Přetáčení tachometrů v České republice není trestné a na internetu jej nabízí asi 40 firem. Do loňské novely zákona se zřejmě díky silnému lobbingu autobazarových firem postih nedostal, i když jej návrh původně obsahoval. "Důvěřiví a málo informovaní občané přicházejí o miliardy korun za nekvalitní zboží: ojetá auta se zmanipulovaným stavem tachometru jsou navíc neekologická a nebezpečná nejen jim samým, ale také dalším účastníkům silničního provozu," řekl nedávno ministr Jan Mládek.
V Česku loni podle společnosti Cebia změnilo majitele asi 570 000 ojetých osobních vozů a z toho zhruba 220 000 aut mělo stočený tachometr, nejčastěji o 100 000 km. Průměrná hodnota na počitadle byla 120 000 km. Kvůli nižšímu počtu najetých kilometrů mohli prodávající navýšit cenu o zhruba 4,4 miliardy korun. To je přibližně třikrát více, než byla hodnota loni odcizených vozidel!
Přetáčejí se hlavně tachometry u luxusnějších aut, která se pak prodávají o statisíce dráž. Jako příklad uvedl Martin Pajer ze společnosti Cebia prodej tři roky starého BMW, v němž obchodní zástupce najel 440 tisíc kilometrů. Autobazar tachometr stočil na 40 tisíc kilometrů, což při tříletém stáří vozu nebylo nápadné. Vůz byl prodán o čtvrt milionu korun dráž.
U digitálních tachometrů je přetočení velice snadné, když k tomu máte přístroj, který dnes stojí v Německu kolem 200 eur: trvá to jen několik vteřin a u nás se za to platí 1500 korun. U mechanických tachometrů je to složitější: buď se musí tachometr celý rozebrat, nebo se přetáčí pomocí elektrické vrtačky, která se připne na bowden tachometru a otáčí s ním opačným směrem. Za takový úkon si firmy u nás účtují 2500 korun. Jejich majitelé tvrdí, že při každém podobném kroku zákazníka upozorňují, že při prodeji musí o změně informovat nového kupce, a tím pádem jsou z obliga.
Připomeňme, že trestné je pozměňování stavu ujetých kilometrů například v Německu, Belgii nebo v USA. Konkrétně v Německu platí nejen zákaz manipulace se stavem tachometru, ale i zákaz výroby a distribuce softwaru umožňujícího manipulaci se stavem tachometru. Za tento trestný čin hrozí pachateli až jednoleté odnětí svobody nebo peněžitý trest. Evropská unie letos připravila novou směrnici, podle které budou členské země muset shromažďovat údaje související s historií vozidla a umožnit k nim přístup. Zároveň by měl každý stát zavést tresty za stáčení tachometrů i zákaz nabízení takových služeb. Směrnice by měla platit od roku 2018.
U nás se zatím o změnách zákonů jen dál diskutuje (uvažuje se o konstrukci nového nedbalostního trestného činu) a současně chce situaci ministerstvo dopravy řešit v několika krocích. V příštím roce hodlá zpřístupnit zatím neveřejnou databázi Stanic technické kontroly. Lidé by se mohli na internetové stránce anonymně dotázat na konkrétní registrační značku a systém by jim vypsal přehled všech uskutečněných technických prohlídek daného auta, kde je uveden vždy i stav najetých kilometrů. Zároveň se uvažuje o zapisování stavu tachometrů do technického průkazu při každé změně vlastníka či o zavedení tzv. rodných listů (ty existují v USA), kde by se stav tachometru evidoval. Martin Pajer se však postavil proti tomuto návrhu, protože tvrdí, že se tím bude de facto legalizovat lživý počet kilometrů u dovezených aut ze zahraničí (každé druhé auto dovezené z ciziny má upravený tachometr). Nejvyšším garantem kontrol by v tomto případě měla být Česká obchodní inspekce.
Přes všechna podobná opatření v Německu jejich automotoklub ADAC upozorňuje, že na každém třetím prodávaném ojetém voze je manipulováno s tachometrem. Vinu podle ADAC nesou hlavně výrobci, protože auta - ani ta nejnovější - proti tomu nejsou zabezpečena, i když tato manipulace může zavinit vážnou a nákladnou poruchu motoru (například když praskne převodový řemen, který se včas nevymění) či dokonce nehodu. Bohužel manipulace s tachometrem se velmi těžko poznají, zvlášť když se tachometr stáčí jen o pár desítek tisíc kilometrů.
Zabránit manipulacím by se však dalo velmi jednoduše, tvrdí Ulrich Eichhorn z německého Svazu výrobců automobilů (VDA). V každém novém autě je dnes chráněná oblast čipu, kam by se všechny manipulace s autem ukládaly, a záleží jen na výrobci, jestli do tohoto prostoru umožní zanášet i tyto hodnoty.
Zatím se však změnu nepodařilo prosadit ani v Německu. Ale protože náš největší automobilový výrobce Škoda patří do německého koncernu Volkswagen, měli bychom se - kromě zmíněných uvažovaných opatření - soustředit spolu s automotoklubem ADAC a Svazem výrobců automobilů VDA na to, abychom automobilky přiměli ukládat stav kilometru na zabezpečené čipy. Bylo by to zřejmě mnohem levnější a určitě v zájmu bezpečnosti všech občanů. Bez masivního tlaku se ale jistě nic nezmění, protože dosavadní stav vyhovuje výrobcům, autobazarům i opravnám, které na tom vydělávají.
