Zda Turecko vnímáme jako zemi, z níž přicházejí přistěhovalci, kteří pak nutí svoje dívky vdávat se podle rozhodnutí otců a nechávají je zabít nejmladším z rodiny, když chtějí žít na "západní" způsob. Zda se na Turecko díváme jako společenství, co nechce připustit, že systematicky zmasakrovalo po 1. světové válce Armény a odmítá se s tím vyrovnat.
Takový je turecký mediální koktejl dochucený zprávami o strašlivém stavu lidských práv, soudu s nositelem Nobelovy ceny za literaturu nebo oddalované a nechtěné rovnoprávnosti žen a mužů.
Existuje ale i jiné inspirativní Turecko. Turecko služeb.
"Nevstávejte, prosím, dojdu vám pro cigarety sám," vysypal bleskově ze sebe starší majitel restaurace, kam jsem po příletu zašel na rychlou pozdní večeři. "Peníze mi dáte až při placení," dodal, když položil značku na stůl a obratně vytáhl zapalovač, abych si mohl hned zapálit.
Druhý den přišel průvodce, včas a s úsměvem, probral dvanáctidenní natáčení Postřehů odjinud, zavezl mě do hotelu a během odpoledne sestavil přesný natáčecí plán, jako by se jednalo o britského koloniálního úředníka. Na druhý den jsme navštívili školu, několik restaurací a kaváren, výrobnu kůže. Vše klapalo jako hodinky.
V každé restauraci v Istanbulu nebo obchodě, kde jsem byl (a nejsem ve městě poprvé) mi rozuměli, co chci, a chovali se nanejvýše přátelsky. S výjimkou Velkého bazaru se nikdo nevnucoval se zbožím, ale na Velkém bazaru je to součást "hry" na orientální obchodování.
Jinak všude úklony, dobrá nálada a úsměvy. Středomoří.
Povýšenost prorostlá mýty o povaze cizinců je v globalizované době nadbytečná. Když jsem žil v Bruselu, místní brali Turky povýšeně, v Česku také nemá jejich smysl pro práci, organizaci života a povaha valnou pověst, ale během dvou dnů jsem našel dost věcí, které nutí k zamyšlení. Někdy jsou předsudky na škodu úsudku a plodí křivdu. Není Turecko jako Turecko.
Zajeďte si do Istanbulu, zajeďte si rozbít pár mýtů o Turecku.
Těch špatných věcí zbude pořád dost, abychom pochybovali, zda by mělo být ve společenství, které si říká Evropská unie. Aspoň zatím.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
