okolo Lesů léta pohybovali. Známé bylo spojení Jany Nagyové a kmotra Ivo Rittiga. Nikomu se do Lesů nechce moc šťourat. Vládní koalice je ráda, že drží pohromadě. Bohuslavu Sobotkovi zřejmě stačí, že se s Babišem pere o zdravotnictví (ve kterém majitel Agrofertu taky podniká).
Výhra Babišova Unilesu se nejspíš příliš nelíbí předsedovi lidovců Pavlovi Bělobrádkovi. Ale proti koalici nepůjde. Příště možná Agrofert získá u Lesů ještě víc zakázek a bude to zase o něco „normálnější“. Prostě si zvykáme na novou politickou unikulturu. Vše se unifikuje, jedna osoba se rozpíná nad byznysem a politikou či mezi nimi jako bůh. V Lesích uspěl Uniles, v politice vládne UniBabiš. A rodí se unidemokracie.
