Mohu ti slíbit, co ti nemůže nikdo dát. To je docela zajímavá skluzavka. Republice více práce, to je naše agitace, volala KSČ v roce 1946, zatímco úspěšně podkopávala pilíře demokracie. Gottwald ve spolupráci se zamindrákovaným Benešem nás zavedli do Stalinova chřtánu. Že to semlelo je samotné a jejich kamarády, je naprosto v pořádku. Slánský byl ještě horší než všichni ostatní. Že jsme to ale odskákali my a s námi statisíce nevinných už tolik v pořádku není.
Srpen 1968 nás všechny poučil, co lze od ruského imperialismu čekat. Docela bych dneska přál Maďarsku a Slovensku, aby se staly na pár dní sovětskými republikami a zažily si to potěšení na vlastní kůži. Když jsou s Ruskem takoví kamarádi. Kamarádům Konečné a Schillerové bych to dopřál také.
Pak jsou tu vlastenci v čele s Japoncem a psychopatickým šoférem, slibující pořádek. Ten nacistický jsme si užili jako malí a skutečně nepatří k něm nejlepším zkušenostem. Vaše generace to vnímá jako dávnou minulost, která podobně jako středověk, už se nemůže vrátit. Ujišťuji vás, že může! Fašisti velmi snadno získávají davy na své sliby, máme tu Itálii po první světové válce a máme tu nacismus v Německu, kdy Hitlerem byli okouzleni skoro všichni.
Máte možnost se rozhodnout mezi nepohodlnou demokracií a pohodlným otroctvím na jedné či druhé straně. Ony se proti vám nakonec spojí.
