Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 10. 2015 9:15

Z případu dětí Michalákových se stala mediálně-politická hysterie. Antinorská kauza

Vyhlásíme Norsku válku kvůli Barnevernu? V kauze odebrání synů Evy Michalákové se zapomíná na reálie.
Eva Michaláková, matka, která přirozeně bojuje za své děti.
Eva Michaláková, matka, která přirozeně bojuje za své děti. | Foto: ČTK

České republice odebrali Norové její děti. Tak se nyní jeví kauza Evy Michalákové, jíž norská sociálka, Barnevern, odebrala před čtyřmi roky oba malé syny. Podezírala tehdy rodiče ze zneužívání a zanedbávání, což ovšem tamní policie nepotvrdila.

Poslední vývoj: krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí v krajích Buskerud a Vestfold paní Michalákové zamítla žádost o vrácení dětí do její péče. Šla ještě mnohem dál. Odebrala jí rodičovská práva. Mladšího syna Davida (6 let) norské úřady posílají do adopce k jeho současným pěstounům. Se starším Denisem (10 let) matka nemá povolený žádný kontakt.

Důvody? Jako hlavní uvedl Barnevern zveřejnění případu. Dalším je prý snaha o zajištění stability u pěstounů. Rozhodnutí Norů v Česku v úterý vyvolalo divokou antinorskou bouři.

Není divu. Matka dětí už dříve případ zveřejnila. Stala se z něj velká mediální kauza, Česko proti Norsku. Ve sporu je velmi podstatné, že Norové vnímají dítě zjevně jinak než Češi. Děti tam požívají větší ochrany, je nemožné je bít, jsou to pro ně křehčí a vzácnější bytosti, na něž je upřena pro nás neobvyklá, intenzivní pozornost.

Hojně se píše a mluví o Barnevernu jako o téměř zločinecké organizaci, na kterou si stěžují cizinci, ale i Norové. Podle expertů na ochranu dítěte ovšem úřad neodebírá více dětí než třeba tuzemské nebo britské sociálky. Případ je takřka nemožné posoudit, protože nevíme, co úřady zjistily, s ohledem na děti je to přísně utajováno.

Do sporu se již dříve vložily české úřady i čeští politici. Výsledek? I v této věci existují dva tábory. Ten umírněný má za to, že se rodina měla podvolit norským pravidlům. Výchova byla zřejmě hodně v nepořádku, když tamní sociálka rozhodla o odebrání chlapců. Navíc rozhodnutí potvrdily soudy a odmítl se jím zabývat Evropský soud pro lidská práva, odmítl je přezkoumávat.

V Česku se věcí zabýval ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) Zdeněk Kapitán. Poté, co se před časem seznámil s fakty kauzy, pravil: „Ano, umím si představit, že by v Česku skončil případ odebráním.“ Tím si vykoledoval ostrou kritiku. Později pak dodal, že i kdyby bylo došlo k sexuálnímu zneužití, měla norská sociálka s rodinou pracovat. Jako krajně nevhodný vidí fakt, že oba kluky od sebe oddělila. Špatné podle něj je, že k nim nepouštějí dědečka. Na druhou stranu podle něj norské soudy popsaly, v čem vidí ohrožení dětí, měly to za prokázané.

Okolnosti, které nebyly sděleny

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová již dříve oznámila, že spisy obsahují závažné informace, o kterých ovšem rodina Michalákových veřejnost neinformovala. Zdeněk Kapitán to potvrdil: „Se svým nejlepším vědomím a svědomím říkám, že v rozhodnutích je spousta jiných okolností, které nebyly veřejnosti sděleny. Obecný závěr se dělá na základě popisu skutečnosti, který není úplný.“ To samé sdělila norská ambasáda. Matka podle ní neříká vše, poskytuje jen část informací a odebrání bratrů mělo důvod.

Poté, co se veřejnost dozvěděla o nových norských rozhodnutích, rozpoutal se „národní“ běs. Šéfdiplomat Lubomír Zaorálek si v úterý pozval norskou velvyslankyni Siri Ellen Sletnerovou. Ta nebyla v Praze, přišla zástupkyně. Ministr jí sdělil, že chystá „nótu norské vládě“. Tlumočil jí rozhořčení české politické reprezentace nad rozhodnutím Barnevernu, jež považuje za „nehorázné“. Proč? Norové ještě nedávno ujišťovali, že adopce chlapců nepřipadá v úvahu.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) navrhl, aby Česko norskou ambasadorku vyhostilo. Chránit české národní zájmy hned přispěchal Miloš Zeman; podle něj to „není úplně špatný nápad“. Později ubral plyn, prý to byla nadsázka. A sdělil: „V úvahu spíše přichází varianta, kdy náš velvyslanec v Norsku by byl odvolán na takzvané konzultace.“

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek vyhoštění ambasadorky Sletnerové odmítá. „Bude zásadní udělat nejprve právní analýzu,“ řekl. Reakce na české poměry vysoce střízlivá (a nepopulární).

Zeman dále doporučuje štrasburský soud. „V každém případě by se na něj měla obrátit paní Michaláková, ale také český stát, který má instituce na ochranu dětí.“ To je jistě rozumná, ba ideální cesta.

Sobotka: Vztahy s Norskem poškozeny

Vyjádřil se i premiér Sobotka: „Rozhodnutí norské komise, které pokládám za bezohledné jak k matce, tak k biologické rodině jako takové, je v rozporu s předchozími informacemi, které české straně poskytovaly v uplynulých měsících norské úřady. Pokud se toto rozhodnutí potvrdí, nepochybně to poškodí česko-norské vztahy.“

Tak to je drsné, hysterické, jsou poškozeny česko-norské vztahy. Přitom, zopakujme si to znovu, věc posoudily norské soudy, odmítl ji řešit Evropský soud pro lidská práva. Posoudily ji české úřady i ministryně Marksová. Jenomže případ se ocitl v jiné dimenzi. Zapomíná se, že tu byly zřejmě velmi vážné problémy v rodině. Dnes to většina vidí jako norský útok na Česko.

A v hlubší rovině, jež vyvolává běsy, jde ještě o víc. O náš řekněme ležérní způsob života. O to, že nám nějací Norové nebudou říkat, jak máme vychovávat děti. Natožpak aby „nám“ je brali! To si přece nenecháme líbit a nějaké reálné okolnosti v tom nehrají roli.

Zapomenuto bylo, že Michalákovi žili v Norsku, kde se k dětem přistupuje jinak. Zapomenuto bylo, že křičíme na muslimy, ať se koukají přizpůsobit (třeba sundat šátky). My se jinde přizpůsobovat nehodláme. Natvrdo řečeno: děti považujeme za svoje věci, se kterými si do jisté míry můžeme dělat, co chceme. Naše děti. České děti. My!

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Barnevern se mohl mýlit. Mohl. Slyšíme teď denně, jak je ten úřad všemocný a nedostatečně kontrolovaný. V Norsku mohlo dojít k justičnímu omylu. Stávají se všude na světě. I u nás. Ale to nic nemění na faktu, že česká oficiální místa (Marksová, Kapitán) případ kontrolovala a mluvila o něm úplně jinak.

Další věc. Davidovi a Denisovi Michalákovým medializace případu nijak nepomohla. Stala se z něj mediálně-politická, hysterická kauza, v níž už o jejich osudy, o jejich blaho, vlastně nejde. Teď si bráníme naši hrdost a ztotožnili jsme se s paní Michalákovou. Není to hloupé?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

před 2 hodinami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy