Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
9. 3. 2015 13:30

Velebovize. Politici chtějí ČT přitáhnout uzdu

Novela zákona o televizních poplatcích se dá brát i jako špatný vtip. Ale tady jde o víc. Dostat Českou televizi pod tlak, učinit ji rukojmím populismu.
Mluvčí "mlčící většiny" senátor Jan Veleba. Proti ČT dřív demonstrovali například Sládkovi republikáni nebo Holešovská výzva. On má na rozdíl od nich podporu prezidenta republiky.
Mluvčí "mlčící většiny" senátor Jan Veleba. Proti ČT dřív demonstrovali například Sládkovi republikáni nebo Holešovská výzva. On má na rozdíl od nich podporu prezidenta republiky. | Foto: Ondřej Besperát

Ze začátku to vypadalo spíš jako kuriozita, dobrá tak k získání mediální pozornosti (což se podařilo). Senátor Jan Veleba (zvolen jako nezávislý, nyní předseda Strany práv občanů) přišel s myšlenkou, aby ten, koho Česká televize nebo Český rozhlas poškodily, byl na pět let osvobozen od koncesionářských poplatků. A kdokoli by chtěl, nemusel by platit 135 korun měsíčně celé ČT nebo ČRo, ale 162 korun přímo některému z regionálních studií anebo nějaké jiné kulturní instituci, třeba Moravské galerii nebo Filharmonii Brno, jak podotýká právník Zdeněk Koudelka.

Jde o zákon stěží realizovatelný, už kvůli ukrutné byrokracii, kterou by v praxi znamenal. A sám jeho autor – dosud známý především jako agrární, nikoli mediální odborník – přiznává, že „jak by to vypadalo finančně, nedokážu odhadnout, ale nemyslím si, že by z roku na rok došlo k tomu, že by lidé přestali platit koncesionářské poplatky“. Jeho motiv bude trochu jinde: „Že by vedení ČT vzalo kritiku vážně a začalo by se místo přehlížení a pohrdání snažit, aby se vysílání zlepšilo. A pokud by se tak nestalo, tak by čelili hrozbě snížení příjmů.“

Neboli jde o hrubý, neomalený pokus politika přimět Českou televizi k poslušnosti, přičemž Jan Veleba se zaštiťuje míněním „mlčící většiny“, jejíž několik set stoupenců přišlo v sobotu demonstrovat na Hradčanské náměstí. Údajný názor „většiny lidí“, že Česká televize nepřináší objektivní a vyvážené zpravodajství, tlumočil v pátek také prezident Miloš Zeman. (Šaráda s poplatky by se týkala i rozhlasu, ale politici mluví víceméně jen o televizi, která jim svým vlivem leží na srdci a v žaludku mnohem víc.)

Jakkoli jde původně o Velebův-Koudelkův návrh a oni jsou jeho mluvčími, ve skutečnosti je pod novelou zákona podepsáno hned patnáct senátorů. Kromě Jana Veleby jeho kolegové ze SPO František Čuba a Jan Palas, Václav Homolka z KSČM, Pavel Eybert z ODS a plných deset členů horní komory za ČSSD. Takže přesněji, neměli bychom mluvit o návrhu politika (Veleby), ale politiků v množném čísle, a rovnou politiků nejsilnější vládní a parlamentní strany. Věc je vážná.

Politici buď nerozumí, nebo nechtějí rozumět jinému zákonu, totiž o České televizi. Kde stojí, že „orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Rada má 15 členů.“ Tedy ČT se zodpovídá radě. Nic o tom, že místo patnácti radních má nastoupit patnáct senátorů, kterým se nelíbí zpravodajství a publicistika ČT. A tak ji podusí skrze poplatky. Že Česká televize obsahuje a znamená ještě mnohem víc než zpravodajství, je pro ně zřejmě podružné. Jan Veleba si vystačí se špatným, čecháčkovským bonmotem z internetových diskusí: „Demokracie začíná tam, kde končí signál ČT“.

A k čemu je tím pádem rada veřejnoprávní televize? A nemá k tomu, když na televizi útočí hlava státu a senátoři ji chtějí pustit poplatkovou žilou, taky něco říct?

Radu ČT volí Poslanecká sněmovna, a jak říká zákon, členství v radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora atd. Celé je to vůbec pěkně legislativně ošetřeno. Dokud nepřijde Jan Veleba a spol. s tím, že je potřeba sáhnout televizi na peníze, „aby vzala kritiku vážně“.

V čem vidí Veleba a Zeman „problém“, o tom není třeba dlouze spekulovat. Viz jejich politické názory a senátorovy teze ze sobotního mítinku u Hradu: „Je ohýbaná pravda, je nám vnucován jediný správný názor a je nám brán prostor pro demokratickou diskusi. Je trvale znevažován prezident republiky. Jsou znevažováni ti, kteří nepapouškují oficiální propagandu a mají svůj názor.“

Veleba říká: „Hlavní ovlivňovatel veřejného mínění, veřejnoprávní televize, ztratila schopnost plnit svoji funkci.“ Tím, jinak si to těžko přeložit, zřejmě myslí funkci „ovlivňovat veřejné mínění tak, aby to mně-politikovi vyhovovalo.“ Totéž Miloš Zeman.

V éře relativizace informací – pravda je virtuální, všechno a nic – a v éře ruské propagandistické ofenzívy, která zasahuje i český mediální prostor, jde o zvlášť vážná obvinění. Pokud o ohrožení demokracie skrze média káže se standartou „Pravda vítězí“ za zády trio Veleba-Filip-Okamura, dá se to brát i jako špatný vtip. Ale tady jde o víc. Dostat Českou televizi pod tlak, učinit ji rukojmím populismu. (Že ČT není bez chyby a vždycky ji bude dost lidí za dost různých věcí kritizovat, je jiná věc.) 

Deset senátorů sociální demokracie je příliš mnoho na to, aby se dal návrh novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích bagatelizovat. Rada České televize, pokud si chce zachovat důstojnost a v rámci možností emancipaci od politiky, by ho měla odmítnout. Anebo se chce znemožnit a klidně by, jak žádá senátorský návrh, rozhodovala, o kom televize zveřejnila nepravdivou informaci, a kdo má tím pádem pět let poplatkové prázdniny. Ale to už bychom se asi bavili o jiné radě a hlavně o jiné televizi. Velebovizi.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy