Prezident Miloš Zeman v sobotu odletěl na pracovní návštěvu Číny. Zúčastnil se mimo jiné mezinárodního veletrhu China International Import Expo 2018, kde v pondělí dopoledne zahrál na klavír čínskému prezidentovi, generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru Komunistické strany Číny a šéfovi Ústřední vojenské komise (jeden ve třech sám) Si Ťin-pchingovi. Přehrávce přihlížel i ruský premiér Dmitrij Medveděv, jenž se usmíval. Zeman zahrál (přesnější by bylo zabrnkal) svoji "nejoblíbenější píseň - Sentimental Journey" (viz tweet mluvčího Ovčáčka).
Přiznám se, dosud jsem neměl tušení, že česká hlava státu hraje (či v mládí hrála) na klavír. Z videa, které je k dispozici, lze poznat: český prezident je cosi jako klavírní začátečník, panu Si však přece zahrál. Není mi známo, že by hrál jakémukoli jinému cizímu politikovi, třeba nedávno francouzskému prezidentu Macronovi či německé kancléřce Angele Merkelové. Dokonce ani svému příteli Vladimiru Putinovi ne.
Ona žákovská přehrávka funguje jako dobrý symbol, Zeman hraje panu Si, jako by to byl jeho přítel slavící narozeniny. Jaký je tedy režim pana Si a "jeho" dnešní Čína? Za jakých okolností tam Miloš Zeman letěl a vzal s sebou ve zvláštním letadle šedesátičlennou delegaci vedenou Hospodářskou komorou ČR? (Do Německa, kam se nedávno vypravil, nevzal ani jednoho domácího podnikatele, dodejme.)
Veletrh v Šanghaji je první taková mezinárodní událost v Číně. Odehrává se v době, kdy kulminuje obchodní válka s USA. Oč v ní jde? Čína prosazuje svůj maximální export, vrhá se do otevřených západních i jiných trhů, ale sama pouští zahraniční firmy na svůj domácí trh jen minimálně. Server Sinopsis píše: "Zatímco nepoměr mezi dovozem a vývozem je v případě USA asi 4:1, u většiny východoevropských zemí včetně ČR je to 10:1." Aby tedy bylo jasno: Zeman letěl do Šanghaje podpořit Čínu ve sporu s USA (a také kupříkladu s Němci, kteří se proti čínské exportní politice bouří).
Tomu také odpovídá seznam hostů veletrhu, kromě Miloše Zemana a kromě ruského premiéra Medveděva přicestovali předsedové vlád Pákistánu, Egypta, Vietnamu, Laosu, Keni a Gruzie…
Koncentráky pro Ujgury a masivní šmírování
Další okolnosti, za nichž Zeman navštívil Čínu. Domácí událost: Krajský soud v Ostravě vrátil českému ministerstvu vnitra zamítnutí žádosti jedné čínské křesťanské uprchlice o ochranu a žádá znovu posoudit a "srozumitelně a dostatečně odůvodnit neudělení či udělení azylu," stojí ve zdůvodnění. Je to první takový případ a je zásadní, neboť se ví, že okolnosti, za nichž u nás čínští křesťané žádali o ochranu, jsou velmi podobné.
(O azyl v Česku požádalo před dvěma lety 92 čínských křesťanů. Zdrcující většině vnitro udělení ochrany zamítlo.) Čínští křesťané prokazatelně prchají před tvrdým pronásledováním, vyplývá to z mnoha mezinárodních zpráv lidskoprávních organizací.
Znalci Číny říkají jasně: pokud budou žadatelé o azyl z Číny vráceni do své země, zmizí, slehne se po nich zem. Stalo se to kupříkladu Ujgurovi, který byl nedávno kvůli administrativní chybě vrácen do Číny z Německa a zmizel.
Další okolnosti: slibovaný obchodní boom s Čínou v Česku nenastal, sliby chyby. Pro větší kontakty se zemí středu (rozuměj i přes tamní drsné potlačování lidských práv) mluvily naděje na získání nového, obrovského obchodního trhu. Omyl, nekoná se. Nejsme ani onou "čínskou branou do Evropy", to si totiž mylně myslí i řada dalších zemí EU.
Zeman brnká na klavír Si Ťin-pchingovi v době, kdy se v Číně upevňuje kult osobnosti soudruha Si a kdy jsou v oblasti Sin-ťiang zřizovány "převýchovné tábory" (nebo také "koncentrační tábory", jak podle pracovníků Sinopsis přímo píší některá čínská média) pro muslimské Ujgury. Podle odhadů je v nich bez soudů internováno asi milion Ujgurů, nemají tam žádná práva, jsou ve vězení a podstupují ideologickou převýchovu, nesmí používat ujgurštinu atd.
Čína v nebývalé míře šmíruje svoje obyvatele, ke sledování a šikanování obyvatel masivně využívá špičkové digitální technologie, z Číny se podle expertů stává "laboratoř digitálního leninismu". Obří země je poseta digitálními kamerami, dnes jich je zhruba 170 milionů, do roku 2020 chce režim počet navýšit na 570 milionů, šílená čísla. Čínští hlídači jsou s to několik dní dozadu zjistit, s kým se ve městech kdo sešel, bavil atd.
Zaváděna je idea "sociálního kreditu", každému občanu Číny je budován jakýsi kredit normalizovanosti, když udělá něco, co se režimu nelíbí (stačí třeba, aby měl dluh), ztratí kredit, odstřihnou mu internet, nesmí si koupit letenku, jezdit vlakem, jeho jméno vyvěsí jako odstrašující příklad na vesnickou tabuli atd. Siův totalitní režim směřuje k dělení občanů na normalizované a nevyhovující zbytek.
Nad tím vším se tyčí kultovní osobnost šéfa strany Si Ťin-pchinga, jemuž Zeman jako malý klouček na rodinné přehrávce zahrál skladbičku Sentimental Journey. Mimochodem se to děje velmi krátce po stoletém výročí založení naší demokratické, svobodné státnosti. Potupné.
