Daniel Prokop | Komentáře
13. 1. 2013 17:30

Výzkumy, negativní volba a průměrná účast. Co rozhodlo?

Díky kampani na sociálních sítích se Schwarzenberg odpoutal od nepopulární vlády
Mobilizace proti duelu Zeman-Fischer byla účinná. (Radost příznivců Karla Schwarzenberga, sobota 12. ledna.)
Mobilizace proti duelu Zeman-Fischer byla účinná. (Radost příznivců Karla Schwarzenberga, sobota 12. ledna.) | Foto: Ludvík Hradilek

"Karel Schwarzenberg měl oproti konkurentům výhodu v tom, že klíčovou část jeho potenciálních voličů tvoří lidé mezi 18 a 35 lety, kteří jsou hlavní skupinou využívající sociální sítě. Měl tak levný komunikační prostředek, jak  mobilizovat voliče jinak než centrálně vysílajícími médii." Sociolog a analytik společnosti MEDAIN Daniel Prokop píše pro Aktuálně.cz o tom, co ovlivnilo výsledek prvního kola prezidentských voleb.

Úspěch Karla Schwarzenberga (23,4 %) a propad Jana Fischera (16,4 %) je překvapením jen z části. Společnosti MEDIAN a CVVM už v prosinci upozorňovaly na velmi slabou pevnost rozhodnutí voličů. MEDIAN uvedl, že pevnost rozhodnutí voličů je tak nízká, že při ztrátě většiny nepřesvědčených voličů může například Fischer počítat jen se ziskem mezi 15 až 20 procent. I pozdější detailní analýza průzkumů a jejich omezení navíc naznačovala, že výrazné přeskupení podpory je možné.

Více než výměna pozic Jana Fischera a Karla Schwarzenberga tedy může být překvapivá intenzita, s jakou k nim došlo. V prezidentských volbách bohužel nebyl sbírán exit-poll, z kterého lze vyčíst údaje o účasti různých sociálních skupin, době rozhodnutí voličů apod. Vysvětlení intenzity proměny volební podpory je tedy v oblasti více či méně potvrzených hypotéz. Zde je několik z nich:

Proti hegemonům, aneb síla negativní volby

Bez ohledu na to, jak hodnotíme jeho férovost, argument, že jen volbou Karla Schwarzenberga či Jiřího Dienstbiera lze zastavit duel Zeman-Fischer, zafungoval. Ještě v posledních lednových průzkumech měli kandidáti umístění na 5. až 9. místě v průměru dohromady 26 až 27 procent hlasů. Ve volbách to bylo necelých 20 procent. Vzhledem k posílení podpory dua Schwarzenberg/ Dienstbier lze předpokládat, že rozdíl se z velké části rozdělil právě mezi ně. Kandidát TOP 09 přitom měl výchozí situaci jednodušší, protože svou strukturou jsou mu elektoráty kandidátů se slabší podporou bližší (Franz, Roithová, Sobotka).

Argument negativní volby (proti někomu) tradičně více působí na nerozhodnuté voliče. Procento voličů, kteří nebyli pevně rozhodnuti, bylo v prvních prezidentských volbách zhruba 1,5násobně vyšší než ve volbách do Sněmovny, což vytváří pro argument negativní volby ideální prostředí. Navíc je třeba připomenout, že váhající voliči neschopní vybrat jednoho kandidáta jsou v tradičních českých výzkumech odřezávání z volebních modelů jako nerozhodnutí. Modely jsou tak počítány jen z (méně či více) rozhodnutých voličů, což zahrnuje předpoklad, že nerozhodnutí rozdělí svou podporu podobně. Který ovšem většinou není oprávněný.

Jiří Dienstbier zřejmě správně předpokládal, že kvůli omezenějšímu potenciálu přesunu voličů od slabších kandidátů bude muset pro úspěch v prvním kole získat i část dosavadních nepřesvědčených sympatizantů Miloše Zemana. Jeho smůlou bylo, že v rámci debat se s expremiérem střetl jen v diskusích s velkým počtem diskutujících, které omezují argumentační prostor. Poněkud zkratkovitá kritika z předposlední superdebaty na ČT sice Zemana mohla částečně poškodit - zároveň však u středových voličů, kteří si představují spíše konsensuální typ prezidenta, mohla posílit vnímání Dienstbiera jako konfliktního kandidáta.

Omezená volební účast

Důležitým faktorem voleb se stala nakonec také volební účast, která dosáhla „jen" 61,3 procent oprávněných voličů. To je sice relativně vysoké číslo ve srovnání s krajskými či senátními volbami. Je to však méně než v posledních dvou volbách do Sněmovny a o 8 až 10 procentních bodů méně, než deklarovali respondenti v průzkumech. Řada lidí se tedy účast rozmyslela, nebo se k ní „nedostala".

Typickým rysem podpory Jana Fischera v celém roce bylo, že šla napříč sociálními skupinami a voliči různých stran, ale nebyla příliš ukotvena v ekonomickém postavení, ani v politickém přesvědčení voličů. Právě tento typ kandidáta - s poměrně velkým volebním potenciálem, ale menší zakotveností a přesvědčeností voličů - přitom bývá postižen poklesem volební účasti, pokud není přesvědčivý v poslední fázi volební kampaně.

Největší „skokan" posledních dní Karel Schwarzenberg je do jisté míry opačný případ. Přesvědčenost jeho potenciálních voličů zúčastnit se voleb byla ze všech kandidátů nejvyšší (podle předvolebního výzkumu STEM/MARK pro ČT přes 80 %), což spolu s úspěchem argumentu „zastavme duel Fischer-Zeman" rozhodlo ve volbách s průměrnou účastí o jeho výrazném úspěchu.

Vliv sociálních sítí

Výsledek voleb prokázal diskutovaný potenciál sociálních sítí (Facebook atd.) mobilizovat voliče. Jedním z faktorů, proč v České republice odpovídají volební modely výsledkům voleb méně než v USA, je nižší odhadnutelnost volební účasti. Ve Spojených státech zejména demokraté osobně kontaktují většinu potenciálních voličů klíčových států, čímž se chrání se před prohrou způsobenou výpadkem volební účasti.

V České republice se tento druh kampaně dosud příliš nepoužíval, zřejmě i díky náročnosti na finanční a lidské zdroje. Karel Schwarzenberg měl oproti konkurentům výhodu v tom, že klíčovou část jeho potenciálních voličů tvoří lidé mezi 18 a 35 lety, kteří jsou hlavní skupinou využívající sociální sítě. Jako jediný z kandidátů tak má levný komunikační prostředek, jak působit na své voliče a mobilizovat je jinak než centrálně vysílajícími médii.

Diskurs sociálních sítí přitom vyhovuje cílům Schwarzenbergovy kampaně - například virální povaha kampaně svojí decentralizací sama vzdaluje image kandidáta od jeho stranickosti a exekutivní funkce. Což byla vzhledem k důvěře v Nečasovu vládu, která podle měření CVVM dosahuje dlouhodobých negativních rekordů, hlavní rizika Schwarzenbergovy kandidatury.

Existují samozřejmě další faktory stojící za Schwarzenbergovým úspěchem (podpora osobností a přímá či nepřímá podpora řady médií). Pro analýzu jejich intezity jejich vlivu a možná opakovatelnosti v druhém kole však zatím chybí data.

Vliv výzkumů - může to být i naopak

Vynikající politolog Tomáš Lebeda, který je velkým a často oprávněným kritikem volebních výzkumů, ve studiu České televize vyjádřil ideu, že pokud by výzkumy neexistovaly, byla by podpora Jana Fischera ještě nižší.

Výzkumy mají na chování voličů vliv, zkušenosti ze zahraničí ovšem ukazují, že může mít rozdílnou sílu (od zcela minimální po vysokou) i směr (posilování či oslabování favoritů) a je dost těžké tento vliv popsat.

Jan Fischer vstupoval na jaře do prezidentského klání z pozice expremiéra, jehož bývalá vláda měla důvěru až 70 % obyvatel (několikanásobně vyšší, než je v Česku zvykem). V prvních jarních průzkumech dosahoval podpory přes 30 procent. Tyto výzkumy přitom ještě nemohly obsahovat onen předpokládaný multiplikační vliv na veřejné mínění - tedy posilování favorizovaných kandidátů a marginalizaci slabších.

Podpora Jana Fischera dosáhla svého maxima na začátku podzimu (po odstoupení Jana Švejnara) a začala se kontinuálně rozpadat od druhé poloviny října. Například z analýzy společnosti Semantic Visions přitom vyplývá, že tato doba zhruba koreluje se začátkem tendence poklesu pozitivních hodnocení Jana Fischera v online médiích, která tvoří podle informací společnosti Newton zhruba 40 procent celkové mediální komunikace o prezidentských kandidátech.

Otázkou pro podrobnější rozbor je, proč Miloš Zeman dokázal narozdíl od Jana Fischera tlak médií ustát. Odpovědi je nutno hledat na třech místech: a) z dat Semantic Visions se zdá, že pokles tendence poklesu pozitivních hodnocení nebyl u Zemana tak jednoznačný, respektive k němu došlo později; b) výzkum STEM/MARK pro ČT naznačil, že Jan Fischer s obecným vyzněním své kampaně narozdíl od Zemana nedokázal negativní kampaň odchýlit jasněji vyprofilovanou pozitivní kvalitou; c) pokud negativní hodnocení favoritů Fischera a Zemana začalo dominovat zejména v online médiích (přesná data k tisku či TV chybí), dotýkala se tato kampaň více Fischerova poněkud mladšího elektorátu.

Jednou z demokratických funkcí průzkumů, o níž se často nemluví, je právě to, že umožní médiím kriticky se zaměřit na kandidáty, u nichž je výrazná šance, že budou pět let stát v čele státu. Dostupným datům tedy odpovídá spíše hypotéza, že právě průzkumy informující o aktuální podpoře v uplynulých měsících a následující větší kritická pozornost médií Jana Fischera „zradily". Kandidovat s finačně rozsáhlou kampaní ze zdánlivě zadních pozic, umožňujících větší zaměření na kritiku ostatních kandidátů než vlastní defenzivu, by pro Jana Fischera bylo patrně výhodnější.

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

před 41 minutami

Vaclík se po pauze do španělské ligy vrátil prohrou v Elche

Fotbalisté Sevilly s Tomášem Vaclíkem, který ve španělské lize chytal po více než třech měsících, prohráli utkání 26. kola na hřišti sestupem ohroženého Elche 1:2. Vaclík se dostal do branky na úkor Maročana Bunúa, který chyběl kvůli zranění prstu.

Vaclík dostal příležitost už ve středeční odvetě semifinále Španělského poháru proti Barceloně (0:3 po prodl.). V Elche poprvé kapituloval v 70. minutě, kdy ho obstřelil Raúl Guti. O šest minut později jednatřicetiletý brankář sledoval po křížné hlavičce Guida Carilla míč směřující od tyče do branky a vyrazil ho až zpoza čáry. Hosté snížili až na prahu nastaveného času, prosadil se Luuk de Jong.

Sevilla nezažívá dobré období. Na Barcelonu nestačila ani před týdnem v lize, úvodní duel osmifinále Ligy mistrů doma s Dortmundem také prohrála. Z posledních pěti soutěžních duelů zvládla jen ligový zápas v Pamploně (2:0). Elche se díky třem bodům dostalo přinejmenším dočasně ze zóny sestupu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy