Tomáš Němeček Tomáš Němeček | Názory
18. 2. 2020 19:00

"Lex Babiš" po třech letech rozjímání na Ústavním soudu

Nález vydaný tři roky a tři dny po podání už jen tiše prošumí. Význam má především akademický. A ne, to nemá být lichotka.
Ústavní soudce Jan Filip s předsedou konstitučního tribunálu Pavlem Rychetským vyhlašují nález k "Lex Babiš".
Ústavní soudce Jan Filip s předsedou konstitučního tribunálu Pavlem Rychetským vyhlašují nález k "Lex Babiš". | Foto: ČTK - Igor Zehl

Vydá-li Ústavní soud svůj nález v době, kdy už je člověk mrtvý, zas takové potěšení z jeho četby mít nebude.

Anebo jinak: kdyby své rozhodnutí ohledně zákona o střetu zájmů vyhlásil konstituční tribunál do půl roku, zahřmělo by jako rána z děla. A patrně by zasáhlo do parlamentních voleb.

Kdyby rozhodl do roka, tedy někdy počátkem ledna 2018, byl by to přesný výstřel, který by dost možná ovlivnil sestavování druhé Babišovy vlády s ČSSD.

Kdyby rozhodl do dvou let, někdy na jaře 2019, mohlo to být jako přesný zásah šavlí. A kdo ví, snad by i posílil auditní zjištění Evropské komise o Babišově střetu zájmů.

Nález vydaný po třech letech a třech dnech už ale jen tiše prošumí a má význam především akademický. A ne, to není lichotka.

Sečtělý píše o obmyšleném

Rozhodnutí ve věci novely zákona o střetu zájmů (lex Babiš) mělo potenciál stát se prvním opravdu velkým nálezem "třetího" Ústavního soudu. Vždyť soudci se v něm vzepřeli svému nominátorovi: návrh prezidenta republiky na zrušení napadených paragrafů kompletně zamítli.

Na několika místech přitom použili vkusně patetická slova, když zákon nazvali projevem "obranyschopnosti demokracie" (bod 165) a reakcí na koncentraci ekonomické, mediální a politické moci, jaká "dosud neměla v historii České republiky obdoby" (bod 97).

Jenže popravdě z textu není vůbec zřejmé, co na tom všem trvalo soudci zpravodaji Janu Filipovi tak dlouho. Nález sice ukazuje oslnivou znalost rakouské, polské, slovenské a srbské úpravy a veškeré relevantní anglosaské literatury (nešlo by se propříště dohodnout, že sečtělost profesora Filipa bude brána jako již nesporně prokázaná?), ale pro posouzení tří klíčových paragrafů by možná méně bylo více.

Raději nedomýšlet, jak dlouho by nález vznikal, kdyby k němu bylo navíc nutné studovat soudní spisy, shánět vyjádření více účastníků, než je prstů na jedné ruce, provádět statistické modelování nebo se zahloubat do evropského práva.

Jistěže je díky své důkladnosti přesvědčivý. Vypořádal se na 91 stranách s úplně všemi námitkami, které prezidenta i skupinu poslanců ANO napadly. A ještě asi tak s pěti dalšími, které je napadnout mohly, a pro jistotu i s několika, které napadly jen profesora Filipa. Přičtěme mu ale k dobru alespoň jeden projev suchého humoru. V bodě 178 na prezidentovu námitku, že zákon o střetu zájmů zbytečně zakazuje vyjmenovaným funkcionářům vlastnictví tištěných médií ryze odborných, soudce zpravodaj opáčil, že přece sám Miloš Zeman publikoval v Technickém magazínu č. 8/1989 vlivný článek Prognostika a přestavba, "který se setkal s velkým ohlasem a položil základy jeho politické kariéry".

Jenže po třech letech a třech dnech už i prezident coby původní navrhovatel vzal nález jen vlažně na vědomí. Andrej Babiš se zákon dávno naučil obcházet vytvořením svěřenského fondu, který řídí jeho právníci a manželka a kde on sám je jediným obmyšleným. Pokud právo je minimem morálky, pak způsob, jakým Babiš naplnil svou povinnost, představoval minimum zákona a maximum amorálnosti.

Riziko studu

Může být tříleté čekání na nález v něčem také dobré? Snad v tom, že se během té doby ukázalo, v čem všem zákon nepostačuje. Lex Babiš v době vzniku (2017) zjevně přecenili nejen jeho kritici, ale i příznivci.

Andrej Babiš se nevzdal efektivní kontroly nad svým impériem, holding Agrofert se nezřekl dotací a média Mafry nezačala měřit premiérovi stejně přísným metrem jako jeho předchůdcům. Zároveň se ale Babiš nestal mučedníkem a zákon neohrozil ani jeho byznys, ani nikoho jiného.

Předseda posledního československého Ústavního soudu Ernest Valko kdysi o lustračním zákonu řekl, že kdyby ti, kterých se týká, měli "elementární pocit studu a výčitek svědomí", nebylo by nutné jej přijímat. U Andreje Babiše, zdá se, riziko studu a výčitek svědomí není nijak mimořádně akutní. Jelikož ani nový zákon o střetu zájmů - jak se názorně ukázalo během tříletého čekání na nález - neměl na premiéra žádné pozorovatelné účinky, není na čase jej zpřesnit a zpřísnit?

Soudce zpravodaj se řídil zásadou cimrmanovské Smrtky, která nesmí ani naznačovat. Ale stejně jako ona neodolal a naznačil: v bodě 145 navrhuje, že by možná měl zákon vynucovat někdo jiný než ministerstvo spravedlnosti (například speciální protikorupční úřad jako ve Francii, Rumunsku nebo Polsku). A v bodě 146 poznamenává, že zákon se stává účinným jen při vynucování, přičemž nemusí jít o drakonické tresty v podobě ztráty úřadu, ale i o důsledné vymáhání pokut.

Tuto radu profesora Filipa bychom měli vzít vážně.

Autor je právník a novinář.

Rozhodnutí Ústavního soudu jsem čekal. Námitky byly naivní. Politik by měl chápat, že nejde kombinovat vlastnictví médií a velkého byznysu. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy