Infobox
CO JE PAPÍROVÝ SVĚT
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v této rubrice, kterou připravujeme ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, vám v každý pracovní den přineseme základní přehled toho, co psaly české noviny v tento den v minulosti.
Pravidelně zde budete "listovat" Národními listy, Národní politikou, Lidovými novinami, Mladou frontou a Rudým právem.
Chceme vám tímto malým projektem zprostředkovat nejen krátký pohled do historie, ale zároveň možnost podívat se na to, jak se noviny vyvíjely od roku 1886 až do dneška.
Budeme vděčni za každý váš názor na tuto novou rubriku.
Redakce Aktuálně.cz, [email protected]
Před 120 lety
Národní listy z neděle 25.dubna 1886 napsaly mimo jiné:
Většina předloh zákonů o vyrovnání uherském odevzdána již státní tiskárně, a radové ministerstva obchodu a financí provádějí poslední korektury. Při zahájení sněmovny dne 5.května budou rozdány. Dvě předlohy, totiž celní zákon a předloha o desetiletém trvání obchodní smlouvy s Uhry, musí býti stůj co stůj ještě v letošní saisoně od sněmovny přijaty.
Zápis na českou universitu do letního semestru ukončí se dnem 6.května 1886. poněvadž se bude zapisovati každodenně od 8-12 hod., a jak ze zkušenosti víme, v posledních třech dnech bývá na kvestuře ohromný nával, upozorňujeme pány studující, zejména ty, kteří jsou v Praze, aby se zápisem neotáleli a raději dříve se zapsati dali, neboť kdo by do 6.května t. r. pro přílišný nával zapsán býti nemohl, musí podati kolkovanou žádost ku sborům profesorským za dodatečný zápis.
Velinská továrna na kávové surogáty a čokoládu uvedla do obchodu před nějakým časem výtečný svůj výrobek, pod názvem "Velinská káva světová" a zjednala si jím rázem přístup do mnohých našich domácností, které až dosud kupovali cizé výrobky. Poněvadž ale také výroba velinské továrny dostihuje dokonalou jakostí svou veškeré toho druhu výrobky cizé, jest si přáti, aby se rozšířila v nejširších kruzích našeho obecenstva.
Vybraný článek v plném znění:
Nové nařízení ministerstva obchodu.
Ministerstvo obchodu zapovědělo škrtati na poštovních poukázkách dvoujazyčný text v jazyku druhém, neboť prý nešvar ten zavdal příčinu "k četným stížnostem". Stalo prý se zejména v Čechách toto škrtání módou. Koho vlastně se týká nařízení toto? Jest známo, že pro Němce každá poštovní filiálka musí míti na skladě poštovní formuláře výhradně nemecké, aby pány český text nepoplašil. Němec tedy vůbec škrtati nemusí. Naproti tomu kalkuloval zasílatel Čech následovně: "Má-li Němec právo zlobiti se na český text, mám na vzájem právo, zlobiti se na text německý a dovolit si německý text co zbytečný škrtnouti." Nyní to v zájmu privilegovaného německého jazyka státního učiniti nesmí.
Před 100 lety
Národní politika ze středy 25.dubna 1906 napsala mimo jiné:
Obavy před prvním květnem v Paříži. Mezi obyvatelstvem Paříže jsou rozšířeny znepokojující pověsti o událostech, jež lze očekávati v den 1.května. mezi jinými se praví, že dojde k pouličním nepokojům a všeobecné stávce. Mnoho rodin vzhledem na to opatřuje se potravinami a svítivem, další chtějí odcestovati. Pravděpodobné je zatím jen to, že zřejmě tisíce dělnictva nebudou pracovati, avšak to nemusí být důvod k panice. Ve Francii nyní probíhá velké stávkové hnutí uhlokopů, které trvá již přes měsíc. Ti se dožadují zvýšení příplatku ke mzdě ze 30 na 40%. Proti tomuto požadavku, ze kterého mimo jiné vyplývá, aby denní mzda dosahovala částky 7 franků 18 centimů, se však rozhodně postavili podnikatelé.
Lázeňské období v Luhačovicích zahájeno bude již 1.května. dle četných známek lze očekávati, že letos nebudou nemocní odkládati svůj příjezd až na dobu prázdnin, nýbrž že pospíší sobě do Luhačovic již v květnu a červnu, aby užili léčebních prostředků v pohodlí, bez chvatu a shonu, a pokochali se rozvíjející přírodou, která činí na jaře z Luhačovic skutečně moravský ráj.
Vybraný článek v plném znění:
Když prší koncem dubna, jako ten letošní, jehož předčasná skoro letní teplota vyvoala netušený rozmach v přírodě, znamená to podle staré pranostiky hojnost úrody a požehnání. Ovšem platí to o dešti, který zavlažuje a símě v prsti, prohřáté vydatným slunečnem, uvádí v rychlý, bujný vývoj, o dešti, který půdu luční, po vláze volající, napojí a vzrůst travin urychlí, ne však o dešti, jenž vychází "z míry", prsť přesytí, zbahní, provázen jsa přílišným chladem, vegetaci v pravém slova smyslu ubijí, květ na stromě neoplodněný splachuje, potoky a řeky přeplňuje, v nížinách povodně vyvolává a požehnání jara takto oddaluje. Déšť teplý, vydatný a přece míru žádoucí zachovávající, vítá kde kdo nejen rolník, sadař, lesník, ale také měšťák, jemuž není nepovědomo, že příroda, po níž tolik touží, bez jarní vlády zůstává jaksi nesvá a neúplná co do půvabů!
Před 80 lety
Lidové noviny z neděle 25.dubna 1926 napsaly mimo jiné:
Smlouva rusko-německá podepsána. Včerejší schůze říšského kabinetu schválila text smlouvy mezi sovětským Ruskem a Německem, kterou potom sovětský vyslanec Krestinskij a Stresemann parafovali. Říšský president zmocnil potom ministra věcí zahraničních k formálnímu podpisu smlouvy, což se stalo odpoledne.
Památník národního osvobození a Žižkův pomník. Včera se konala v zasedací síni žižkovské radnice ustavující schůze Sboru pro zbudování památníku národního osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově. Předsedou spolku byl zvolen poslanec Udržal. Pan president republiky byl jmenován čestným protektorem spolku a byl mu poslán holdovací telegram.
Mussolini zahajuje boj proti depopulaci. Diktátor Italie nařídil přísné zakročení proti agitaci, doporučující omezovati v rodinách počet dětí, při čemž prohlásil, že Italie ke své expansi potřebuje co nejvíce lidí.
Vybraný článek v plném znění:
Dívají se zkušenostem z války pořádně na zuby.
Jeden německý vojenský časopis přináší výzvu, aby se přihlásil důstojník, poddůstojník nebo vojín, kterému se ve válce podařilo vylézt v boji na nepřátelský tank a jeho posádku svazkem ručních granátů udělat neškodnou. Časopis by se rád dozvěděl jak jména zúčastněných tak i podrobnosti takových případů. Tato noticka je výmluvným svědectvím, jak se naši sousedé snaží zachytit válečné zkušenosti a využít jich. Boji s tanky věnují přitom docela zvláštní pozornost. Chápou se každé příležitosti, aby svým lidem ukázali slabiny zbraně, kterou jim mírové smlouvy odepírají.
Před 60 lety
Mladá fronta ze čtvrtka 25.dubna 1946 napsala mimo jiné:
Světový mír na vahách čtyř velmocí konference v Paříži. Konference čtyř zahraničních ministrů spojeneckých velmocí zúčastní se Byrnes za Spojené státy, Bevin za Velkou Britannii, Molotov za Sovětský svaz a Bidault za Francii. Ministři připraví návrhy textů mírových smluv se státy, které vypověděly spojencům válku. Názory ministrů jsou značně rozdílné a bude třeba dobré vůle na všech stranách, aby rozpory byly překlenuty. Jistě na zdárném výsledku konference závisí i klid v Evropě, ne-li v celém světě.
Žádáme úpravu hranic s Německem. Československá vláda se obrátila na vlády velmocí, zastoupený v Radě zahraničních ministrů, která se sejde dnes v Paříži, se žádostí, aby na program jednání byla dána též otázka rektifikace hranic Československa vůči Německu v případě, že Rada bude o problému Německa jednat. Ministr zahraničních věcí odevzdal velvyslancům čtyř spojeneckých velmocí nótu, ve které jsou naše požadavky uvedeny a dokumentárně podloženy.
9.květen národním svátkem. Vláda se na své včerejší 52.schůzi zabývala mj. úpravou svátků a památných dnů, zejména též s hlediska potřeby zvýšeného pracovního úsilí v době hospodářské výstavby osvobozené republiky. Z podnětu předsedy vlády Z.Fierlingra se zatím PNS navrhne, aby zmocnilo přechodnou zákonodárnou úpravou ministra vnitra k vyhlášení pracovního klidu pro den 9. května 1946.
Vybraný článek v plném znění:
Proces s K.H.Frankem.
V "protektorátu" jsme pracovali za bezcenné peníze.
Dramatické projevy svědků v soudní síni vystřídalo čtení znaleckých posudků, jejichž čísla jsou otřásajícím svědectvím nacistického hospodářství a také vraždění na území t. zv. protektorátu. Už jsme slyšeli o kobkách v Terezíně, o úplavici a o "modrých andělech" (automobilech, v nichž se vyváželi lidé na smrt) a dnes tu slyšíme výslednici těchto hrůzostrašných svědectví v cifrách: 200.000 bylo těch, kteří se nevrátili z koncentračních táborů a 38.000 lidí, kteří padli na německých popravištích.
Před 30 lety
Před 30 lety, 25.dubna 1976 byla neděle a v ČSSR noviny nevycházely.