Daniel Prokop | Komentáře
31. 1. 2013 17:10

Zemana vynesly na Hrad chudoba, odpor k vládě a dekrety

Potvrzuje to průzkum agentury Median z volebních dní.
Vítěz. Kým byl zvolen? Odpověď našla agentura MEDIAN.
Vítěz. Kým byl zvolen? Odpověď našla agentura MEDIAN. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Miloš Zeman vyhrál historicky první prezidentské volby zejména díky ekonomické frustraci části obyvatel a odporu k Nečasově vládě.

Jakkoli zní tato věta banálně, není samozřejmá. Do prvního kola byla prezidentská volba vnímána spíše jako souboj osobností. Do pozice vyjádření názoru k vládě a ekonomické frustrace se dostala dominantně až v kampani duelu Schwarzenberg - Zeman.

To, že toto vnímání převládlo, lze doložit na regionální analýze výsledků - v pětině okresů s nejvyšší nezaměstnaností by například Zeman vyhrál se 66 %.  V okresech, kde ve sněmovních volbách 2010 zvítězila levice (ČSSD+KSČM) nad pravicí (ODS+TOP09) získal 65 % hlasů.

Konkrétní obrysy pak dodává reprezentativní výzkum MEDIANu, který proběhl ve volebních dnech druhého kola na 1345 oprávněných voličích. Čísla je nutno brát i díky statistické chybě s rezervou, obecně ale relevanci výzkumu dokládá mimo jiné fakt, že pokud by se z něj vytvořil volební model, odhadoval by vítězství Zemana se ziskem 54,1 % (tedy velmi blízko realitě).

Podle výzkumu se za Zemanem drtivě srotili sympatizanti parlamentní levice (ČSSD, KSČM), Schwarzenberg získal většinu pravicových voličů, ale ze strany ODS nebyla podpora tak jasná. 

Preference voličů podle toho, s jakou sympatizují stranou
Preference voličů podle toho, s jakou sympatizují stranou | Foto: MEDIAN

Voliči Schwarzenberga: Lidé do 44 let, studenti, podnikatelé

Z hlediska věku by Schwarzenberg volby vyhrál, jen pokud by hlasovali lidé do 44 let. Z hlediska pracovní aktivity by zvítězil mezi studenty a podnikateli / OSVČ.  Mezi staršími lidmi, ekonomicky neaktivními i zaměstnanci s podprůměrným příjmem měl jasně navrch Zeman.

Nejsilněji ze socioekonomických faktorů bylo volební chování svázáno právě s příjmem - ministr zahraničí totiž výrazněji uspěl jen mezi lidmi z domácností s čistým měsíčním příjmem nad 30 tisíc korun. 

Naprosto zásadní bylo, že v dny voleb byl Karel Schwarzenberg přijatelný jako prezident jen pro 35 % dospělých Čechů (Zeman pro necelou polovinu). Ministra jednoznačně odmítali právě starší lidé, lidé z chudších domácností a sympatizanti levice, což naznačuje, že hlavním důvodem byla účast v Nečasově vládě a socioekonomické podmínky domácností.

Díky tomuto limitu tak ve volbách šlo hlavně o to, zda lidé odmítající šéfa TOP09 přijdou k volbám v dostatečném množství, aby přebili jeho poměrně motivovaný, ale omezený elektorát. To se stalo.

Graf ukazuje, že největšími nevoliči jsou zcela jasně mladí lidé - studenti, žáci a učni. Schwarzenberg uspěl hlavně u podnikatelů a OSVČ.
Graf ukazuje, že největšími nevoliči jsou zcela jasně mladí lidé - studenti, žáci a učni. Schwarzenberg uspěl hlavně u podnikatelů a OSVČ. | Foto: MEDIAN

Zemanovi vyšla sázka na "referendum o vládě"

Miloš Zeman dokázal přes vlažnou podporu ČSSD voliče přesvědčit, že ve volbách jde o vyjádření stanoviska k současné vládě. S tímto pohledem totiž podle výzkumu MEDIAN souhlasilo ve dny hlasování zhruba 66 % voličů a drtivá většina Zemanových voličů, u nichž toto vyjádření bylo negativní.  Což do velké míry rozhodlo volby.

Poměrně jasné vítězství Miloše Zemana bude tématem i pro mediální analytiky. Data MEDIANu ukazují, že v druhém kole se do jisté míry vyčerpal mobilizační potenciál sociálních sítí, který pomohl ministrovi zahraničí v kole prvním. Jejich každodenní uživatelé měli spíše podprůměrnou účast, a pokud k volbám přišli, tak jen v cca 2/3 případů volili Schwarzenberga.

Je otázkou, zda je důvodem sama dynamika sociálních sítí, která neumožňuje dlouhodobou kampaň, nebo přímo Schwarzenbergova emotivní kampaň zaměřená silněji na formální prvky než na obsah. 

Z hlediska věků by Schwarzenberg volby vyhrál jen pokud by hlasovali lidé do 44 let.
Z hlediska věků by Schwarzenberg volby vyhrál jen pokud by hlasovali lidé do 44 let. | Foto: MEDIAN

Pak je tu také motiv odmítnutí mediální kampaně. Schwarzenberg měl před volbami přímou podporu řady tištěných médií. Média zřejmě nastolila téma souboje nad Benešovými dekrety, emigrací a rodinou Karla Schwarzenberga, ale už neměla sílu prosadit mezi čtenáři interpretaci této debaty jako neopodstatněného útoku a kalkulu kampaně Miloše Zemana.

Odmítnutí mediální agendy ale mohlo mít významnější rozměr. V on-line výzkumu agentury SANEP  necelá čtvrtina respondentů uvedla, že na volební kampani jim nejvíce vadila jednostranná agitace a manipulace některých médií.

Volba Zemana je i zoufalstvím voličů z chudoby

Poměřujeme-li mediální pokrytí voleb s voličskými motivacemi, jaké naznačuje výzkum MEDIAN, zdá se, že v médiích lehce zaniklo, že české domácnosti čelí reálným problémům, které ovlivňují i volební chování - rostoucí zadlužení neúměrné majetku domácností a likvidační nastavení exekucí; namíření inflace do zdražování tzv. mandatorních výdajů (potraviny, energie, zdraví) či růst dlouhodobé nezaměstnanosti i některých projevů chudoby.

V situaci, kdy drtivá většina obyvatel potýkajících se s těmito problémy nemá na mediální agendu jakýkoli vliv, je jednou z šancí připomenout jejich existenci samo hlasování. Byť pro kandidáta, který zosobňoval spíše rétorický boj proti vládě a na rozdíl od Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se v kampani těmto tématům nevěnoval, ale naopak si například dobíral řecké důchodce, když v debatě na ČT dvojnásobně nadhodnotil jejich průměrný příjem.

Voličské preference podle čistého měsíčního příjmu domácnosti - Schwarzenberga volili hlavně lidé s příjmem nad 30 tisíc Kč.
Voličské preference podle čistého měsíčního příjmu domácnosti - Schwarzenberga volili hlavně lidé s příjmem nad 30 tisíc Kč. | Foto: MEDIAN

Dekrety mohly hrát velkou roli u nerozhodnutých

Analytici se neshodnou, nakolik se nakonec do výsledků promítlo, že kampaň Miloše Zemana ve snaze o větší mobilizaci svých příznivců a ovlivnění nerozhodnutých v posledním týdnu rozehrála téma Benešových dekretů a "cizosti" Karla Schwarzenberga. Někteří si na základě hlasování v "sudetských" okresech myslí, že role byla zcela zásadní, jiní ji považují za nevýznamnou.

Zeman v těchto příhraničních okresech v druhém kole vyhrál o takřka 290 tisíc hlasů.  Měřeno absolutním počtem hlasů, které ve volbách rozhodují, zde tedy zhruba ztrojnásobil vedení.

V  příhraničních oblastech hrály důležitou roli v příklonu k Zemanovi nejen diskuse okolo Benešových dekretů, ale i fakt, že tyto okresy jsou často chudé a trpí vysokou nezaměstnaností. Šetření MEDIANu z volebních dnů nicméně ukazuje, že otázka dekretů a sudetských Němců měla velký vliv zejména na nerozhodnuté voliče.

Okolo třetiny lidí, kteří mezi dvěma koly nevylučovali volbu Karla Schwarzenberga, a nakonec nešli volit či dali hlas Miloši Zemanovi, uvedlo, že je diskuse o dekretech silně ovlivnila. Silný vliv diskuse o dekretech přiznávalo i přes 40 % lidí, kteří dali hlas Zemanovi, ale pro účast ve volbách se rozhodli až mezi prvním a druhým kolem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy