V úterý v Brně na Ústavním soudu Miloš Zeman veřejnosti představil své první čtyři kandidáty, kteří mají doplnit tuto pro stát klíčovou instituci. Dnes v ÚS chybějí tři z patnácti soudců, práce vázne. Václavu Klausovi se doplňování „ústavníků" nedařilo, Senát mu jeho návrhy zamítal. Zčásti díky tomu, jaká, nakolik přijatelná jména Klaus navrhoval, zčásti díky tomu, že mu levý Senát dával sežrat jeho povýšený postoj. Klaus válčil jak s horní komorou, tak se samotným Ústavním soudem.
Zeman v Brně jako své kandidáty představil soudkyni Nejvyššího správního soudu Miladu Tomkovou a dále profesory právnických fakult Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka a Jana Filipa. Výběr učinil pečlivě, ví se, že ústavníci jsou pro něj vážné téma, že ÚS bere vážně.
Má to víc důvodů. Jeden z nepřehlédnutelných ale je, že Zeman právě na doplňování Ústavního soudu může předvést dvě věci. Především že je jiný než Klaus, že nejsou jednovaječná dvojčata, za která byli díky opoziční smlouvě považováni. Zadruhé prezident ukazuje, že bere vážně i Senát a umí se celkem rozumně dohadovat.
KSČ : ne KSČ = 2 : 2
Pozici v Senátu má ovšem snazší než Klaus. Senát ovládá sociální demokracie. Její nemalá část Miloši Zemanovi nepřestala fandit ani poté, co z ČSSD odešel. A velká část zbytku (až na výjimky) mu padla k nohám, když si svoji bývalou partaj přijel ochočit na sjezd do Ostravy. Zeman má lepší pozici i v Ústavním soudu. Jednak instituci vede jeho přítel Pavel Rychetský a jednak nový prezident, pokud známo, ÚS nikdy nenapadl a nezpochybňoval, jako to s gustem a vášní dělal Václav Klaus.
V každém případě ale platí, že Zeman výběr provádí uvážlivě, vážně. Navrhuje čtyři právníky, které právní obec považuje za experty. Dva z nich jsou bývalí členové KSČ, dva podle dostupných informací ne. To je slušný poměr. Zpochybňován za své osobní postoje může být Jaroslav Fenyk. V roce 1988 jako vojenský prokurátor žaloval violoncellistu Vladana Kočího za to, že z náboženských a morálních důvodů odmítl nastoupit vojenskou službu. Kočí pak u soudu vyfasoval 15 měsíců vězení. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl: „Myslím, že bude těžko přijatelná osoba Jaroslava Fenyka, a to mimo jiné proto, že za komunistického režimu vykonával funkci vojenského prokurátora."
Záskok za Marii Benešovou
Fenyk je ve skutečnosti náhražka za bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou (ČSSD). Té dělal na NSZ náměstka. Zeman chtěl do ÚS vyslat ji, ale Benešová je soudná a odmítla to. Navrhla za sebe Fenyka. Je expert na trestní právo. A tady je potřeba dodat, že není lehké najít kvalitního „trestaře" do ÚS. Benešo-Fenyk je tedy sice postava sporná, ale platí, že své materii dobře rozumí. Další tři adepti jsou těžko zpochybnitelní odborníci.
Dobré je, že prezident Zeman nepovažuje ústavní soudce za své soupeře, kterým to musí natřít a pohrdá jimi. Tato země od revoluce řeší velký problém: ekonomika byla povýšena nad spravedlnost. Justice a právo byly odsunuty do pozadí. Překážely. To se nám krutě nevyplácí. Nový stát se měl od začátku budovat především jako prostor, kde právo platí a je vymáháno. Zemanovo nepohrdání Ústavním soudem, úcta k němu, je proto cenná. Navrhnout tři těžko zpochybnitelné kandidáty a jednoho se škraloupem, ale bezesporu odborně zdatného, je slušný výkon.
Zeman se odpoutává od Klause. Tak působí jeho vztah k ÚS. Zjevně nechce jít v jeho šlépějích. Podle kuloárních informací se osamostatňuje i jinde; prý by se rád odpoutal od Miroslava Šloufa, který mu byl po léta velice blízko, podle některých zdrojů ho ovládal. - Obojí by Zemanovi prospělo, jak odpoutání se od Klause, tak od Šloufa.
