Na každém větším nároží, autobusové zastávce nebo tovární budově je Che Guevarrova podobizna od Alberta Kordy. Kopie jeho slavné fotografie, na níž revolucionář plamenným pohledem směřuje do dálky. Che jako by byl na všech těch místech očima Kuby. Plný nadějí, očekávání a touhy. Jako by Che Guevarra byl onou postavou ztělesňující chtěnou, ale nikdy nepoznanou kubánskou svobodou.
Svět Ernesta Che Guevarry ale není omezen na Kubu. Většinu stoupenců má jinde.
Viděl jsem Che Guevarru tisíckrát na vlajkách a trikotech evropských anarchistů a levičáků. V Paříži, Madridu, Barceloně, Praze, Bruselu i Římě. Křičeli stále to stejné. Svět to slyší už staletí: Kapitalismus je hnus, který nedává svobodu, jistoty a rovnost. Společnost je zkorumpovaná, zisk se rozděluje nespravedlivě.
Lidé mávající podobiznou vousatého muže ve vojenské čepici byli posedlí lepším světem, který se podle nich dá jen těžko postavit na reformách toho současného.
Proč se odvolávali na Che Guevarru? Protože on je obrazem jejich nespokojenosti. Odvážil se hodit život osudu do ksichtu kvůli revoluci. Stal se tak levičáckým prorokem. Moderním spasitelem a ideologem. On je tím člověkem, který odmítl konvenční život, tak nemilovaný romantickou mládeží. Odmítl obyčejný svět s jeho chybami a nedokonalostí. Chtěl být stále akční, v boji, plný adrenalinu. Jako ona levicová mládež.
Che Guevarra, a to nejen na Kubě, nám bude stále připomínat, že hodně lidí nesnáší životní úděl, nesnáší drobnou masarykovskou práci, nesnáší naprogramovaný život, v němž vás umoří starosti a hypotéky a pro věčnou kariéru nemáte čas se zastavit a snažit se pochopit, co je vesmír zač a proč jsme tady.
Naším údělem je ale žít tyto malé životy plné starosti. Nemáme na výběr. Jsme tak trochu mravenci, ať chceme, nebo ne. Proto lidé jako Che způsobují světu bolest, ačkoliv tvrdí, že budují blaho.
Tito lidé jsou nebezpeční, i když spousta společenských změn by bez nich přišla později.#reklama
Myslím, že kus takového člověka máme každý v sobě. V duši máme uvězněného Che Guevarru, romantického nespokojence, který by chtěl bořit a ničit a pak plný neklidu by utíkal od realizace svých snů do nových bojů.
Naštěstí většina z nás svého Che Guevarru zkrotí, neprobudí. Drtivá většina z nás se ho dokonce bojí.
Víme to, a přesto nosíme jeho trička. Duše je plná paradoxů.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
