reklama
 
 

Lustrák? Klidně zrušit. Smysl má vědět, co StB a KSČ páchaly

26. 9. 2014 13:15
Komentář Martina Fendrycha: Vtip: ODS a TOP 09 pětadvacet let po revoluci navrhují zpřísnit lustrační zákon. V době, kdy je Babiš český politik číslo jedna a estébák Laube sedí ve vedení policie.

S notnou dávkou pohrdání může pravicový volič hledět na to, co se děje v předvolební kampani. Když se to hodí, topka a ódeeska využívají téma lustrací a minulosti. Lídr pravice místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek vytáhl „komunistického fízla“. Z té potupné nálepky se rozvinula mimořádně stupidní, zastydle pubertální sněmovní debata. Modrá strana nezůstala pozadu. Pětadvacet let po revoluci by chtěla zpřísnit lustrační zákon. V době, kdy se hlavní postavou politické scény stal Andrej Babiš (ANO). Směšné.

Komunistickým fízlem nazval Miroslav Kalousek Zdeňka Ondráčka. Tento poslanec za KSČM zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v roce 1989. V srpnu 1989 vlezl do KSČ. Hovořil o zásazích proti svobodomyslným občanům před pětadvaceti lety do televize. Obhajoval bití. Mlátil ženy. Sloužil u pohotovostního pluku. Fuj fuj fuj.

Ale jaký smysl má, že je dnes, když byl zvolen do Sněmovny za komunisty, orazítkován jako fízl? Člověkem, který před osmi lety uvažoval o vládě tolerované komunisty? Po jednání s Jiřím Paroubkem (tehdy ČSSD) v srpnu 2006 Kalousek řekl: „Hovořili jsme o možnosti koaliční spolupráce. Byla by to menšinová vláda, která by hledala podporu napříč politickým spektrem, v případě komunistů předpokládám nějakou formu umožnění vzniku.“ V té době byl ještě předsedou lidovců.

Nechme Kalouska, toho neúnavného poutače předvolební pozornosti za každou cenu, Kalouskem. TOP 09, ODS a lidovci před volbami navrhli přísnější lustrační zákon. Má se vztahovat také na členy vlády a na místa vedoucích úředníků. Poslanec Marek Benda (ODS) tvrdí, že je nespravedlivé, když vedoucí pracovníci musejí předložit čisté lustrační osvědčení, zatímco ministři a náměstci ne. Prý by ministři mohli být dokonce vydíratelní. Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) by ještě přidal vedoucí dalších ústředních úřadů státní správy.

Lustrace jako „nehajitelné harampádí“

Chápu to. StB mám rád jak zánět trojklanného nervu. Nechci estébáky a nomenklaturní bolševické kádry na žádném klíčovém místě státní správy. Zabili mi oba dědečky, věznili mi tátu, ničili mi život. Mnoha lidem ho zničili nadobro. Ale uběhlo dvacet pět let od zhroucení bolševika. Plno lidí řekne: „Co je nám do toho, jestli fízloval? Ti, co nefízlovali, zase kradli, tak co?“ A přesně tak se zachovali poslanci. Návrh zpřísnění lustráku v pátek dopoledne ve Sněmovně neprošel. Kalousek pravil: „Bývalí agenti StB mohou být členy vlády.“ Ano, to již delší dobu platí. Změnu nakonec nepodpořili vládní lidovci. O to, aby ministři nebyli konfidenti StB, se prý postarají v Senátu.

Lukáš Jelínek, levicový ideolog, který má lví podíl na postupném rozbití Ústavu pro studium totalitních režimů, člen Rady ÚSTR, nedávno ke zpřísnění lustračního zákona do Práva napsal: „Jak však plynul čas, staly se lustrace nehajitelným harampádím, jemuž zbyl jediný účel – mlácení politických protivníků po hlavě tam, kde docházejí věcné argumenty.“

To je častý levicový postoj: StB zavál čas. O gestapu a fašistech by si Jelínek nedovolil takto mluvit. Nacismus a Hitlerova tajná policie se stále bere jako hrozba, něco odporného. Kdežto komunismus, který má na svědomí ještě víc lidských obětí, je u nás levičáky chráněn, omlouván, tolerován. To se všeobecně ví. Proto je z lustrací pouhé harampádí, kdežto nacismus stálá hrozba. Přitom komunismus a nacismus je zcela rovnocenné, totalitní, svobodu trvale ohrožující riziko.

Kalousek v roce 2006 po jednání s Paroubkem: „Hovořili jsme o možnosti koaliční spolupráce. Byla by to menšinová vláda, která by hledala podporu napříč politickým spektrem, v případě komunistů předpokládám nějakou formu umožnění vzniku.“

Zpět k lustráku. Zpřísňovat ho dnes postrádalo smysl. Miroslav Kalousek i předseda ODS Petr Fiala moc dobře věděli, že novela Parlamentem nemůže projít. A potom, dnes už by to mělo být na nás, ne? Popravdě, ať lustrační zákon klidně zruší. Stejně se náměstkem policejního prezidenta pro kriminálku stal bývalý estébák Laube (nepochopitelné) a místopředseda vlády není s to předložit čisté lustrační osvědčení (pochopitelně). Tak co?

Svobodně se rozhodovat znamená vědět

Mnohem důležitější dnes je, aby se lidé, když chtějí, ta část voličů, kteří o to stojí, mohli svobodně rozhodovat. Aby si snadno mohli ověřit, koho volí. Aby bylo jednoduché zjistit, kdo a co dělal u StB či pro StB nebo v KSČ. Porovnat to s tím, co a jak dělá teď. Taky je, zvlášť pro mladé lidi, důležité, aby si mohli on-line najít informace o StB, o jejích akcích, o opatření okolo Palachova týdne třeba, ale taky o tom, jak tajná komunistická policie pracovala v podnicích, jak ničila církve, rodiny, jak zhoubně tu fungovala.

Dnes je pro nás mnohem důležitější, aby nebyl zničen Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Aby velmi rychle pokračovalo převádění svazků StB do elektronické podoby a aby ty informace byly snadno, veřejně přístupné. Co pro to dělá pravice? Co pro to dělá Miroslav Kalousek a Petr Fiala (ODS)? Byli schopni se s Bohuslavem Sobotkou, mimochodem jedním ze strůjců rozbití ÚSTR, dohodnout na vylámání všech zubů zákona o státní službě. Kdyby chtěli, mohli jednat i o ústavu, chránit ho.

Jenomže to by byli museli začít někdy loni v lednu. Nemělo by to ten levný, trapný, předvolebně kampaňovitý efekt jako vykřiknout větu o komunistickém fízlovi. A tak byl ústav, který má oživovat naši chabou, línou paměť, postupně rozmlácen, všichni bývalí šéfové vyhozeni, mnozí zjevně protiprávně, ale to je jedno. Devastace jede dál. A její cíl, jak svědčí mnozí, kteří to zažívají na vlastní kůži, je jasný: maximálně zbrzdit proces zpřístupňování informací o totalitní Státní bezpečnosti.

Důležité je vědět, jak to v minulosti bylo. Kdo co dělal, i když to často bolí. A podle toho se rozhodovat třeba i ve volbách a při obsazování míst ve státě. Jenomže naskenována je zatím pouhá pětina všech dostupných archiválií o StB. Činí to sice více než třicet milionů stránek, lustruje se v necelých šedesáti databázích, ale pořád je hotova jen pětina. A laik se zatím stále vůbec nedostane k zdrcující většině informací. Ústav pro studium totalitních režimů je dnes mnohem důležitější než lustrák. Svobodně se rozhodovat znamená vědět. (Jenom je to velmi namáhavá práce.)

autor: Martin Fendrych | 26. 9. 2014 13:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama