David Klimeš David Klimeš | Komentáře
1. 2. 2021 11:30

V Dukovanech se schyluje k blamáži. Předvolební havárii zabrání jen odklad dostavby

Při pohledu na stav dukovanského tendru si příznivce i odpůrce jádra musí přát jediné: zastavte to. Raději dobrou soutěž pozdě než mizernou včas.
A pak se ti Češi rozhodli, že já do Dukovan můžu, ale ty ne. No chápeš to?
A pak se ti Češi rozhodli, že já do Dukovan můžu, ale ty ne. No chápeš to? | Foto: Reuters

Před necelým rokem zde vyšel komentář s názvem "Jestli se vláda nevzpamatuje, dožene dostavbu Dukovan ke krachu. Nebo do Moskvy". Byl mylný, protože nezmiňoval variantu "ke krachu do Moskvy". Zdála se být vyloučená: buď vláda a polostátní ČEZ upřednostní co nejširší soutěž, kam se jistě přihlásí i technologicky zdatný ruský Rosatom. Nebo z dobrých geopolitických důvodů vyloučí ruské a čínské firmy - a nedostanou se s cenou a technologiemi tam, kam by chtěly.

Premiérovi se v předvolebním intrikaření však daří nemožné a reálnou možností se stává, že ČEZ ještě před volbami stihne vypsat soutěž i pro Rusy, kterou ale další vláda hned zruší.

Po neúspěšném pokusu o rozšíření Temelína by to bylo již druhé fiasko. Za takových okolností by se do případného třetího pokusu přihlásili už jen nebezpeční jaderní dobrodruzi.

Odvolávám, co jsem odvolal

Je to neuvěřitelné, ale Andreji Babišovi se podařilo porušit už úplně všechny sliby, které k dostavě Dukovan stihl dát. Základním problémem je jeho chvástavost, s níž k extrémně technicky i geopoliticky složité stavbě přistupoval.

Připomeňme si jeho výkřik z předvolební kampaně 2017: "Už dávno jsme měli stavět blok v Dukovanech a je to triviální. Ale lidé ve vládě, kteří nikdy nepodnikali, tomu nerozumí. Nedali příkaz ČEZ a řekli, vemte Dukovany, strčte to do dceři, oceňte to a udělejte soutěž. A ČEZ si to klidně může zafinancovat, 110 miliard není problém. Můžeme hledat strategického partnera, jsou to triviální podnikatelské operace." 

Pak už následovala jen jedna srážka s realitou za druhou. Nejprve zjistil, že udělat soutěž na jadernou elektrárnu po desítkách let, kdy se v Evropě prakticky nic úspěšně nedostavělo, není vůbec jednoduché. Finále smluv mezi vládou a ČEZ premiér odkýval až minulý rok.

Nakonec nezvládl dodržet ani slib, že tendr bude do konce loňského roku. Místo toho ranařský slovník vyměnil za opatrnost, jíž se u předchozích premiérů tak vysmíval: v listopadu oznámil, že prý se vše má radši odložit až za letošní sněmovní volby.

Postupně se pak propadlo do nejistoty vše, co se už zdálo být jasné: že se buď k Američanům, Jihokorejcům a Francouzům přidají i Rusové a Číňani, nebo poslední dvě autoritářské země vyloučíme. Jenže teď premiér tvrdí, že vyloučí jen Číňany, ovšem pro Rusy nechá dveře otevřené - zřejmě si v Lánech vyslechl pohrůžku, že by také po říjnových volbách nemusel dostat znovu premiérský dekret.

Ve stínu těchto eskapád pak trochu zapadla ta nejabsurdnější věc. Totiž že najednou není jisté už ani financování celé stavby minimálně za 160 miliard korun. V tomto punktu Babiš opsal pozoruhodnou otočku. Nejprve útočil na šéfa ČEZ Daniela Beneše, ať se stáhne ze zahraničních dobrodružství a zaplatí si celou jaderku. Pak mu poradci vysvětlili realitu, takže v posledních měsících vše směřovalo ke státní záruce a zhruba třetinovému podílnictví ČEZ. Nyní ovšem vicepremiér Karel Havlíček říká, že by také stát mohl celý projekt financovat sám, což je v příkrém rozporu s Babišovým předvolebním slibem.

Pravda, ani mnohým předchozím premiérům se nepodařilo dotáhnout jaderné projekty do konce. Ale něco takového republika (včetně komunistické éry) ještě nezažila.

Slabý Babiš už nerozhoduje

Rozklíčovat, co se nyní vlastně v zákulisí děje, je téměř nemožné. Andrej Babiš každopádně v celém jaderném dobrodružství zjevně počítal s prezidentem Zemanem a chtěl to uhrát tak, že Rusy do soutěže pustí, ale vyhodnocení nabídek nechá na roky 2022 až 2024, což může být s přítelem Moskvy na Hradě, nebo už také bez něj.

Jenže ve svých arogantních řečech o triviální stavbě se vůbec nezajímal o podstatu projektu. Vycházel z toho, že Češi jádro chtějí a energetická bezpečnost něco stojí. Nyní však dostal na stůl propočty, co by také jaderná přirážka mohla udělat s cenami elektřiny pro domácnosti - a začal dupat na brzdu. Takhle je možné se asi chovat, když kupujete Kostelecké uzeniny, ale ne když rozjedete obchod, který přitahuje pozornost všech mocností.

Aby soutěž neusnula, ČEZ o to více zdůrazňuje, že konsorcium firem nepředstavuje žádný problém, jen že klíčové prvky jako IT, systém ochrany a řízení musí být maximálně důvěryhodné (v rozhovoru pro Aktuálně to takto nedávno i řekl manažer ČEZ Pavel Cyrani). Vicepremiér Karel Havlíček proto v této linii promptně začal prosazovat variantu, kdy by se Rusové mohli třeba přidat k Francouzům či Jihokorejcům. To  ovšem nepřináší žádnou odpověď na geopolitické obavy.

Babiš už nemá pod kontrolou ani debatu o financování. Z jeho původního nesmyslného požadavku, aby všechno zaplatil ČEZ, nyní směřujeme ke kompletní státní sanaci. Pokud to ale celé má platit stát a udělat ze sebe vlastně obří jadernou banku, pak není důvod, aby se o zakázku vedle ČEZ neucházel i nějaký podomní prodejce žárovek s tím, že za těchto podmínek to zvládne taky.

Premiér začíná být zoufalý, z druhé koleje byl v dukovanském tendru odstraněn někam do depa.

Stopka do voleb

Opozice se nyní právem strefuje do předsedy vlády za všechny jeho manažerské omyly. Ale také by si měla uvědomit, že Babiš je teď vlastně jejím spojencem, když pochopil, že dukovanský tendr už nemá ve svých rukou. Úplně všem by pomohlo, kdyby opoziční strany daly jasně a jednotně najevo, že takto špatně připravený tendr zruší, pokud se dostanou po říjnových volbách k moci. To by mělo slábnoucího premiéra posílit dostatečně na to, aby i proti vůli Pražského hradu dokázal soutěž odročit za sněmovní volby.

V této situaci opravdu není možné s plnou odpovědností soutěž vyhlásit. Babiš je za dosavadní průběh tendru po právu čím dál silněji kritizován, ale jedno se mu musí nechat. Ještě žádnému premiérovi se nepovedlo, aby příznivci i odpůrci jádra unisono vystrašeně volali: "Proboha, zastavte to!"

Patří budoucnost jádru? Sledujte od 19:00 speciál DVTV věnovaný jaderné energetice (video z 26. září 2018)

Hosté: šéfka SÚJB Dana Drábová, exministr průmyslu Martin Kuba, Martin Sedlák z Asociace pro energetickou soběstačnost a akcionář ČEZ Michal Šnobr | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 45 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 47 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

Další zprávy