Po válce zbyl v Česku malý počet Cikánů. Došlo k velkému přesunu Cikánů z Maďarska a Slovenska. Prvé zničené domy od Cikánů jsem mohl vidět brzo po v Teplicích.Lázních.

Vše co bylo od dřeva - okna, dveře a podlahy byly spáleny. Cikáni byli zvyklí, že nebyli potrestáni a dostali byty nové. Totéž jsem zažil v Hradci Králové, kde musela být vystěhována a vypálena celá cikánská kolonie na Pláckách a cikáni dostali byty ve starém městě za katedrálou. Jejich stav byl zanedlouho jako v Teplicích.

Pozitivní poznatek mám z Nového Bydžova, kde Romové ze strach z vystěhování pro nepořádek a noční výtržnosti přijali místo sociálních dávek veřejně prospěšné práce.

Město dle udání starosty z toho mělo dvojí užitek. Romové alespoň něco udělali a večer byli unaveni, takže nepopíjeli po hospodách a šli raději spát. Hlavní vinu vidím v obrácené diskriminaci za totality, kdy chudá česká rodina nedostávala nic a rómská sociální dávky a šatenky pro děti, za které se šatily matky.

Proč mezi Romy mohu vidět spořádané rodiny pěkně ustrojené nebo podnikatele dobře prosperující. Záleží přesdevším na Rómech, aby se přizpůsobili většinové společnosti a snažili se, aby sociální dávky nepropíjeli po hospodách a potom neměli peníze na bydlení. Důležitý je i dohled obcí.

Ing. Vladimír Minařík, důchodce, soudní znalec, Hradec Králové