Milost vrahu, jenž daroval své žlázy

Před 120 lety

Národní listy z neděle 20.června 1886 napsaly mimo jiné:

Aféra komise pro kontrolu státního dluhu dostane se v rozpočtovém výboru opět v pondělí na přetřes a to na výslovnou žádost členů levice, která patrně ještě v tomto zasedání z aféry té chce těžit. Ukazuje se, že bylo by se učinilo nejlépe, kdyby předseda komise dr. Šrom byl se dostavil do výboru a tam učinil konec všem pověstem a neurčitostem rozhodným prohlášením.

Včera dopoledne žádalo se na dělnictvu v starobrněnské továrně Löw-Beerově, aby za zlatku přes neděli pracovalo. Dělnictvo sestoupivši se v poradu, odmítlo nabíku. Jinak nestalo se ničeho. Zprávy rozšířené o stávce na ten čas jsou bezpodstatny.

Vybraný článek v plném znění:

Smrt krále Ludvíka II.

Velikou sensaci vzbudily zprávy francouzských listů o stycích krále Ludvíka s rodinou Orleanův, o nichž docházejí zprávy stále podrobnější, podivnější a sensačnější. Nepopírá se již ani, že právě tyto styky byly bezprostřední příčinou, že Ludvíku II. byla vláda z rukou vyrvána.

Opakuje se s větší určitostí ještě zpráva, že do Mnichova přibyl tajemník jistého domu bankovního a že králi nabídl 40 milionů franků; přinesl však zároveň vyhotovenou již smlouvu z několika odstavců sestávající, kterouž král měl podpepsati, čemuž se skutečně nevzpíral.

Ve smlouvě té výslovně uvedena byla podmínka, že Bavorsko zachovati má neutralitu pro případ války Francie s Pruskem a kvůli zajištění, jak v podmínkách se pravilo, měl smlouvu tu podepsati též bavorský vyslanec v Paříži Reiter. Jeden opis smlouvy doručen byl též oblíbenému sluhovi královu Hesselschwertovi, jenž nad obsahem jejím se zděsil a představenému svému (hr. Holnsteinovi?) ji ukázal. Týž sdělil vše princovi Luitpoldovi a ministru baronu Crailsheinovi.

Ve čtvrteční schůzi sněmovny nebyla o záležitosti této učiněna zmínka, v některém příštím sezení přednésti má však zprávu o tom zpravodaj výboru, rada zemského soudu Geiger.

Vážný význam této události lze uvážiti teprve připomeneme-li si, že, jak v německých kruzích diplomatických se ujišťuje, před několika týdny byla válka s Francií bližší než r. 1871. Z Berlína bylo vzhledem k válečným řečím některých důstojníků francouzských a vzhledem k zákonu o vyzvědačství zasláno do Paříže jakési ultimatum, na něž v Paříži dlouho nedáno odpovědi, až konečně došla přece odpověď uspokojivá. Praví se, že ministr války Boulanger odstoupí.

Před 100 lety

Národní politika ze středy 20.června 1906 napsala mimo jiné:

Veliká živelní pohroma na Benešovsku. Dosud pouze přibližně možno učiniti si představu o nesmírných škodách, které nedělní živelní pohroma na Benešovsku způsobila. Zprávy docházející z jednotlivých obcí shodují se v líčení hrůz, jakých v onom neštěstím postiženém kraji není pamětníka. Ožebračenému lidu vyschly slzy žalem a úzkostí, co přinese mu nejbližší budoucnost, čím nasytí hladovící dítky i sebe, když veškerá žeň byla mu zničena a odplavena, všechen majetek pak zničen. V postižených obcích zavládla bída a všem šlechetným srdcím naskytá se tu vhodná příležitost přispěti ubohému, v zoufalství uvrženému lidu, nežli povolané orgány počnou konati svoji povinnost.

Český klub učinil ve včerejší schůzi usnesení, které prohlašuje nepřijatelným požadavek Němců o dvoutřetinové většině pro rozdělení volebních okresů.

Vzbouření německému koloniálnímu vojsku v Africe. Jistá vojenská korespondence potvrzuej zprávu, že ve vojsku v jihovýchodní Africe vznikla velká nespokojenost a že se skutečně udály opravdu zlé věci. Koloniální vládě bylo oznámeno, že koloniální vojsko 1.května vztyčilo rudý prapor a provolávalo slávu poslanci Bebelovi.

Vybraný článek v plném znění:

Německá akce proti českým výletům v okolí Vídně.

Zdejší Čechové ve Vídni umluvili se již v dubnu, že budou pořádati řadu výletů do okolí Vídně, mezi jiným také na den 24.června do blízkého údolí u Dunaje. Za účelem zmaření těchto výletů zahájili Němci podobnou akci, jaká se jim zdařila proti výletu českých železničních úředníků do Marianských Lázní. Včera byla u ministra Pradea deputace německých nacionálů za vedení posl. Dötze, aby ho upozornila na zamýšlený prý demonstrativní výlet. Deputace poukazovala k tomu, že 24.června konají se všude slavnosti slunovratu, spojené se svatojanskými ohni a jinými lidovými zábavami. Čechové pak že zamýšlejí vyplouti na čtyřech lodích po Dunaji a přistáti na čtyřech místech při počátku slavnosti. Dále sdělila deputace, že se několik obcí usneslo, ohraditi se proti tomu telegraficky u místodržitelství a německého ministra krajana. Ministr slíbil, že po přijetí dotyčných ohražení učiní vše, co bude v jeho moci, aby přednesenému přání vyhověl. Na to navštívila deputace ještě několik poslanců za dotyčnou krajinu, mezi nimi několik antisemitů, kteří vesměs přislíbili pomoc za účelem překažení českého výletu.

Před 80 lety

Lidové noviny z neděle 20.června 1926 napsaly mimo jiné:

Porada zahraničních minsitrů Malé dohody skončila se včera v duchu přátelské shody a vzájemné důvěry, a ukázala, že pětileté trvání Malé dohody je bezpečnou zárukou míru ve střední Evropě. Po úspěšné sanaci Rakouska jednalo se o bulharské půjčce, o věcech maďarských a o zastoupení Malé dohody v radě Společnosti národů. Malá dohoda bude zastoupena příště rumunským zástupcem. Průběh porad byl bedlivě sledován, zejména také v Londýně, kde mají největší zájem na poměr Malé dohody k Maďarsku. Malá dohoda je ochotna vždy k společné práci na díle míru i s Maďarskem.

Stávka horníků v Anglii. Sedmý týden uhelné stávky skončil bez vyhlídky na smír. Podle Tomešů není vůbec naděje na ukončení sporu, dokud v masách dělnictva nevznikne hnutí proti nekompromisnímu stanovisku vůdců. Zatím co do Anglie dováží se uhlí ve vzrůstající míře, dobývají anglické trhy Německo, Polsko a Ameriku.

Milost vrahu, jenž daroval své žlázy. Vrah Ilja Krajan, který byl odsouzen k smrti a který propůjčil se zaječarskému lékaři Kolosvikovi k provedení jeho omlazovacích pokusů, obdržel od krále milost a trest smrti byl mu změněn ve dvacetiletý žalář.

Vybraný článek v plném znění:

Česká divadelní sezona v Liberci.

Ve dnech 1. až 18.června se konala poslední divadelní představení v libereckém městském divadle, jež opět hostilo olomouckou operu za vedení jejího šéfa Karla Nedbala a režiséra Bohuše Vilíma. Umělecký úspěch ještě předčil úspěch zájezdu předcházejícího, ale přímo zarážející je vnější neúspěch, který se objevil  ve slabé návštěvě obecenstva, takže letošní sezona se končí značných schodkem. Jako příčina tohoto neúspěchu se udává vedle pokleslého národního nadšení velmi citelná hospodářská tíseň zvláště v Liberci se jevící a výhradný zájem upřený letos k národnímu svátku sokolského sletu, jehož se celá menšina zúčastní. Olomoučtí pokračují ve svých pohostinských hrách v městském divadle v Ústí nad Labem a Teplicích-Šanově.

Před 60 lety

Mladá fronta ze čtvrtka 20.června 1946 napsala mimo jiné:

Presidentem Československa byl znovu zvolen dr E.Beneš. Volba president republiky se konala ve Vladislavském sále ve středu po třetí. Po prvé tam byl zvolen presidentem Tomáš Garigue Masaryk v roce 1934 a rok potom, po abdikaci TGM, dr Edvard Beneš. Nikdy však neproběhla volba tak manifestačním způsobem, kdy všichni přítomní zástupci lidu, plníce jeho vůli, odevzdali svůj hlas na jedno jméno jméno dr Edvarda Beneše.

Diplomatický sbor poblahopřál panu presidentovi. V trůnním sále pražského Hradu se ve středu o 16.hodině shromáždili vedoucí činitelé diplomatického sboru pražského. Přišli, aby blahopřáli presidentovi republiky, který volbou Národního shromáždění byl poznovu postaven v čelo svého státu. Stařešina diplomatického sboru pražského Philip Nichols velmi srdečně blahopřál panu presidentovi ke znovuzvolení jménem diplomatického sboru i jménem svým.

Kl. Gottwald sestaví novou vládu. Předseda vlády Zdeněk Fierlinger podal panu presidentovi republiky včera demisi vlády. Pan president demisi přijal a požádal předsedu vlády, aby dosavadní vláda vyřizovala vládní záležitosti až do ustavení vlády nové. Pan president přijal dále poslance Klementa Gottwalda a pověřil jej sestavením nové vlády.

Vybraný článek v plném znění:

Dr E.Beneš slavně zvolen presidentem.

Slavnostní chvíle těch asi 1000 šťastných, kteří mohli být přítomni ve středu ve starobylém Vladislavském sále, dlouho jim nevymizí z paměti. Ta slavnostně vzrušená nálada už dlouho před zahájením schůze Ústavodárného národního shromáždění, starobylá kamenná krása pražského Hradu, a vědomí, že zde bude volen presidentem muž, který se zasloužil o budování republiky, který je pro nás ztělesněním síly a ducha, kterého máme všichni rádi, to vše působilo nezapomenutelným dojmem. A zaleskly-li se při slibu presidentově a při hymnách slzy v očích žen i mužů, nestyděl se za ně nikdo. Byly to slzy štěstí a radosti, radosti nad tím, že náš lid povede do další práce muž, který s lidem žije a svému lidu rozumí.

Před 30 lety

Před 30 lety, 20.června 1976, byla neděle a v ČSSR noviny nevycházely.