Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
11. 5. 2015 7:30

Zeman v Moskvě ošklivě selhal. Stal se Antimerkelovou

Miloš Zeman mohl v Moskvě klidně na Putinovu vojenskou přehlídku jít. Stejně zaujímá putinovské, neevropské postoje.
Tohoto muže Miloš Zeman nezklamal.
Tohoto muže Miloš Zeman nezklamal. | Foto: Reuters

Máme za sebou návštěvu Miloše Zemana v Moskvě. Přežili jsme ji sice, ale uškodila nám, i když se český prezident neúčastnil Putinovy vojenské přehlídky. Zeman byl vedle kyperského prezidenta jedinou hlavou země z Evropské unie, která na oslavy konce druhé světové války přijela. Byl jedním ze dvou takto vysoko postavených eurostátníků, kterým nevadí Putinova agresivní politika. A to je zlé.

Nejen to. Zeman udělal přesně to, co ruský prezident Vladimir Putin potřebuje, co mu hraje do karet. Ukázal, že Evropská unie má jednu velikou slabinu, a tou je nejednota.

Do očí musel každého uhodit nebetyčný rozdíl mezi nedávnou návštěvou Miloše Zemana ve Spojených státech a jeho čerstvým pobytem v Rusku. V USA se nesetkal ani s prezidentem, ani s viceprezidentem. Byl ignorován.

V Rusku mu Vladimir Putin věnoval hodinu svého času. Zeman pro něj byl viditelně důležitým hostem (poslem evropské nejednotnosti). Byli jsme svědky absurdního nesouladu mezi úrovní doprovodu Zemana a úrovní doprovodu Putina. Za Rusy se setkání účastnil krom prezidenta také ministr zahraničí Sergej Lavrov a Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Tedy dvě velké "šajby".

Doprovod Miloše Zemana tvořil hradní kancléř bez potřebné české bezpečnostní prověrky Vratislav Mynář a podnikatel Martin Nejedlý. Zeman řekl, že jednatel firmy Lukoil Aviation Czech Nejedlý s ním přišel do Kremlu jako jeho poradce pro energetiku. Rusům ta zjevná nerovnováha nevadila, ač se v diplomacii velmi hledí na rovnováhu.

Za Česko chyběl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), což bylo naprosto logické a pochopitelné; za dané situace by do Moskvy prostě nejel.

Setkání Zeman plus doprovod s Putinem a Lavrovem mělo vlastní logiku. Jak Mynář, tak Nejedlý jsou lidé, které ruská ambasáda v Praze uznává, jsou to „její“ muži. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a český šéfdiplomat Zaorálek museli na tu pražskou hradní delegaci zírat v ustrnutí. Bylo to, jako by Putina navštívil stát ve státě českém.

Ruská pátá kolona v Evropské unii

„V Evropě jsou ještě politici schopní přímo vyslovit svůj názor a hájit své postoje,“ chválil Putin Zemana. Trefil se. Ale jaké jsou to postoje? A jsou naše? Miloš Zeman neuznává protiruské sankce, jinými slovy stále znovu a znovu opakuje (v Moskvě opět), že si Kreml může dělat v sousedních zemích, co chce. Nevadí, že to odporuje mezinárodnímu právu. Že vede hybridní válku na cizím území. Že Putin a jeho aparát potlačují lidská práva v Rusku. Nevadí nic.

Za prezentování těchto „svých postojů“ byl Zeman od prezidenta Putina chválen. A je úplně jedno, že tam hájil zájmy českých firem, jimž Rusko dluží přes devět miliard. To byl háv, který zastíral nahou pravdu onoho setkání: Zeman jako ruská pátá kolona v Evropské unii. Popravdě řečeno, on klidně na tu vojenskou přehlídku mohl jít. Zeman tam patřil.

Angela Merkelová v Moskvě o vztazích Ruska a Německa: „Zločinnou a protiprávní anexí Krymu utrpěla spolupráce těžkou ránu.“ Prezident Putin svými činy ohrožuje evropský pořádek.

Realita je taková, že ustoupil jen na oko. Na přehlídku nešel, protože o ni nakonec nešlo. Šlo o potvrzení, že si s Putinem on, Mynář a Nejedlý skvěle rozumějí. Chyběl už jen plukovník Zdeněk Zbytek. Perfektně do toho zapadá, že se Zeman v Moskvě opět setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, Putinovým přítelem, který figuruje na sankčním seznamu Spojených států.

Ano, český prezident se v Moskvě poklonil vojákům, kteří padli v boji proti nacismu. To nelze kritizovat. Ale jinak ta cesta byla jedna velká katastrofa. Poskytl rozhovor, který v neděli odvysílala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM. V něm řekl, že EU by mohla sankce proti Rusku zrušit do konce letošního roku. Jako by byl nějakým mluvčím Unie.

Vrátil se ke své profesi prognostika a věštil, že by se Rusko za dvacet let mohlo stát členem Evropské unie. Zapomněl však dodat, že to by musela být splněna jedna ze dvou podmínek. Buď by musel padnout Putin i se svým režimem a Rusko by se muselo demokratizovat, nebo by naopak Putin musel anektovat Evropskou unii stejně, jako zabral Krym.

Naprosto jinak v Moskvě jednala německá kancléřka Angela Merkelová. Přijela nikoli v sobotu, ale až v neděli. Položila s Putinem věnec u hrobu Neznámého vojína. Ruskému prezidentovi pak řekla, že za poničené vztahy mezi Ruskem a Německem může podpora proruských separatistů a ruská okupace Krymu. „Zločinnou a protiprávní anexí Krymu utrpěla spolupráce těžkou ránu,“ pravila Angela Merkelová. Putin svými činy ohrožuje evropský pořádek.

Nic takového ruský prezident od svého českého vyznavače neslyšel. A neslyšeli to od něj ani Rusové, kteří poslouchají rozhlasovou stanici Kommersant FM. - Zeman v Moskvě ošklivě, tragicky selhal. Stal se opakem Merkelové, Miloší Antimerkelovou.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy