V době masového rozšíření počítačů a chytrých telefonů se politika, byznys i kultura personifikovaly. Obraz zvítězil ve veřejném prostoru nad přesným slovem a všichni lidé, kteří se pohybují na jevišti dějin, nemohou zanedbávat prezentaci svého obrazu na veřejnosti. Ekonomika pozornosti, s kterou přišel John Rouse, se kdysi soustředila na dbaní o uměřenou přítomnost, protože větší váhu ve společnosti měly profesionální výkony a jejich obsah. Lidé si chránili anonymitu obličeje, hlídali si své soukromí. Dnes má ale tento termín jiný obsah, jde již hlavně o snahu upoutat pozornost k vlastní osobě, která nahrazuje kvalitu výkonu. Nad fakty a přesným slovem vítězí četnost obrazů nabitých emocemi. Kdo je častěji vidět a hodně křičí, je zajímavý pro média a pro reklamu.

Za zlomový bod této proměny považují sociologové rok 2009, kdy se na online trhu prosadily firmy Facebook a Google, které v krátké době obsadily 65 procent reklamního trhu, a tím klasická média přišla o podstatnou část příjmů: musela začít své produkty zdražovat, spořit na redaktorech a začít soutěžit v online prostoru stejnými prostředky. To zásadně proměnilo i obsah zpravodajství, které se muselo vypořádat s novým typem přitažlivosti: fakta byla častěji nahrazena emocemi, gesty a rychlostí. Pozornost se stala novou hodnotou a měnou: zvlášť když se podařilo, že spotřebitelé za podnikatele v online prostoru spolu s algoritmy sami rozšiřují to, co je pro ně výhodné, na co nejvíc lidí slyší, co má v sobě silný emocionální náboj, i když je to absurdní. 71 procent občanů nesouhlasí s navýšením poplatků pro veřejnoprávní média, jinými slovy sítím se podařilo přesvědčit skoro tři čtvrtiny občanů, že fakta, za která se platí a která jsou ověřená, jsou nedůvěryhodná.

Současně došlo k další zásadní změně: veřejný prostor se díky značnému množství webů, do kterých mají přístup bez jakéhokoliv korektivu miliardy lidí, proměnil v nekonečný proud sdělení, v nichž fakta tvoří jen nepatrný zlomek, který je obalen množstvím polopravd, lží, fantaskních nesmyslů, blábolů, konspiračních teorií, kolem nichž se vytvářejí malé uzavřené skupiny uživatelů. Ty v nich nehledají nové informace, ale naopak stvrzení svých názorů: společnost se atomizovala a zpohodlnila. K rozeznání rozdílu mezi fakty a dráždivými emocionálními nářky je třeba vysoká kompetence a často i hodně času. Fakta a přesná slova se stala exkluzivním zbožím.

Pakliže v této situaci se před volbami spojí politici, byznysmeni a  majitelé webů a internetových vyhledavačů, jako se to stalo ve Spojených státech, lze většinu přesvědčit o čemkoliv. Třeba, že za hurikán Milton mohou demokraté. Rozměr nebezpečí nabobtnal, nikdo si s ním neví rady. Vysvětlení evolučního biologa Edwarda Wilsona zní věrohodně: Moderní principy dělby moci a právní stát se zrodily ve středověku, emoce a instinkt máme od pravěku, mají hlubší kořeny, proto často vítězí i ve volbách nad rozumem.

Napsáno pro ČRoPlus.