Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák ve čtvrtek od Krajského soudu v Praze vyfasoval tříleté vězení. Justice jej usvědčila, že zmanipuloval dvousetmilionovou zakázku na pozemní práce v Lánské oboře tak, aby ji vyhrála předem domluvená firma. Krom toho Balák figuruje i v další korupční kauze. Je obžalován, že se - opět v Lánské oboře - dopustil zpronevěry také v případě těžby kamene.
Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Miloše Baláka do funkce bez výběrového řízení instaloval kancléř Vratislav Mynář. Čachry svého podřízeného léta kryl a až do vynesení pravomocného rozsudku ho neuvěřitelných pět let držel ve funkci. Podle zjištění Aktuálně.cz dokonce vyvíjel tlak na justiční orgány s cílem překazit vyšetřování.
Že dnes v nejbližším okolí hlavy státu působí gauneři a zloději, překvapí už málokoho. Pan Balák si za osm let ve funkci nepochybně stačil nakrást dost na to, aby se mu tříletý pobyt ve vězení vyplatil. Ostatně není jisté, zda do něj vůbec nastoupí, když Hrad disponuje institutem milosti.
Za pozornost ale stojí ještě jeden aspekt celé věci: místo činu. "Aktéři šli tuto záležitost projednat tam, kam veřejnost nemohla, tedy do Lánské obory," konstatoval soudce Ladislav Koudelka.
Lánská obora zabírá více než 3000 hektarů lesů v severní části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Byla zakoupena spolu se zámkem Lány československým státem na počátku 20. let minulého století, do konce 50. let však byla volně přístupná. O jejím uzavření rozhodl po svém zvolení do funkce až prezident Antonín Novotný. Režim, který v oboře zavedli komunističtí papaláši, kupodivu zachovali i Václav Havel a jeho následovníci. Přestože se uvnitř obory nalézá řada zajímavých turistických cílů - například zřícenina hradu Jivno, zbytky bývalé koněspřežky či takzvaný Dohodový dub, pod nímž T. G. Masaryk projednával s jugoslávským králem Alexandrem vznik vojenského paktu, který vstoupil do dějin jako Malá dohoda - jedinou legální možností, jak se dovnitř dostat, je zakoupit si za desítky tisíc korun povolení k odstřelu jelena, muflona či srnce.
Hradní úředníci v minulosti uzavření obory odůvodňovali ochranou zvěře a prezidenta. Oba argumenty se jeví jako silně účelové. Většina oplocených obor je u nás uzavřena pouze sezónně, jindy do nich lze vstoupit. Argumentovat ochranou prezidenta, který do obory zavítá zřejmě jen zcela výjimečně, je pak očividně absurdní.
Pozoruhodné je, že v souvislosti s plánem vytvořit z malé části CHKO Křivoklátsko národní park, k čemuž se zavázala vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení, se objevuje kritika sousedních obcí, jejímž leitmotivem je nepodložená obava, že místní obyvatelé nebudou moci po vyhlášení parku chodit do lesů jako dříve. Že je ale Lánská obora již více než šedesát let hermeticky uzavřená, nikoho z místních neirituje. Nebo alespoň ne do té míry, aby kvůli tomu psal petice jako v případě národního parku.
Nepočítáme-li vojenské újezdy, je Lánská obora zdaleka největším veřejným územím v Česku, do kterého se veřejnost nemůže podívat. Není jistě náhoda, že právě v místě, kde lze ve skrytu těžit dřevo, lámat kámen nebo provádět rozsáhlé terénní práce, bují korupce, podvody a zlodějny. Snad si toho příští prezident či prezidentka povšimnou. Ne každá tradice si zaslouží trvání. Zvlášť sahají-li její kořeny do dob tak temných, jako byly ty komunistické.
Autor je historik.
Video: Zámek v Lánech
