Minulé úterý uplynulo přesně pět let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální pandemii nemoci covid-19. Smutné půlkulatiny by samy o sobě stačily jako podnět pro zamyšlení nad tím, co se tu v pandemických letech dělo, i kdyby se den nato nepřidala zpráva z německých médií o tom, že podle tamní tajné služby unikl virus z laboratoře - a to s pravděpodobností 80 až 95 procent.
Spolková zpravodajská služba (BND) k závěru došla už v roce 2020. Virus se měl dostat do světa kvůli nedbalosti vědců z laboratoře v čínském Wu-chanu, kteří nedodržovali řádná bezpečnostní pravidla, zatímco prováděli riskantní experimenty. Nejvíce zarážející na zprávě přitom je, že podle novinářů z listů Süddeutsche Zeitung a Zeit byla o věci v té době informována kancléřka Angela Merkelová, stejně jako později její nástupce Olaf Scholz, ale oba se rozhodli informaci zatajit před veřejností.
Samozřejmě, hodnocení tajných služeb není konečným důkazem a Čína na závěr německých zpravodajců hned reagovala očekávatelným prohlášením, že původ viru "by měli určit vědci". Přesto stojí utajení informace za pozornost, zvlášť uvážíme-li, že teorie úniku z laboratoře byla v prvních letech pandemie systematicky odsuzována jako nebezpečná dezinformace a její proponenti byli ze strany laické a odborné veřejnosti ostrakizováni coby konspirační teoretici.
Postupovali jsme tehdy správně? Nepoužívaly se pojmy "dezinformace" a "konspirační teorie" jako klacek na legitimní názorové oponenty, což v důsledku mohlo podkopat důvěru ve vědce i vědu samotnou?
I v tomto tázání je však nutné být opatrný. Když letos v lednu únik z laboratoře podpořili pro změnu američtí zpravodajci ze CIA, vznesla podobné otázky Tereza Matějčková v textu Nelžete nám o dezinformacích, čímž si vysloužila dehonestační článek na webu Manipulátoři.cz (který byl mezitím stažen). Na reakcích bylo nápadné nejen to, že zcela ignorovaly argumenty Matějčkové, ale především jejich podrážděnost vůči samotné myšlence, že by se boj proti dezinformacím mohl vymknout kontrole nebo mít nežádoucí důsledky.
Dezinformační bič na nepohodlné
Zvlášť překvapivé byly hlasy, jež tvrdily, že laboratorní únik nikdy plošně za konspirační teorii označován nebyl, že šlo pouze o kritiku extrémních "dezinformačních konspirátorů", jak psali Manipulátoři, a že hypotéza byla od začátku na stole a bez problému se o ní diskutovalo. Nechme stranou otázku, z jakého důvodu by potom němečtí kancléři tajili závěr zpravodajců, kdyby nešlo o nic kontroverzního, neboť zásadnější je podívat se znovu na ony první roky pandemie. Jen těžko totiž budeme schopni reflektovat minulost, pokud se ani neshodneme na tom, co se v ní vlastně stalo.
Věcí se zabýval americký investigativní novinář Paul D. Thacker, jenž po dobu pandemie rozkrýval finanční vazby lékařských odborníků, kteří působili jako poradci britské a americké vlády. Za "expertně zpracovanou žurnalistickou práci obrovského národního významu" následně obdržel Britskou novinářskou cenu. V červenci 2021 publikoval v odborném časopise British Medical Journal článek s titulkem Hypotéza úniku covidu-19 z laboratoře: Stala se média obětí dezinformační kampaně?.
Spojení "dezinformační kampaň" Thacker nepoužívá proto, aby popsal hybridní působení internetových trollů, ale pro manipulativní snahu některých odborníků potlačit hlasy o možnosti, že virus unikl z wuchanského virologického institutu. "Objektivní úvahy o původu covidu-19 se zhroutily hned na začátku pandemie, když výzkumníci, kteří dostávali finance na studium virů s pandemickým potenciálem, zahájili kampaň, aby dali hypotéze o úniku z laboratoře nálepku 'konspirační teorie'," napsal ve zmíněném článku.
Otevřený dopis podjatých odborníků
Thacker uvádí, že významnou roli v umlčování disentu sehrál otevřený dopis publikovaný 18. února 2020, tedy ještě před vyhlášením pandemie, v prestižním medicínském časopise The Lancet, který podepsalo 27 vědců. V dopise se dočteme, že boj s virem je "ohrožen fámami a dezinformacemi o jeho původu. Společně důrazně odsuzujeme konspirační teorie, které naznačují, že covid-19 nemá přirozený původ". Výzkumníci z několika zemí prý již analyzovali příčinu onemocnění a "s drtivou převahou došli k závěru, že tento koronavirus pochází ze zvířat ve volné přírodě", píše se v dopise, jenž končí varováním, že "konspirační teorie pouze vyvolávají strach, šíří pomluvy a předsudky, jež ohrožují naši globální spolupráci v boji proti tomuto viru".
Nicholas Wade, vědecký redaktor časopisů Nature a Science i deníku The New York Times, mluví o tom, že z pojmu konspirační teorie "se stala nálepka, kterou dáte komukoliv, kdo s vámi nesouhlasí". "Bylo to absurdní, protože verze úniku z laboratoře mluví o nehodě - což je přesný opak konspirace," dodal Wade. Mikrobiolog ze Stanfordské univerzity David Relman se zase ostře postavil proti tomu, že by o původu covidu-19 panovala jakákoliv shoda. "O vědeckém konsensu se nemůžeme ani začít bavit. Máme konsensus pouze o tom, že nic nevíme. Nemáme ani zdaleka tolik dat, kolik potřebujeme," prohlásil.
Přesto měl otevřený dopis odborníků zásadní mrazivý účinek na veřejnou diskusi o příčinách pandemie. Filippa Lentzosová, šéfka Centra pro vědu a bezpečnostní studia na King’s College v Londýně, byla jednou z mála, kteří otevřeně obhajovali laboratorní verzi už v roce 2020. "Doopravdy jsem si koledovala o potíže, protože v té době to nikdo veřejně neříkal, i když si to hodně lidí myslelo. Všichni jen následovali narativ, že původ je přirozený a že se o tom nediskutuje," uvedla Lentzosová v rozhovoru pro Wall Street Journal. "Myšlenka, že by mohlo jít o nehodu z laboratoře, nebyla vůbec součástí diskurzu," dodala.
Podle Lentzosové situaci nepomohla skutečnost, že se pro únik z laboratoře vyslovil tehdejší prezident USA Donald Trump a další republikáni. Nicméně nesouhlasí, že by šlo o pouze politický rozměr, který vedl k jednostrannému pohledu - nejzásadnější problém měl podle ní pocházet od výzkumníků samotných. "Součástí vědecké komunity jsou různé agendy. Je to jako jakákoliv jiná komunita, kde máte silné zájmy. Lidé o tom nemluvili, protože se báli o svou práci. Báli se o své granty," popisuje Lentzosová. S tím, že kdyby se ukázalo, že laboratorní chyba vedla ke smrti milionů lidí, byla by to ohromná rána pro reputaci celého virologického výzkumu.
Problém střetu zájmů platil dvojnásob u britského zoologa Petera Daszaka, který byl hlavním organizátorem a autorem veřejného dopisu v Lancetu a podle investigativce Thackera také klíčovým aktérem v kampani s cílem diskreditovat únik z laboratoře coby konspirační teorii. Daszak působil jako prezident organizace EcoHealth Alliance, která dostávala miliony dolarů v grantech od americké federální vlády na studium virů s epidemickým potenciálem a tyto prostředky přesměrovávala různým výzkumným skupinám. Mezi příjemci byl i podezřelý Wuchanský institut virologie, s nímž organizace spolupracovala a kam od ní doputovalo kolem 600 tisíc dolarů.
Daszak ovšem tvrdil, že žádný střet zájmů nemá, a časopis tuto skutečnost musel doplnit až po roce a půl - navíc teprve po sílící kritice, že organizátor prohlášení měl osobní i profesní vazby na pracoviště, jehož obrany se dopis de facto týkal. Z e-mailů, které získali novináři na základě práva na informace, také vyplynulo, že Daszak apeloval na signatáře dopisu, aby nezmiňovali svou spřízněnost s EcoHealth Alliance. Samotný Daszak plánoval své jméno u dopisu vůbec neuvádět, aby "tam byl nějaký distanc od nás [EcoHealth Alliance] a nemělo to kontraproduktivní následky" - jak napsal v jednom z e-mailů.
V mezičase chodil Daszak do médií a propagoval boj proti dezinformacím. Když Richard Dearlove, bývalý šéf britské tajné služby MI6, prohlásil, že podle něj pandemie začala následkem nehody při výzkumu, označil jej Daszak v červnu 2020 v článku pro Guardian za konspiračního teoretika s tím, že "vědci vědí, že covid-19 nebyl vytvořen v laboratoři". Stejně tak reagoval i tehdy, když se k laboratornímu úniku vyjádřil Mike Pompeo, bývalý ředitel CIA a tehdejší americký ministr zahraničí.
Blamáž vědeckých novinářů
Wade popisuje, že většina médií naprosto nekriticky přijala Daszakovu tezi o konspirační teorii a dál ji opakovala a šířila. "Vědečtí novináři se hodně liší od jiných novinářů - a sice v tom, že jsou mnohem méně skeptičtí ve vztahu ke svým zdrojům. Svoji hlavní úlohu totiž vidí především ve vysvětlování vědy veřejnosti," dodává. To podle něj vedlo jen k dalšímu potlačování nesouhlasných postojů a tlaku na umělý dojem konsenzu. Například šéfredaktorka časopisu Scientific American zaútočila na Roberta Redfielda, amerického virologa a šéfa Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), když napsala, že Redfield "sdílí konspirační teorii o tom, že virus pochází z laboratoře ve Wu-chanu".
Zahraniční autority následovali odborníci a novináři po celém světě, včetně České republiky. Biochemik Jan Konvalinka napsal na konci března 2020, že "neexistuje žádný vědecky obhajitelný důvod si myslet, že SARS-CoV2 byl nějak vyvinut", načež podpořil hypotézu o jeho přirozeném původu. "Není absolutně žádný důvod si myslet, že SARS2 vznikl nějak jinak. A jestli to chce někdo tvrdit, měl by k tomu přinést zatraceně silné argumenty," dodal. Titulek na stránkách Českého rozhlasu hlásal: "Covid-19 je vážnější než chřipka, neunikl z laboratoře a vakcína je bezpečná. Vyvracíme dezinformace". "Koronavirové konspirace mají prostor i v českých médiích," psal deník Alarm o teorii, že virus pochází z čínské laboratoře.
Nicméně během roku 2021 se začala situace měnit. Joe Biden, u něhož nebyla tak silná mediální antipatie jako u Trumpa, se stal prezidentem USA a vyjádřil vážné pochyby o kvalitě informací z čínské strany i o výsledku šetření WHO, jehož součástí byl právě Daszak. WHO v něm tvrdilo, že únik z laboratoře je "extrémně nepravděpodobný". V té době se také přišlo na Daszakův střet zájmů a souběžně rostl tlak ze strany disentujících vědců na to, aby se hypotéza o úniku z laboratoře začala brát vážně. Ke konci roku to již nebyla konspirační teorie, ale seriózní alternativa pro vysvětlení příčin pandemie.
Nedá se však říct, že by stigma dezinformátorů opadlo úplně. Ačkoliv zmizelo přímé dehonestování kritiků, stále platí to, co popsala Lentzosová - že únik covidu-19 z laboratoře je nesmírně nepohodlnou variantou pro reputaci oboru virologie, a proto se o této hypotéze má stále hovořit se značnou obezřetností. Ještě loni v září vyšla v odborném časopise Journal of Virology publikace, která nabádá odborníky, aby hypotézu neprezentovali, pokud nebudou mít naprosto přesvědčivé důkazy. "Diskurz vedl nepřiměřeně velkou část veřejnosti k přesvědčení, že pandemický virus vznikl v čínské laboratoři. Tato nepodložená tvrzení jsou nebezpečná," napsali autoři před necelým půl rokem.
Tiché ignorování hypotézy dokládá i článek Čtyři způsoby, jak covid změnil virologii, který vydal časopis Nature minulý týden, k výročí pandemie. Text zvedl vlnu nevole, neboť vůbec nezmiňuje možnost, že by virus unikl z laboratoře. Matt Ridley, britský evoluční biolog, popularizátor vědy a spoluautor knihy o původu covidu-19, označil článek za "směšný", neboť podle něj opomíjí skutečnost, že pravděpodobně covid zapříčinila právě virologie. "Co bude dál? Čtyři způsoby, jak Titanic změnil transatlantickou dopravu - bez toho, aby se zmínilo, že se potopil. Čtyři způsoby, jak Černobyl změnil jadernou energetiku - bez toho, aby se zmínilo, že vybouchnul," napsal ironicky na síti X.
Hilarious of @Nature: 4 ways Covid changed virology - ignoring that virology probably caused Covid.
— Matt Ridley (@mattwridley) March 13, 2025
Next: 4 ways the Titanic changed transatlantic travel - without mentioning that it sank.
And 4 ways the Chernobyl plant changed nuclear power - without mentioning it exploded. pic.twitter.com/u9HWBCsM6V
Debata o příčinách pandemie je tak stále živá a je na vědcích, aby zohlednili všechna relevantní fakta a vyvodili z nich co nejobjektivnější závěr o jedné z nejtragičtějších událostí tohoto století. Pro to, abychom dokázali na možnou budoucí pandemii lépe reagovat i jako společnost, je zásadní, aby se obnovila podlomená důvěra mezi odborníky a veřejností. To se nám však jen těžko podaří, budeme-li přepisovat minulost a přehlížet chyby, jichž jsme se dopustili. Nečestná diskuse o původu viru nyní i v minulosti je jasným příkladem, kterému bychom se měli postavit čelem. Na závěr lze snad jen parafrázovat Matějčkovou: Nelžete nám o konspiračních teoriích.
