Je jedno, že strany bojují o hlasy těchto lidí, a proto se několik měsíců před volbami našla potřebná většina. Pokud se narovnají práva některé skupiny občanů, na okolnosti se nehledí.

Věřím v pohyb lidského rozumu, vědomí a sebevědomí.

Věřím, že když se mezi savci objevili primáti a ti se dokázali proměnit v člověka nadaného rozumem, logikou a touhou po poznání abstraktních otázek vesmíru a bytí, tak člověk je schopen překonávat předsudky a dokáže zařídit svět tak, aby se v něm všichni cítili dobře.

Věřím, že člověk je schopen postupně zničit a vytěsnit maximum předpojatostí a pozůstatků kmenového a zastydle tradičního myšlení.

Ano, věřím, že pokud je Bůh, má všechny stejně rád a nepřál by si diskriminaci. Nechci za něj mluvit. Ta víra je ale projevem lidskosti.

Lidé, kteří jsou přitahováni osobami stejného pohlaví, žili v křesťanské Evropě celá staletí ve společnosti bez úcty a pochopení. V posledních dekádách se to mění. To znamená hodně pro všechny.

Dobře pro nás. Prozřeli jsme. Dobře pro ně. Vyšli z úkrytu.

My, heterosexuálové, si nedokážeme představit, jaké to je zjistit v dětském věku, že se nám líbí osoba stejného pohlaví. Neznáme touhy a mučivé chvíle, kdy se v takové bytosti perou konvence, vášně, strach, představy, co řeknou rodiče, známí, kamarádi. Jsme toho ušetřeni.#reklama

Právě fakt, že jsme ušetřeni žít jako menšina, nám dává velkou zodpovědnost. Je na nás, jak bude menšina žít. S jakými právy a pocity.

A je jedno, jaká ta menšina je. Zda jde o homosexuály či Mongoly.

Česká republika má díky zákonu, který už čeká jen na podpis prezidenta, možnost ukázat, že je moderní liberální zemí, kde si lidé uvědomují, že homosexualitu si nikdo nevybírá jako jídlo v restauraci, nýbrž je pro danou bytost přirozená.

Možná už brzy splatíme vůči homosexuálům historický dluh.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT