Premiér Jiří Rusnok skládá „vládu odborníků". První dva lidé, které mu Miloš Zeman přichystal (ale Rusnok je prý ve svém výběru svobodný!), jsou Martin Pecina, který kývl na ministerstvo vnitra, a Marie Benešová (ČSSD), která přijala nabídku vést ministerstvo spravedlnosti.
Miloš Zeman se od svého předchůdce Václava Klause zásadně liší v tom, že mu justice, policie a tajné služby nejsou lhostejné. Jako předseda vlády se velice zajímal o speciální složky policie a razantně měnil jejich tehdy slušné vedení. Radil mu v tom Miroslav Šlouf a přes něj kmotr František Mrázek. To víme ze zveřejněných policejních odposlechů.
Proto je nutné pečlivě sledovat, jak Zemanův premiér obsadí vnitro, spravedlnost, ministerstvo financí. Vláda má také možnost vyměnit šéfy tajných služeb. Bezpečnostní oblast prezidenta Zemana velmi silně zajímá (Rusnok sám je ekonom a zřejmě k této sféře nijak neinklinuje a bude zde na Zemanovi zcela závislý). Mimo jiné proto, že jeho strana SPOZ (Zemanovci) má personální napojení na Rusko, speciálně na firmu Lukoil. Jde o hodně.
Ištvan a Bradáčová v klidu
Začněme Marií Benešovou. Stanovila Jiřímu Rusnokovi svoje „podmínky", za jakých post ministryně přijme: „Že bude zaručena garance nezávislosti postupu státních zástupců, že se nebude tlačit na kauzy ani tak, ani tak. Že se bude postupovat podle důkazů. Pan premiér mi to naprosto zaručil. S tím, že teda státní zástupci dostanou volnost, aby dělali svou práci tak, jak ji mají dělat. To znamená, žádný tlak na ně vyvíjen nebude."
Zní to poněkud absurdně - politický plk pro veřejnost. Státní zástupci jsou nezávislí a Benešová to moc dobře ví. Tlak na ně, tam, kde je to potřeba, nejspíš vyvíjejí různí přátelé kmotrů a politiků, ale to půjde jistě mimo premiéra Rusnoka. Ale hlavně: v poslední době jak Vrchní státní zastupitelství v Praze, které vede Lenka Bradáčová, tak VSZ v Olomouci, které vede Ivo Ištvan, jednají nezávisle, až z toho mají politici a kmotři sevřené půlky. Benešová tedy veřejně deklaruje naprostou samozřejmost.
Je ta dáma důvěryhodná? Šest let pracovala jako nejvyšší státní zástupkyně (1999-2005). Do funkce ji navrhl Otakar Motejl. Není známo, že by Benešová ovlivňovala kauzy, že by intervenovala v něčí prospěch. Na druhou stranu se v této době na plné pecky rozjel kmotrovský, mafiánský český systém. Žádná akce Čisté ruce se nekonala.
Byla to vina nejvyšší státní zástupkyně Benešové? Spala hlavně policie. Byla paralyzována. Není jasné, co všechno sdělovala tajná služba BIS vládě a prezidentovi. Ale jistě nějaké informace poskytovala.
Proti korupci neudělala nic
Benešová proti rozvíjející se korupci neudělala nic, ale také ji nepodporovala. Silnější byla až po odchodu z funkce (odvolal ji smutně proslulý Pavel Němec poté, co se mu postavila v kauze katarského prince). Později se, už mimo funkci, bouřila proti jmenování Libora Grygárka náměstkem pro trestní řízení pražského vrchního státního zastupitelství. Po „čunkiádě" nazvala partu, která znemožnila, aby šel tehdejší ministr Topolánkovy vlády Jiří Čunek před soud, „justiční mafií". Odvážné postoje.
Nedá se čekat, že by Benešová byla motorem pozitivních změn na spravedlnosti, ale zároveň je vysoce nepravděpodobné, že by chtěla nějak tlačit na žalobce ve vyšetřovaných kauzách. Postavy, jako jsou státní zástupci Ivo Ištvan, Lenka Bradáčová a Pavel Zeman, podporuje. Benešová je jakž takž dobrá volba Zemana (nikoli Rusnoka).
Jiný případ je výběr Martina Peciny. Opět muž blízký Miloši Zemanovi (nikoli muž Rusnokův). Začal v ODS, pak se stal poslancem za ČSSD, nyní míří k Zemanovcům. Byl ministrem vnitra za Lidový dům v úřednické vládě Jana Fischera. Jeho kolegyní na spravedlnosti byla mimochodem Daniela Kovářová (tu do vlády nasadil Mirek Topolánek a doporučila již zmíněná slavná „justiční mafie").
Pecina chce vnitro přeorat
Jako prvního náměstka si Pecina na vnitro přivedl policistu (!), plukovníka Jiřího Komorouse, muže blízkého socialistům. Komorous, který léta vedl protidrogovou brigádu, měl na vnitru na starosti „potírání extremismu". Pecinův tah byl průhledný - přivedl si člověka, který mu bude dodávat informace z policie. A můžeme čekat, že Pecina bude pro Zemana a jeho suitu zdrojem policejních informací. Pokud se k nim dostane.
Policie je dnes od vnitra takřka naprosto oddělena. Ministr jmenuje hlavu policie se souhlasem vlády, ale odvolat ji je nesmírně těžké. Jenomže policie byla léta navyklá poslouchat politiky. Dělala to za Grosse, za Langera atd. Není nemožné, že se někteří policejní šéfové k této praxi opět vrátí...
Pecina chystá změny na vnitru. Právu řekl: „Za tři měsíce se musí dát do pořádku to, co v pořádku není, například velmi časté a rozsáhlé personální změny na vnitru, které stabilitě nepřispívají." Jak to tedy vyřeší? Když mu vadí personální změny, logické by bylo žádné nedělat. Jenže on říká: „Asi bych se obrátil na některé z úředníků, kteří tam sloužili roky a kteří byli postupně vyhozeni panem Johnem nebo panem Kubicem, aby se vrátili." Absurdní. Za tři měsíce to na vnitru přeorá. - Ještě jeden výrok Peciny: „spolupráce s politickými stranami tak důležitá nebude". Proč? Nechce za ty tři měsíce měnit zákony...
BIS ve střehu
Pecina na vnitro nepatří, stejně jako tam nepatřil Stanislav Gross (ČSSD) a Ivan Langer (ODS). Bude tam pracovat ne pro velké strany, ale pro Zemana nebo Zemanovce.
Když nastupoval Zeman na Hrad, vyděsili se lidé v tajné civilní službě BIS. Díky Zemanově napojení na lidi, jako je Martin Nejedlý, který dlouho působil v Rusku a je jednatelem společnosti Lukoil. Dnes prvním místopředsedou SPOZ. Nebo komunistický generál Zdeněk Zbytek, napojený na ruskou ambasádu. BIS měla obavy ze Zemanova spojení s lobbistou Miroslavem Šloufem, opět navázaným na ruskou ambasádu. A teď se tahle narudlá parta může přes Martina Pecinu, pokud se stane ministrem vnitra, dostat k dalším informacím. Není to dobrá představa.
Ve hře je i již čtrnáct dní probíhající akce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a policie, která smetla vládu Petra Nečase. Nedá se čekat, že by ji Marie Benešová brzdila. Takovou pravomoc nemá ani Pecina. Ale ministr vnitra se může pokoušet přes své kontakty v policii získávat informace, které mají v politickém boji cenu zlata.
Nejde jen o vnitro a spravedlnost. V oblasti bezpečnosti je dnes klíčové ministerstvo financí, kde funguje finanční tajná služba, Finančně analytický útvar (FAÚ), který vede Kalouskův člověk Milan Cícer. Tento útvar (i jeho šéf) podléhá výhradně ministru financí, není nad ním žádná jiná kontrola. Přitom disponuje klíčovými informacemi o finančních tocích v Česku a odtud i k nám. Bude velmi záležet na výběru šéfa financí.
Ani tím riziko mimopolitické „vlády odborníků" (jaký je Pecina odborník na bezpečnostní oblast?) nekončí. Jde také o tajné služby. Ředitele civilní kontrarozvědky (BIS) jmenuje po projednání v bezpečnostním výboru sněmovny vláda. Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, zase po projednání ve výboru, ministr obrany se souhlasem vlády. Post ředitele VZ jej nyní neobsazený, generál Kovanda je obviněn poté, co sledoval manželku premiéra. A nakonec je tu ÚZSI, Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády.
Do všech čtyř tajných služeb (započítáváme sem i klíčové FAÚ) si může vláda nasadit své lidi. Některé po projednání ve výboru sněmovny. Souhlas poslanců však není nutný.
Zemanova vláda může i za tři měsíce udělat v oblasti bezpečnosti pěkný vítr, vrátit ji o pár let zpátky.
