Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
11. 5. 2015 7:30

Zeman v Moskvě ošklivě selhal. Stal se Antimerkelovou

Miloš Zeman mohl v Moskvě klidně na Putinovu vojenskou přehlídku jít. Stejně zaujímá putinovské, neevropské postoje.
Tohoto muže Miloš Zeman nezklamal.
Tohoto muže Miloš Zeman nezklamal. | Foto: Reuters

Máme za sebou návštěvu Miloše Zemana v Moskvě. Přežili jsme ji sice, ale uškodila nám, i když se český prezident neúčastnil Putinovy vojenské přehlídky. Zeman byl vedle kyperského prezidenta jedinou hlavou země z Evropské unie, která na oslavy konce druhé světové války přijela. Byl jedním ze dvou takto vysoko postavených eurostátníků, kterým nevadí Putinova agresivní politika. A to je zlé.

Nejen to. Zeman udělal přesně to, co ruský prezident Vladimir Putin potřebuje, co mu hraje do karet. Ukázal, že Evropská unie má jednu velikou slabinu, a tou je nejednota.

Do očí musel každého uhodit nebetyčný rozdíl mezi nedávnou návštěvou Miloše Zemana ve Spojených státech a jeho čerstvým pobytem v Rusku. V USA se nesetkal ani s prezidentem, ani s viceprezidentem. Byl ignorován.

V Rusku mu Vladimir Putin věnoval hodinu svého času. Zeman pro něj byl viditelně důležitým hostem (poslem evropské nejednotnosti). Byli jsme svědky absurdního nesouladu mezi úrovní doprovodu Zemana a úrovní doprovodu Putina. Za Rusy se setkání účastnil krom prezidenta také ministr zahraničí Sergej Lavrov a Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Tedy dvě velké "šajby".

Doprovod Miloše Zemana tvořil hradní kancléř bez potřebné české bezpečnostní prověrky Vratislav Mynář a podnikatel Martin Nejedlý. Zeman řekl, že jednatel firmy Lukoil Aviation Czech Nejedlý s ním přišel do Kremlu jako jeho poradce pro energetiku. Rusům ta zjevná nerovnováha nevadila, ač se v diplomacii velmi hledí na rovnováhu.

Za Česko chyběl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), což bylo naprosto logické a pochopitelné; za dané situace by do Moskvy prostě nejel.

Setkání Zeman plus doprovod s Putinem a Lavrovem mělo vlastní logiku. Jak Mynář, tak Nejedlý jsou lidé, které ruská ambasáda v Praze uznává, jsou to „její“ muži. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a český šéfdiplomat Zaorálek museli na tu pražskou hradní delegaci zírat v ustrnutí. Bylo to, jako by Putina navštívil stát ve státě českém.

Ruská pátá kolona v Evropské unii

„V Evropě jsou ještě politici schopní přímo vyslovit svůj názor a hájit své postoje,“ chválil Putin Zemana. Trefil se. Ale jaké jsou to postoje? A jsou naše? Miloš Zeman neuznává protiruské sankce, jinými slovy stále znovu a znovu opakuje (v Moskvě opět), že si Kreml může dělat v sousedních zemích, co chce. Nevadí, že to odporuje mezinárodnímu právu. Že vede hybridní válku na cizím území. Že Putin a jeho aparát potlačují lidská práva v Rusku. Nevadí nic.

Za prezentování těchto „svých postojů“ byl Zeman od prezidenta Putina chválen. A je úplně jedno, že tam hájil zájmy českých firem, jimž Rusko dluží přes devět miliard. To byl háv, který zastíral nahou pravdu onoho setkání: Zeman jako ruská pátá kolona v Evropské unii. Popravdě řečeno, on klidně na tu vojenskou přehlídku mohl jít. Zeman tam patřil.

Angela Merkelová v Moskvě o vztazích Ruska a Německa: „Zločinnou a protiprávní anexí Krymu utrpěla spolupráce těžkou ránu.“ Prezident Putin svými činy ohrožuje evropský pořádek.

Realita je taková, že ustoupil jen na oko. Na přehlídku nešel, protože o ni nakonec nešlo. Šlo o potvrzení, že si s Putinem on, Mynář a Nejedlý skvěle rozumějí. Chyběl už jen plukovník Zdeněk Zbytek. Perfektně do toho zapadá, že se Zeman v Moskvě opět setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, Putinovým přítelem, který figuruje na sankčním seznamu Spojených států.

Ano, český prezident se v Moskvě poklonil vojákům, kteří padli v boji proti nacismu. To nelze kritizovat. Ale jinak ta cesta byla jedna velká katastrofa. Poskytl rozhovor, který v neděli odvysílala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM. V něm řekl, že EU by mohla sankce proti Rusku zrušit do konce letošního roku. Jako by byl nějakým mluvčím Unie.

Vrátil se ke své profesi prognostika a věštil, že by se Rusko za dvacet let mohlo stát členem Evropské unie. Zapomněl však dodat, že to by musela být splněna jedna ze dvou podmínek. Buď by musel padnout Putin i se svým režimem a Rusko by se muselo demokratizovat, nebo by naopak Putin musel anektovat Evropskou unii stejně, jako zabral Krym.

Naprosto jinak v Moskvě jednala německá kancléřka Angela Merkelová. Přijela nikoli v sobotu, ale až v neděli. Položila s Putinem věnec u hrobu Neznámého vojína. Ruskému prezidentovi pak řekla, že za poničené vztahy mezi Ruskem a Německem může podpora proruských separatistů a ruská okupace Krymu. „Zločinnou a protiprávní anexí Krymu utrpěla spolupráce těžkou ránu,“ pravila Angela Merkelová. Putin svými činy ohrožuje evropský pořádek.

Nic takového ruský prezident od svého českého vyznavače neslyšel. A neslyšeli to od něj ani Rusové, kteří poslouchají rozhlasovou stanici Kommersant FM. - Zeman v Moskvě ošklivě, tragicky selhal. Stal se opakem Merkelové, Miloší Antimerkelovou.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bezplatnými menstruačními potřebami pro nízkopříjmové se má zabývat ministryně Schillerová, uvedl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitakal dotazům, zda by v Česku bylo možné zajistit bezplatný přístup k menstruačním pomůckám, jak se k tomu rozhodlo jako první na světě Skotsko. Na twitterovém účtu uvedl, že Skotové tím chtějí zbořit stigma menstruace a bojovat s chudobou. U příjmově nejslabších by to podle Babiše bylo možné i v Česku. Řešení má nalézt ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), uvedl Babiš.

"Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem Alenu Schillerovou, aby našla řešení," uvedl Babiš.

V úterý schválený zákon zavádí ve Skotsku, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, právo na bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým potřebám při menstruaci. Dostupné budou mimo jiné ve školách, na univerzitách, na úřadech a v dalších veřejných budovách. Pro návrh se podařilo ve Skotsku přesvědčit všechny strany tamního parlamentu. Některé z nich se přitom zpočátku zdráhaly, protože považovaly odhadované náklady 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč) za příliš vysoké a dost možná i značně podhodnocené.

Zdroj: ČTK
Další zprávy