Zaslouží si ale katolická církev posměšky, když protestuje proti inscenaci, v níž je Madonna symbolicky ukřižovaná i s trnovou korunou?
Německá filozofka Hannah Arendtová v zásadní knize Dějiny totalitarismu psala, že největší nenávist si ve společnosti vždy vyslouží poražená elita, která se brání proti nějaké formě útlaku. Ačkoliv na místě by bylo chápat utlačované a pomoct jim, "nový člověk", který se už cítí na bývalé elitě nezávislý a svobodný, jí chce tvrdě připomínat porážku.
Jako by hlas "poraženého" byl opovážlivostí, která volá po trestu.
A ač se o tom moc nemluví, z mocenského hlediska je katolická církev oním poraženým, který od Francouzské revoluce v Evropě už jen ztrácel. Dnes, zvláště v Česku, je její hlas opatrný a sklízí často despekt.
Jistě, máme rádi hodné a starostlivé faráře, učené teology a neotřelé vypravěče křesťanské víry. Cítíme, že na odkazu Kristově něco je, a tak chápeme, že někomu se nemusí líbit znevážení aktu Ukřižování na koncertu zmalované zpěvačky, co se kdysi honosila sexem a nahotou.
Když ale protestuje církev, Řím, okolí papeže, kardinálové? Najednou je vidět, jak média i spousta jejich konzumentů začíná bláznit. Nevinné věty, že koncert není šťastný a katolická církev proti němu musí protestovat, se ihned konfrontují s liberálními mysliteli a znalci kultury.
Názor církve se bagatelizuje, píše se, jak nám není nic svaté a s tím prý nejde hnout. To je Západ - reklama, televize, pop a konzum.
Jenže i v našem rozprodaném a rozparcelovaném světě, kde jediným měřítkem kvality života se stávají peníze nebo požitky, prožitky a individuální seberealizace, musí někde být hranice, za níž je svatá půda nebo tabu. V oblasti zákona ji stanoví stát, v duchovní hraje roli i církev.
Církev dobře koná, když proti zbytečné a nabubřele extravagantní šou s Madonniným ukřižováním protestuje.
Kdo jiný by se měl taky ozvat proti zcela zbytečnému napadání pilíře křesťanské víry, proti využití aktu, kterým Ježíš chtěl spasit vše živé. Ukřižování fascinuje už dva tisíce let. Není důvod přiživovat se na takovém projevu víry a náboženského vyznání.
Madonna si to mohla odpustit. My to víme a ona taky.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT.
