Že Vánoce jen vytlačily a nahradily pohanské oslavy, nebo zpochybňováním historické existence Ježíše Krista, popřípadě jeho role atd.

Myslím si, že není až tak důležité co se stalo nebo nestalo před dvěma tisíci lety. Myslím že je důležité co se děje teď.

A teď se děje to, že svátek, který je jedním z projevů naší identity je překrucován, rozmělňován, zakazován, nebo měněn v něco úplně jiného a plytkého..

A že vakuum, které po "našich" Vánocích zůstává je velmi rychle vyplňováno těmi, kdo mají vůli svoji kulturu šířit.

Taková už je totiž přirozenost vakua

Když mluvím s lidmi, tak se mi zdá že je tento trend odmítán. Ale zdá se, že právo uchovávat a hájit si "to své", svoje tradice, zvyky, svůj způsob života, je nám odpíráno. A to tak, že kdokoli se o takovou obhajobu pokusí, je okamžitě označen za xenofoba a snad i fašistu.

Věřím, že vztahy mezi národy se neřídí o moc odlišnými zákonitostmi jako vztahy mezi lidmi. Zkusme si představit hypotetickou situaci, kdy si vezmete do podnájmu jednoho, nebo dva cizince s odlišnými zvyklostmi a rituály.

A představme si, že ten cizinec není nijak stydlivý a upejpavý. Na místo kde obvykle stojí váš vánoční stromeček umístí třeba svoji sošku Budhy.

A vy si řeknete: "Nebudu netolerantní, budu ho respektovat no tak si dám stromeček jinam". Potom vám váš nový spolubydlící řekne, že je vegetarián a že nesnese pohled na maso, které máte v lednici. Navíc mu z toho načichává zelenina. A vy si řeknete: "Budu respektovat jeho odlišnost a maso odstraním.

Halt se bez něj doma obejdu. Vždycky si ho můžu dát v restauraci".

Váš spolubydlící má ale také rád čerstvý vzduch a je zvyklý větrat, zatímco vy jste teplomil a hodně topíte. "Proč se však trochu neotužit, nakonec je to zdravé", řeknete si.

S tímhle přístupem se po čase úplně vytratíte. Pokud jste ovšem normální tak se brzo naštvete. Možná se rozhodnete nájemníka vyhodit. To už ovšem vůbec nebude snadné.

Mezitím se totiž přihlásil k trvalému pobytu a naučil se využívat právního řádu a zákonů na ochranu nájemníků Nakonec se vám to možná povede, ale bude vás to stát hodně nervů, peněz, možná se spolu poperete a to všechno jste si mohli ušetřit, pokud by jste od počátku věděli kdo jste, jaká u vás doma panují pravidla a měli sílu si jejich dodržování vymoci.

Mám pocit  že naše kultura je ve velmi podobné situaci a naše vyklízení pozic, třeba zrovna na poli náboženských svátků a tradic, vede do pekel.

Přeji si, aby nás naši vnuci neproklínali, zatímco se budou klanět směrem k Mekce a nežasli nad neuvěřitelnou lehkomyslností a naivitou s jakou jsme se vzdali vlastní kultury.

Oto Jurnečka, IT - Data Centre Profile, [email protected]