Dlouho však již nevydrží. Německý Bundestag se ho totiž chystá rozehnat. Pokud schválí návrh sociálních demokratů, bude od ledna 2007 kouření v restauracích i všech veřejných budovách zakázáno.

Zda se dým v Schiederově kavárně skutečně rozplyne, však ještě není úplně jisté. Ačkoliv se pro plánovaný návrh vyslovili politici napříč stranami a podpořila ho i kancléřka Merkelová, tabáková lobby a poslanci-kuřáci se nevzdávají. Jeden pokus o zákaz kouření ostatně už v roce 1998 zatrhli, když přesvědčili své kolegy, že stát by neměl do svobody lidí zasahovat. Kromě liberálních frází jim tehdy pomohlo také veřejné mínění: Němci kouřili hodně a byli zvyklí zapálit si téměř kdekoliv.

Cigareta ve škole? Zatím bez problému

Kromě restaurací se stále kouří na úřadech, univerzitách, na nádražích a dokonce i v některých nemocnicích. Všudypřítomný kouř podporuje i snadná dostupnost cigaret - ty si může díky automatům bez problémů opatřit každý školák. Teprve od roku 2008 má být přes sto tisíc automatů vyřazeno z provozu, aby se vyhovělo zákonu na ochranu mládeže. Automaty však nezmizí úplně. Nahradí je nové přístroje, které díky čipovým kartám zvládnou rozpoznat věk zákazníka. Ochrana dětí však není úplně dokonalá. V mnoha spolkových zemích se totiž s kouřením setkávají přímo ve škole. Bavorsko vykáže kuřáky - studenty i učitele - ze školních budov teprve od letošního září. Nový trend už zachytily i některé dopravní společnosti. V berlínském S-bahnu jsou pro kuřáky vymezeny už jen speciální Rauchplatzy - prostor na refýži, metr krát metr, s popelníkem uprostřed.

Zpoždění Německa za Evropou je způsobeno také tím, že spolkové zákonodárství je v boji za čistší vzduch téměř bezmocné. Většina kompetencí leží v rukou zemských vlád. Spolku tak nezbývá nic jiného než zemské zákony obcházet oklikou. Tuto cestu ostatně zvolil i současný návrh, který místo zákazu kouření v restauracích plánuje "jenom" zpřísnění ochrany zaměstnanců. V paragrafu o ochraně proti pasivnímu kouření totiž kvůli výjimce stále chybí zaměstnanci restaurací a hotelů. Výjimka má být zrušena a kouření v restauracích tak zakázáno.

Evropa varuje: Německo je pozadu

Na přijetí zákona netlačí jenom nekuřáci, ale i Evropská komise. U ní už má Spolková republika za průtahy s omezováním kouření nejeden vroubek. Poslední a zatím největší kvůli tomu, že dosud nepřevedla do svých norem evropský zákaz tabákové reklamy. Evropský komisař pro zdravotnictví už proto Německu pohrozil, že pokud chybu brzy nenapraví, požene Německo před Evropský soudní dvůr. Tam se Berlín už dříve obrátil z vlastní iniciativy. Rozhodnutí Komise se pokoušel zvrátit žalobou, podle které prý nemá EU do ochrany zdraví v členských zemích co mluvit. Rozsudek dosud nepadl, šance na úspěch žaloby jsou však podle odborníků minimální.

Sympatie Němců pro kouření jsou pro zbytek Evropy záhadou. Zatímco konzervativní státy jako Španělsko či Itálie už kuřáky z restaurací vykázaly, Německo se k tomu pořád nemá. Kromě silné tabákové lobby za tím může stát také silná "kuřácká tradice". Ta zažila svůj největší vzestup v revolučních 60. letech. Dým se tehdy vznášel nejenom na univerzitních chodbách, ale i přímo v přednáškových sálech. Kdo nechtěl vypadat jako šosák, musel si připálit. Mladá generace tím tehdy možná dávala najevo i svůj názor na minulost Německa. Nacisté totiž kouření tvrdě potírali, sám Hitler často mluvil o tom, že tabák je pomsta "rudých" (indiánů) na "bílé rase".

Spolek kuřáků: chceme harmonické soužití

Nacistickou propagandu dnes část kuřácké lobby využívá jako příklad, že zásahy do svobody jednotlivců - a to i kuřáků - jsou nepřípustné. Sama však k propagandě často sklouzává. Evropské sdružení spotřebitelů tabáku například na svých stránkách tvrdí, že dopady pasivního kouření nejsou ještě úplně prokázané. Ve svém mottu pak hlásá: "Podporujeme nekuřáky! Ale zároveň jsme proti omezování svobody a práv kuřáků! Jsme pro jejich harmonické soužití, tak jak bylo po desetiletí praktikováno!"#reklama

Protikuřáčtí aktivisté to považují za výsměch - o harmonickém soužití prý nemůže být řeč. A oproti spolku kuřáků pokládají na stůl jasná čísla: na následky kouření zemřelo vloni v Evropě 650.000 lidí, přepočteno na výdaje za léčení a hospodářské ztráty - minus 100 miliard eur. Diskutované pasivní kouření má podle nich jenom v Německu na svědomí přes 3.300 úmrtí ročně - většinou jako následek cévních onemocnění či rakoviny plic. Výjimkou nejsou ani předčasná úmrtí kojenců.

Pro politiky jsou ale důležitá ještě jiná čísla - průzkumy veřejného mínění. Také z nich ale vyplývá, že kouření v restauracích by Německo zakázat mělo. Podle Centra pro výzkum rakoviny by restaurace bez dýmu uvítalo 80 procent nekuřáků, 70 procent bývalých kuřáků a 25 procent kuřáků aktivních. Kolik procent získá návrh mezi poslanci Bundestagu, se ukáže na začátku července.