Slovenské parlamentní volby mají jasného vítěze, přinesly několik překvapení a byly to volby příjemně neosudové, normální.
Zvítězil v nich opoziční Směr-Sociální demokracie, jeho předseda Robert Fico bude jako první sestavovat vládu a s vysokou pravděpodobností se stane novým slovenským premiérem.
Vyhrát na Slovensku volby s výsledkem takřka 30 procent je opravdu úctyhodné, Fico navíc vytlačil z parlamentu komunisty a prokázal, že jeho podpora je pevná, protože vyhrál navzdory nízké volební účasti (necelých 55 procent).
Dobré a špatné zprávy
Velmi příznivou zprávou je propad HZDS Vladimíra Mečiara. Mečiar vyhrál zatím všechny volby v samostatném Slovensku, před čtyřmi lety získala jeho strana 19,5 procenta. HZDS sice ještě nevypadlo ze hry o účast v nové vládě, ale je to už strana mířící do nicoty stejně jako její předseda.
Naopak vrátila se Slovenská národní strana Jána Sloty, strana nacionalistická a populistická, která přebrala část voličů Mečiarovi.
Velmi dobře dopadla i premiérova SDKU, průzkumy jí předvídaly kolem 12 procent, volby přinesly přes 18. Mikuláš Dzurinda zvládl velmi dobře kampaň a strhl na sebe hlasy pravicových voličů, slabší výsledek totiž zaznamenalo Křesťansko-demokratické hnutí.
Ficův problém
Zpět k Robertu Ficovi: předseda Směru tedy bude sestavovat vládu, a přestože nemusí řešit rébus Mirka Topolánka, není mu co závidět. Jeho strana má 50 mandátů, parlamentní většina je na Slovensku 76 křesel. Tři členové dosavadní pravicové vlády mají dohromady 65 mandátů (SDKU, KDH, Strana maďarské koalice). A pak zbývá už jen HZDS a SNS. Pokud by zůstal pravicový blok pevný, vznikne "škaredá" koalice Směr, HZDS, SNS.
Tato sestava je pro Roberta Fica především riskantní, jeho partnery by se staly strany nevalné pověsti, programově prázdné, personálně slabé a především nestabilní. A lídr Směru chce přece vládnout celé čtyři roky a vyhrát i další volby.
Velmi přijatelnou koalicí by byla vláda Směr, KDH a SMK, v níž by oba členové dosavadní vlády korigovali výstřelky Směru (umožnily by mu věrohodně vysvětlit, proč neprosadil všechny body svého programu) a dodali by kabinetu na solidnosti doma i v zahraničí. Další podobnou možností je vláda Směr, KDH, SNS. Jak vidět, klíčovou roli bude hrát po volbách KDH (se 14 mandáty), velmi to připomíná české lidovce přítomné v každé vládě... Za přijatelnější sestavy by musel Robert Fico partnerům nesporně hodně zaplatit. Těžko si také muže dovolit zůstat coby jasný vítěz toužící po moci na další čtyři roky v opozici. Kdyby jako první na tahu nesestavil vládu, rýsuje se jako možná další Dzurindova vláda SDKU, KDH, SMK a třeba HZDS (nebo SNS).
Fico má tedy obtížnou volbu: sestavit škaredou riskantní koalici, zaplatit za vládu přijatelnou nebo jít do potupné opozice.
A jaký bude osud slovenských reforem, tak populárních v zahraničí a tak neoblíbených doma? To dnes nikdo neví, protože povolební hra se hraje simultánně na mnoha šachovnicích a figurky jsou černé, bílé a dokonce i - šedivé.
