Ministr zemědělství Jakub Šebesta je povoláním jihomoravský vinař. Před dvěma týdny se proto věnoval porotcovské degustaci na Chardonnay du Monde, oficiálním mistrovství světa odrůdy Chardonnay. Sladké časy mu ale končí. Bude mít víc práce, přihodili mu jedno ministerstvo navíc.
Z vlády tak mizí tradiční disident, ministr životního prostředí. Kromě Františka Bendy (v Klausově vládě 1992 až 1996, Ropák roku 1994) tuto roli hráli víceméně všichni správci "zeleného resortu". S větším či menším odhodláním a úspěchem. Bránili ty své broučky proti dálnicím, elektrárnám a domnělé prosperitě vůbec.
Teď to bude jednodušší. Ve vládě zavládne klid na práci.
Čtěte také: Zelení disidenti už tase vyrušují
A v přírodě? Když zemědělství povede ekolog a ekologii zemědělec, nastane boom ekologického zemědělství? Konec umělých hnojiv? Bude všechno bio? U nás? Cha cha.
Jasně, mohlo by být i hůř. Kdyby životní prostředí převzal průmyslový energetik Tošovský nebo univerzál Pecina. Ale ani nad Šebestou není důvod jásat.
Jako ministr zemědělství má pod sebou všechna Povodí nebo Lesy České republiky. Tady je na konflikt s ekology zaděláno permanentně. O šumavského kůrovce spor hoří už dlouho. Šebesta, přes ČSSD příbuzný s hejtmany, teď bude šéfovat i Lesům, i Národnímu parku Šumava. To je špatná zpráva - a nejen pro broučky.
V KAŽDÉ vládě má sedět ministr životního prostředí na plný úvazek. Že jde tentokrát jen o několik měsíců, než se po volbách vyvrbí nový kabinet? To není zas tak krátká doba. V klidu na práci, bez zelených kverulantů se toho dá schválit docela hodně. Zdaleka nejen Prunéřov. Nic zeleného, co by "omezilo boj proti krizi", od vlády teď už opravdu nečekejte.
Naopak. Dopravní, těžební, stavební lobbisté mají jedinečnou šanci zmáčknout kabinet ještě o něco víc. Rychlost, s jakou Fischer (s Klausem) celý problém ekologického ministra vyřešil (přes víkend), nevěstí nic dobrého. Pes je otráven, cesta je volná!
