Většinu času jsem pak přemýšlel o Polsku a jeho podivné vládě.
To, že někde vládnou bratři, je sice unikátní jev, ale v zásadě je to jedno. Horší je styl politiky, kterou nabízí a která stále nachází dost odezvy.
Je to politika aktivistického státu, mobilizace lidí.
"Je překvapivé, že v bývalém východním bloku ani po sedmnácti letech nevychladla obliba státu, který určí pravidla, vede občany za ruku a politici získávají body nacionalizací ekonomiky," řekl mi kdysi v Bruselu nizozemský europoslanec J. M. Wiersma. "Je to zvláštní nostalgie."
Aktivistický stát, který klade důraz na národní hodnoty, onen "správný" postoj k národu a životu, je pozůstatkem socialistického stylu života. Ať chceme, nebo ne, Evropa se posunula jinam. Občas se objeví lidé typu Le Pena nebo Haidera, ale jde o okrajový jev. Hlavní politický proud hlásá umírněnost, spíše liberalismus a straní se nacionalismu.
V bývalém východním bloku je pro část veřejnosti nacionalismus nadále náplastí na bolest ztráty jistot z komunistické éry. Nacionalismus je přitom paradoxně namířen proti bývalému režimu, proti komunistům. Přitom jen nahrazuje jejich aktivistický stát plný "uvědomělých" občanů.
Postmoderní evropský stát se buduje na jiných hodnotách. Je to tolerance vůči menšinám, jejich ochrana, multikulturalismus a otevřenost.
Postmoderní politici nemobilizují, nehřmí, nerozdělují národ.
Nacionalismus, stejně jako kdysi socialistický režim, chce naopak zemi uzavřít před jevy, které "znečišťují" národní životní styl, výdobytky a svébytnost. Chová se jako přísný otec ve vesnické rodině 19. století.#reklama
Nejspíš jsme ještě všichni nedospěli do stadia, kdy nepotřebujeme žádné tatínky, hodné strýčky a politiky, kteří nám řeknou, co je správné a co nikoliv, nevadí nám národ rozdělený na pravověrné a cizáky. Je nám nějak blízký onen věčný boj proti něčemu místo toho, abychom pouze sledovali, zda si stát neukrajuje z naší svobody, nebere nám práva.
Možná že případ Slovenska a Polska je jen posledním výkřikem, jímž nostalgičtí pardi oživují starosvětskou národoveckou ideologii.
Na té politice není nic dobrého. Vede jen k chudobě a konfliktům, i když hlásá opak.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
