Praha - Miloš Zeman vyhrál historicky první prezidentské volby zejména díky ekonomické frustraci části obyvatel a odporu k Nečasově vládě.
Jakkoli zní tato věta banálně, není samozřejmá. Do prvního kola byla prezidentská volba vnímána spíše jako souboj osobností. Do pozice vyjádření názoru k vládě a ekonomické frustrace se dostala dominantně až v kampani duelu Schwarzenberg - Zeman.
To, že toto vnímání převládlo, lze doložit na regionální analýze výsledků - v pětině okresů s nejvyšší nezaměstnaností by například Zeman vyhrál se 66 %. V okresech, kde ve sněmovních volbách 2010 zvítězila levice (ČSSD+KSČM) nad pravicí (ODS+TOP09) získal 65 % hlasů.
Konkrétní obrysy pak dodává reprezentativní výzkum MEDIANu, který proběhl ve volebních dnech druhého kola na 1345 oprávněných voličích. Čísla je nutno brát i díky statistické chybě s rezervou, obecně ale relevanci výzkumu dokládá mimo jiné fakt, že pokud by se z něj vytvořil volební model, odhadoval by vítězství Zemana se ziskem 54,1 % (tedy velmi blízko realitě).
Podle výzkumu se za Zemanem drtivě srotili sympatizanti parlamentní levice (ČSSD, KSČM), Schwarzenberg získal většinu pravicových voličů, ale ze strany ODS nebyla podpora tak jasná.
Voliči Schwarzenberga: Lidé do 44 let, studenti, podnikatelé
Z hlediska věku by Schwarzenberg volby vyhrál, jen pokud by hlasovali lidé do 44 let. Z hlediska pracovní aktivity by zvítězil mezi studenty a podnikateli / OSVČ. Mezi staršími lidmi, ekonomicky neaktivními i zaměstnanci s podprůměrným příjmem měl jasně navrch Zeman.
Nejsilněji ze socioekonomických faktorů bylo volební chování svázáno právě s příjmem - ministr zahraničí totiž výrazněji uspěl jen mezi lidmi z domácností s čistým měsíčním příjmem nad 30 tisíc korun.
Naprosto zásadní bylo, že v dny voleb byl Karel Schwarzenberg přijatelný jako prezident jen pro 35 % dospělých Čechů (Zeman pro necelou polovinu). Ministra jednoznačně odmítali právě starší lidé, lidé z chudších domácností a sympatizanti levice, což naznačuje, že hlavním důvodem byla účast v Nečasově vládě a socioekonomické podmínky domácností.
Díky tomuto limitu tak ve volbách šlo hlavně o to, zda lidé odmítající šéfa TOP09 přijdou k volbám v dostatečném množství, aby přebili jeho poměrně motivovaný, ale omezený elektorát. To se stalo.
Zemanovi vyšla sázka na "referendum o vládě"
Miloš Zeman dokázal přes vlažnou podporu ČSSD voliče přesvědčit, že ve volbách jde o vyjádření stanoviska k současné vládě. S tímto pohledem totiž podle výzkumu MEDIAN souhlasilo ve dny hlasování zhruba 66 % voličů a drtivá většina Zemanových voličů, u nichž toto vyjádření bylo negativní. Což do velké míry rozhodlo volby.
Poměrně jasné vítězství Miloše Zemana bude tématem i pro mediální analytiky. Data MEDIANu ukazují, že v druhém kole se do jisté míry vyčerpal mobilizační potenciál sociálních sítí, který pomohl ministrovi zahraničí v kole prvním. Jejich každodenní uživatelé měli spíše podprůměrnou účast, a pokud k volbám přišli, tak jen v cca 2/3 případů volili Schwarzenberga.
Je otázkou, zda je důvodem sama dynamika sociálních sítí, která neumožňuje dlouhodobou kampaň, nebo přímo Schwarzenbergova emotivní kampaň zaměřená silněji na formální prvky než na obsah.
Pak je tu také motiv odmítnutí mediální kampaně. Schwarzenberg měl před volbami přímou podporu řady tištěných médií. Média zřejmě nastolila téma souboje nad Benešovými dekrety, emigrací a rodinou Karla Schwarzenberga, ale už neměla sílu prosadit mezi čtenáři interpretaci této debaty jako neopodstatněného útoku a kalkulu kampaně Miloše Zemana.
Odmítnutí mediální agendy ale mohlo mít významnější rozměr. V on-line výzkumu agentury SANEP necelá čtvrtina respondentů uvedla, že na volební kampani jim nejvíce vadila jednostranná agitace a manipulace některých médií.
Volba Zemana je i zoufalstvím voličů z chudoby
Poměřujeme-li mediální pokrytí voleb s voličskými motivacemi, jaké naznačuje výzkum MEDIAN, zdá se, že v médiích lehce zaniklo, že české domácnosti čelí reálným problémům, které ovlivňují i volební chování - rostoucí zadlužení neúměrné majetku domácností a likvidační nastavení exekucí; namíření inflace do zdražování tzv. mandatorních výdajů (potraviny, energie, zdraví) či růst dlouhodobé nezaměstnanosti i některých projevů chudoby.
V situaci, kdy drtivá většina obyvatel potýkajících se s těmito problémy nemá na mediální agendu jakýkoli vliv, je jednou z šancí připomenout jejich existenci samo hlasování. Byť pro kandidáta, který zosobňoval spíše rétorický boj proti vládě a na rozdíl od Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se v kampani těmto tématům nevěnoval, ale naopak si například dobíral řecké důchodce, když v debatě na ČT dvojnásobně nadhodnotil jejich průměrný příjem.
Dekrety mohly hrát velkou roli u nerozhodnutých
Analytici se neshodnou, nakolik se nakonec do výsledků promítlo, že kampaň Miloše Zemana ve snaze o větší mobilizaci svých příznivců a ovlivnění nerozhodnutých v posledním týdnu rozehrála téma Benešových dekretů a "cizosti" Karla Schwarzenberga. Někteří si na základě hlasování v "sudetských" okresech myslí, že role byla zcela zásadní, jiní ji považují za nevýznamnou.
Zeman v těchto příhraničních okresech v druhém kole vyhrál o takřka 290 tisíc hlasů. Měřeno absolutním počtem hlasů, které ve volbách rozhodují, zde tedy zhruba ztrojnásobil vedení.
V příhraničních oblastech hrály důležitou roli v příklonu k Zemanovi nejen diskuse okolo Benešových dekretů, ale i fakt, že tyto okresy jsou často chudé a trpí vysokou nezaměstnaností. Šetření MEDIANu z volebních dnů nicméně ukazuje, že otázka dekretů a sudetských Němců měla velký vliv zejména na nerozhodnuté voliče.
Okolo třetiny lidí, kteří mezi dvěma koly nevylučovali volbu Karla Schwarzenberga, a nakonec nešli volit či dali hlas Miloši Zemanovi, uvedlo, že je diskuse o dekretech silně ovlivnila. Silný vliv diskuse o dekretech přiznávalo i přes 40 % lidí, kteří dali hlas Zemanovi, ale pro účast ve volbách se rozhodli až mezi prvním a druhým kolem.
