Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) již několik let po sobě - minimálně od roku 2016 - konstatuje v inspekčních zprávách, že ministerstvo obrany nakupuje a objednává neúměrně předraženou výzbroj, servisní služby i opravy techniky (naposledy to učinil v informaci o zarážejícím plýtvání v letošní zprávě z 11. 1. 2021). Což obrana s různými, více či méně zvláštními a někdy i nelogickými argumenty vytrvale odmítá. Hlavně proto se však chyby v předražených či špatně připravených nákupech opakují.
Slovy Jana Wericha: obrana se odmítá poučit z chyb, a tak je v očích daňových poplatníků stále více za hlupáka.
Příklad z minulého pátku: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) napařil ministerstvu obrany pokutu 550 milionů korun kvůli "fatálnímu pochybení při podpisu smlouvy na víceúčelové vrtulníky Bell" za 17 miliard korun. Pokuta není pravomocná, ale už tuto středu se skandálem hodlá zabývat poslanecký výbor pro obranu. Jeho šéfka Jana Černochová (ODS) proto na premiéra Andreje Babiše apeluje, že "tímto průšvihem se už nedá promlčet".
Stejný výbor přitom resort obrany loni kritizoval kvůli smlouvě na pasivní sledovací systémy Věra. Jejich původní a poslanci schválenou cenu 750 milionů si totiž obrana v podstatě potajmu, a proto i k velké nelibosti zákonodárců, navýšila na dvojnásobek. Řečeno slovy generálního ředitele pardubické firmy ERA Viktora Sotony: obrana si původně objednala standardní Věru, svoje požadavky ale neustále měnila, takže se postupně dopracovala až k luxusu, který si nemůže dovolit ani US Army. Vedení firmy přitom ministerské úředníky marně upozorňovalo na značný rozdíl v ceně mezi tím, co si původně objednali a co nově požadují.
Jiný příklad z poměrně jednoduchého nákupu běžné výzbroje: čeští vojáci byli v roce 2016 přezbrojeni za necelé tři miliardy na útočnou pušku BREN-1 s předpokládanou minimální dvacetiletou životností. NKÚ přitom marně poukazoval na to, že ministerstvo obrany mělo od kontraktu s Českou zbrojovkou Uherský Brod kvůli vážným nedostatkům - nedodělkům pušky BREN-1 - odstoupit a oslovit jiného dodavatele, případně vypsat novou soutěž.
Pro objektivitu budiž řečeno, že obrana dala NKÚ přece jen za pravdu. Paradoxně však tím, že se už po čtyřech letech začala problematických pušek BREN-1 zbavovat, aby si bez soutěže u stejného výrobce loni objednala už zcela jinou a dokonalejší zbraň BREN-2 za další necelé tři miliardy korun. Na trhu jsou přitom mnohem kvalitnější a také lacinější zbraně. BREN vyjde na 78 tisíc korun, zatímco například estonské ministerstvo obrany koupilo od jedné z amerických zbrojovek stejný počet pušek jako nyní to české (16 tisíc kusů), avšak za jednu zbraň zaplatilo neporovnatelně nižší cenu - 45 tisíc korun. Sečteno: kontrakt BREN tak celkem vyšel na bezmála šest miliard.
A pro názornost ještě jednodušší kauza: ministerstvo obrany teď vrací firmě Argun tisíce balistických přileb zejména kvůli deformujícím se úchytům na speciální vybavení. Nelze na ně totiž nasadit vůbec nic. Když se pak poslanci výboru pro obranu minulý týden úředníků ministerstva obrany ptali, zda smlouva pamatuje i na penále dodavateli, nebyli jim schopni odpovědět.
Ministerstvu obrany nyní KSČM hrozí (jde o vydírání kabinetu), že přijde o pět miliard, což může vážně ohrozit některé strategické projekty armády. Pokud by se ale podle mínění expertů v nákupech výzbroje či dojednávání cen oprav a servisu choval resort hospodárně (nic jiného ostatně NKÚ ve svých zprávách ministerstvu dlouhodobě nevytýká), nemusel by možný škrt v rozpočtu armádu tolik bolet. A dost možná vůbec ne. Vždyť jen zmíněný projekt BREN stál podle mínění expertů o tři miliardy víc, než kolik mohl při kvalifikovaném výběru a regulérní soutěži stát.
Na uvedeném výboru pro obranu Poslanecké sněmovny došla v jednu chvíli jeho předsedkyni Janě Černochové trpělivost, když i za vrcholové úředníky ministerstva obrany, ale i za přítomné generály mluvila většinou - a nutno říct, že kompetentně - jen náměstkyně ministra obrany Blanka Cupáková. "Ještě že ji tu, pánové, máte," povzdychla si Černochová. I toto její konstatování o lecčems svědčí. Třeba o schopnostech některých lidí z managementu ministerstva obrany, kteří se podepisují pod předražené nákupy či nepovedené smlouvy, za něž je pak ministerstvo (přesněji daňoví poplatníci) pokutováno stamilionovými částkami.
Závazky vůči spojencům v NATO na výši nákladů na obranu se mají - tím spíše v dnešní bezpečnostně nejisté době - bezpochyby plnit. Nehazarduje ale ministerstvo obrany předraženými či zpackanými nákupy až příliš s trpělivostí vlády, ale především poslanců dostát této důležité zásadě? Už jednou se ostatně i po skandálech s černými fondy na generálním štábu pustili do neuvážených škrtů v obranném rozpočtu, na což armáda doplácí dodnes.
A tato otázka platí i pro generální štáb. V akci si čeští vojáci, tak jako například v riskantních misích či v nasazení armády v boji s covidem-19, vedou skvěle. Pochybnosti se už ovšem vznášejí nad jejich ekonomickým uvažováním. Není totiž vždy dobré splnit úkol za každou cenu: ať to stojí, co to stojí. Tedy i za cenu porušování zákonů při nákupech výzbroje, k čemuž také zazněla výtka poslanců na zmíněném jednání s vedením generálního štábu. Pak se také může stát, že vojáci jsou vyzbrojováni novými a už poměrně slušnými útočnými puškami BREN-2, ale za cenu oněch šesti miliard místo možných tří.
Za ty tři miliardy by byla mimochodem hned dvakrát kompletně vybavena špičkovými zbraněmi policie, Vězeňská služba i s celní správou dohromady.
Co že to vlastně říkal Jan Werich o těch, kteří se neumí poučit z chyb?
VIDEO: Armáda je děvečkou pro všechno, říká šéfka výboru pro obranu Jana Černochová
