S úžasem jsem si přečetl zprávu, jak chlapík v Hradci Králové vyrazil dětem pro zmrzlinu s obrněným transportérem OT64.

Používat dvanáctitunové monstrum jako nákupní tašku je úlet, bizarnost sama.

Už vidím, jak babky volaly: "Rusové jsou zase tady. Okupace!"

Vedle čumilů si jeho výletu všimli i městští strážníci. Vojenský nadšenec tak koupil dětem nejdražší zmrzlinu ve střední Evropě. Navíc přijde o trestný bod. "Stálo to vůbec za to?" napadne snad každého.

Vzpomněl jsem si na pár "bláznů" ze svého okolí a přemýšlel, zda by je něco podobného napadlo. Jsou to většinou chlapi, co mají kulomet místo milenky, za sváteční oblek pokládají maskáče a nejlepší dovolená je pro ně kurs přežití doplněný deštěm, hladem, strachem a adrenalinem.

Když jsem kdysi vyprávěl kamarádovi Petrovi, že mě povolali na vojnu, ale já mám astma, a tak dostanu modrou knížku, vzdechl a zasnil se: "Kamaráde, hned bych tam šel na rok. Vzít samopal a střílet. Je o tebe postaráno, nic neřešíš. Tady jen samý shon, peníze a stres."

Na vystudovaného fyzika slušný životní postoj.

Jiný kamarád sbíral nože a pistole a nedokázal si představit, že by bez nich opustil dům. Když na jednom úřadě vytáhl před bezpečnostním rámem americkou výsadkářskou kudlu, postarší typ z ochranky se optal: "Vy jste nás sem přišel pobít?" Kamil se usmál a zcela bez rozmyslu vysekl: "Ne, to mám na sebeobranu, na útok nosím jiné kousky."

Dodnes nechápe, proč vtip nezabral a přijela pro něj policie.

Hraní na vojáčky je pořád u určitých chlapů zakořeněné hluboko v duši a těžko se smiřují s naší nudnou, měkkou a na hrdiny alergickou společností. Baví je mohutná technika schopná ničit, zbraně a bojové prožitky. Žijí sice civilním životem, ale mají zelené vojenské srdce.#reklama

Takový chlap si raději než nové auto koupí vyřazené ótéčko.

A pak to jednou nevydrží, vytáhne ho ze stodoly nebo ze zahrady, ztratí pud sebezáchovy a vyrazí na královéhradecké náměstí na nákupy. Zvítězí posedlost a chlapská pýcha, zvítězí vojenský vytahovačný pud.

Inu, někteří jsou v životních pocitech stále podobnější pravěkému lovci než bytosti rozumové. Stále je jim blízká mužská smečka a boj.

Občas mě to taky přepadne. K mému štěstí nemám na dvoře tank.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT