Milan Fridrich | Názory
9. 12. 2005 0:01

O mém zmizelém středobodu Bruselu

"Kitty O´Shea zavřeli," vyhrkli na mě hned po příjezdu do Bruselu kamarádi. Zůstal jsem zmateně stát na ulici. Irská hospoda Kitty O´Shea byla pevným bodem v mém bruselském vesmíru. Přišlo mi, jako by někdo odnesl koně z Václavského náměstí nebo se přestala točit plzeň u Pinkasů.

Proč zavedená hospoda zmizí ze světa? Třeba když do ní vtrhne pár chlapíků a děvčat z berního úřadu a posvítí si na účetnictví. Daňové úniky jsou potvora. Kitty O´Shea a další dvě irské hospody doplatily na zdánlivou belgickou laxnost. Léta letoucí se nic nedělo. Finanční úřad si bral daňová přiznání bez řečí a nijak nezpochybňoval fakt, že přeplněné hostince jsou v údajné ztrátě a bodří číšníci pracují téměř zadarmo. Jednou to muselo prasknout.

A tak hostinec, kam si denně chodily stovky úředníků a novinářů na pár pint černého guinesse, musel zalígrovat dveře a majitele čeká soud.

Padnul na mě smutek. Irské hospody patřily v Bruselu vždy k tomu nejlepšímu. Mají dlouho otevřeno, obsluha je výtečně naložená, vždycky tam je energií nabitá atmosféra. Prostě paráda. Když zavřete tři takové podniky, město se mění. Už to nebyl ten Brusel, jak jsem ho znal.#reklama

Proč musely zavřít zrovna ve chvíli, kdy jsem do Bruselu jel a těšil se na tu hospodu? Tuším proč. Ten středobod je částí mé minulosti a já už jej k ničemu nepotřebuji. Jsem pryč. Jsem jinde. I belgický berňák to ví. Jen mně to trochu trvalo, než mi to došlo. :-)

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT

 

Právě se děje

Další zprávy